Vybudování čtrnácti tůní, přerušení sedmi kilometrů melioračních trubek a zahrazení 770 metrů odvodňovacích kanálů. To je výsledek úsilí Pozemkového spolku Sedmihorské mokřady ve spolupráci se Společností pro Jizerské hory. Plocha o rozloze přibližně šest hektarů nacházející se nedaleko Turnova v Chráněné krajinné oblasti Český ráj tak opět může plnit přirozenou funkci zadržování vody v krajině.

Území Sedmihorských mokřadů se díky záchraně stalo vzorovým příkladem pro obnovu odvodněných území a ukázkou, že i přes řadu překážek lze složitý projekt dotáhnout do zdárného konce. „Už první práce vedly ke zvýšení retenční schopnosti krajiny a vybudované tůně přinesly skvělé podmínky pro místní živočichy a rostliny. Zvýšila se biodiverzita prostředí,“ sdělil Ondřej Petrovský z Nadace Ivana Dejmala, která stála u záchrany mokřadů od samého začátku.

Revitalizace zabrala tři roky a už nyní se dostavily první výsledky. Letos se tu podařilo zahnízdit jeřábům popelavým a vyvést mládě. Ptačí společnost doplňuje čejka chocholatá nebo kulík říční, v mokřadu žijí vzácní chřástali kropenatí, bekasina otavní, moták pochop nebo třeba slavík modráček. „Jsem rád, že vizi, která vznikla ještě v minulém století, se podařilo naplnit a území má zpátky svůj přírodě blízký charakter,“ zdůraznil předseda správní rady nadace František Pelc.

Značné úsilí obnově mokřadů věnoval místní nadšenec, ekolog a koordinátor Pozemkového spolku Sedmihorské mokřady Vojtěch Šťastný, který návrh projektu na revitalizaci zpracoval ve své bakalářské práci. K opravdové obnově se přistoupilo až v roce 2019 a předcházela jí jednání s vlastníky pozemků, na kterých se mokřady nacházejí. Některé pozemky se podařilo díky sbírce Místo pro přírodu a podpory nadačního fondu Veolia odkoupit do vlastnictví Českého svazu ochránců přírody, další vlastníci dali souhlas s realizací projektu.

„Museli jsme se potýkat s nedořešenými dědickými řízeními, pozemkem v exekuci i počáteční nedůvěrou některých majitelů. Nakonec se ale vše podařilo překonat,“ informoval Šťastný, který Sedmihorské mokřady navštěvuje od svých mládežnických let. Podle něj mají rašeliniště obrovskou ekologickou hodnotu srovnatelnou třeba s deštnými pralesy.

Hlavní zdroj financování celého projektu se podařilo zajistit Společnosti pro Jizerské hory prostřednictvím fondů Evropské unie. „Získali jsme dotaci z Operačního programu životního prostředí ve výši 2,8 milionu korun a zvládli jsme celou složitou administrativu, která s tím souvisí,“ podotkla ředitelka společnosti Kateřina Bednářová.

Podle Petrovského je vidět, že nakládání s vodou v krajině je bráno o poznání vážněji. „Na vlastní kůži jsme zkusili, co znamená sucho i povodně. Přesně s tím dokážou projekty, na kterých se v posledních letech podílíme, pracovat. Když vydatně prší, voda se v místech mokřadů a rašelinišť zasakuje jako do houby. A v době sucha ji zase postupně uvolňuje,“ doplnil.

Mokřady se tak staly hodnotné v celé své rozloze a dávají okolní krajině vláhu. „Díky zrušeným melioracím zde vznikl jakýsi skrytý rezervoár vody v okolní půdě. Samotné tůně jsou mělké a vhodně tvarované, aby zapadly do místní krajiny a vyhovovaly zdejším živočichům,“ upřesnil projektant Pavel Schneider.

Veřejnost stále může projekt Záchrana Sedmihorských mokřadů podpořit příspěvkem v jakékoliv výši prostřednictvím webových stránek nadace. Aktuálně se podařilo vybrat přes 50 procent stanovené částky. „Jsem z té štědré podpory veřejnosti i firem velmi potěšen. Je tak vidět, že lidem není lhostejná příroda a krajina, ve které žijí,“ podotkl Petrovský s tím, že jen o fous je minulo znatelné zvýšení cen pohonných hmot. „Vzhledem k tomu, že projekt vyžaduje značné přesuny zeminy, by to do rozpočtu zcela určitě zasáhlo. Naštěstí se tak nestalo a objevuje se jen drobné zvýšení nákladů, které je běžné,“ dodal. Do budoucna očekává, že u dalších projektů budou muset na zvýšené náklady spojené s inflací reagovat.

Přestože se podařilo mokřady zachránit, zdaleka tím práce nekončí. Připravuje se management celého území a následná údržba. Bez ní by totiž mokřady zarostly lesem. „V budoucnu bude doplněna i drobná návštěvnická infrastruktura včetně ptačí pozorovatelny. Budeme tak moci ukázat veřejnosti, proč je dobré takováto místa chránit,“ nastínil plány Šťastný.