Liberečtí archeologové už vědí, který jejich letošní nález zastíní všechny ostatní. Podařilo se jim objevit první středověký kostel na Frýdlantsku. Při výkopech pro stavbu kanalizace v Raspenavě se základy jeho kamenné sakristie patrně z 15. století nacházely v metr a půl hluboké zemi přímo pod asfaltovou vozovkou. A přesně jak archeologové čekali, poblíž byla i původní zídka, kterou byl kostel obehnán, a v jejím sousedství i desítky pohřbených nebožtíků.

Unikátní nález

„Je to naprosto mimořádný nález. Takový se podaří možná jednou za 50 let. A pro nás je to o to cennější, že jde po frýdlantském náměstí teprve o druhý zdokumentovaný výzkum v této oblasti," pochvaluje si archeolog Petr Brestovanský.Co přesně jeho tým objevil? Důkaz, že na půdorysu dnešního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Raspenavě stál ve 14. nebo 15. století gotický kostelík. Jeho základy přečkaly pět staletí i přes to, že pár metrů od stanoviště teče řeka Smědá, která se celkem pravidelně rozlévá z koryta. Nález zaskočil a potěšil i římskokatolickou církev, která se o dnešní kostel stará.

Co se našlo?

- Roh sakristiegotického kostela. Stářím spadá do 14. 15. století.

- Tarasoddělující pozemky kostela od okolí a říčky Smědé. Stáří patrně stejné.

- Kostry. Mrtví byli pohřbeni na pozemcích kostela, také podél hřbitovní zdi. Nejstarší mrtví jsou z 15. století, pohřbívalo se zde ale až do 17. století. Přes hřbitov se pak zavedla cesta, jejíž povrch vedl jen pár centimetrů nad hroby.

„Domníváme se, že vykopané základy patří úplně prvnímu gotickému kostelu zasvěcenému svatému Václavovi. Ten zde stál až do druhé poloviny 17. století, kdy byl barokně přestavěn. Když pak v 19. století už nedostačoval, vznikl na jeho místě kostel nový, který si z původní stavby ponechal pouze věž," popsal historii kostela Pavel Andrš, raspenavský a hejnický farář. S archeology hodlá po dobu výkopů spolupracovat a vyzvednuté ostatky lidí chce pietně umístit do podzemních prostor kostela Nanebevzetí Panny Marie.

„Ostatky vyjmeme a pak bychom je chtěli důstojně uložit. Tak, aby k nim byl přístup. Nepohřbíme je, ale vytvoříme něco jako kostnici. Bylo by to zároveň na hřbitově a zároveň v kostele, o lepším místě nevím," sdělil Deníku farář.

Srovnání DNA

Nápad vystavit ostatky se zamlouvá i archeologům. Dříve, než je ale předají církvi, musí projít DNA analýzou, která stejně jako hrádeckého vampýra Tobiáše určí podobnost s dnešními obyvateli Raspenavy.

„Srovná se DNA nebožtíků s DNA dosud žijící populace a bude se hledat shoda. Možná tak zjistíme, kde mají zdejší lidé svoje kořeny," tvrdí archeolog Petr Brestovanský.

V Raspenavě právě probíhá stavba 23 kilometrů dlouhé kanalizace přes celé město, což archeologům umožní provést průzkum, o kterém by se jim jinak ani nesnilo. Nález středověkých hrobů a pozůstatků kostela zdrží práce asi o dva týdny.