Radní se tím, jak budou sdílená kola, neboli bikesharing, v budoucnu vypadat, zabývali na své schůzi minulý týden. Ve hře byly dvě varianty: jedna z nich počítala s tím, že by ve městě vznikla takzvaná komunitní dílna, která by se o servis kol a provoz systému starala. Dílnu by v takovém případě provozovala Nábytková banka Liberec, práci by v ní nalezli hůře zaměstnatelní lidé jako například dlouhodobě nezaměstnaní nebo bývalí vězni.

I přesto, že tuto variantu úředníci doporučili jako méně nákladnou, radní nakonec dali jednomyslně přednost variantě druhé – tedy tomu, že město na provozování systému najme specializovanou firmu. „Varianta s komunitní dílnou by byla z veřejných peněz dražší, museli bychom požádat o dotaci z operačního programu zaměstnanost. Navíc nemáme jistotu, zda by to Nábytková banka po nějaké době nevzdala,“ vysvětlil primátor Jaroslav Zámečník. Bikesharingové firmy naproti tomu mají podle něj s provozem zkušenosti a mají i osvědčený software. „Kupujeme si do budoucna vyšší kvalitu,“ dodal.

Náklady na pětiletý provoz systému jsou odhadovány na 5,1 až 6,4 milionu korun. Město už před časem obdrželo dotaci ve výši 2,3 milionu korun na nákup stovky kol a 92 stojanů.

Výběrové řízení radnice plánuje vypsat a vyhodnotit během podzimu. Zda ve městě zůstanou nadále růžová kola společnosti Rekola, není jisté, na českém trhu kromě Rekol působí i další firmy, které se na bikesharing specializují.

K půjčení stačí mobilní aplikace

Sdílená růžová kola se v ulicích Liberce objevila poprvé loni na jaře. Půjčit si je může kdokoli přes mobilní aplikaci, po dojetí do cíle je opět vrátí.

Novinkou pro letošní rok je ale systém takzvaných mikrozón. Zatímco loni si mohli lidé půjčovat a vracet kola kdekoli ve vymezené zóně zahrnující širší centrum města a okolí Technické univerzity, letos je to možné pouze na vymezených místech, která jsou osazena stojany. Podle primátora město ke změně přistoupilo ze dvou důvodů. „Ukázalo se, že jen 25 % z těch, kteří si aplikaci v roce 2018 spustili, si kolo nakonec ve skutečnosti vypůjčilo. Jedna z hypotéz byla, že kolo neměli v blízké vzdálenosti,“ popsal Zámečník. Nyní je šance na nalezení kola na určených místech vyšší. „Druhým efektem je, že se teď kola neválejí všude po ulicích,“ dodal primátor.

Někteří uživatelé ale nový systém kritizují, dostupnost se podle nich naopak zhoršila. „Letos jsem Rekola ještě nevyužila. Než dojdu k mikrozóně a od mikrozóny, zabere mi to skoro stejně času, jako když jdu pěšky. Místa, která jsem využívala, už letos růžová nejsou,“ svěřila se například studentka Lenka.

Jestli mikrozóny zůstanou i v dalších pěti letech, nebo zda se město vrátí k systému velké zóny, bude jasné až z podmínek výběrového řízení, které teď město připraví. „Zatím nemáme statistické vyhodnocení, které nám ukáže, jaká cesta je správná,“ uzavřel primátor.