Každý rok se v České republice postaví jeden milion metrů čtverečních čisté plochy hal. K tomu navíc vznikne třikrát větší zaasfaltované okolí. Přicházíme tak nejen o půdu, ale i o vodu, která se nemůže vsakovat. S tím by ale mohl být v budoucnu konec.
Univerzitní střecha se proměnila v nové pole pro městské zemědělství a ukazuje cestu firmám i developerům. „Denně mizí tolik volné půdy, na které se staví zaasfaltované logistické parky s plechovými bednami podřízenými měřítku kamionů. Proto se v rámci své doktorské práce snažím najít opatření ke snížení negativních vlivů výstavby hal na krajinu, sídla i společnost. Hydroponické pěstování vidím jako jedno z možných a zároveň nejjednodušších řešení. Dokáže využít a ochladit prázdnou ‚střešní krajinu‘, která se v létě rozpaluje a vytváří tepelné ostrovy měst,“ řekla absolventka Fakulty umění a architektury TUL a nynější doktorandka Tereza Nalezená.
Salát a bylinky jsou vlastně vedlejšími produkty
V univerzitní budově má doktorandka pěstírnu sazenic v podobě nasvíceného regálu, v němž koluje roztok. Na střeše vyrostly čtyři stojany po dvou stech pěstebních slotech. A péče navíc není nikterak náročná, dvakrát týdně musí zkontrolovat vodu, pH a živiny. „Naše malá farma má velikost čtyř parkovacích stání, ale i tak dokáže vyprodukovat až tisíc rostlin – salátů, bylinek měsíčně. Na univerzitní střeše se zatím nejvíc daří salátu, který přežil liberecká krupobití, vichry i vlny veder,“ podotkla s úsměvem doktorandka.
Množství čerstvé zeleniny je nyní vlastně vedlejším produktem výzkumu, proto Tereza produkci rozdává i do Bistra Široká nebo Bistra U Dvou Přátel a její zeleninu jedí i klienti domova důchodců. Saláty se brzy objeví také na libereckých farmářských trzích.
Demo stojan se samostatným okruhem stojí před univerzitní Kavárnou Bez konceptu na terase budovy rektorátu. A kavárna saláty využívá ve své kuchyni. „Saláty jsou skvělé, jsou naprosto čerstvé, protože se nevozí přes půl Evropy. My je máme vždy po ruce, ustřihneme vždy jen to, co potřebujeme. Toho nedocílíme od žádného dodavatele. Navíc chutnají výborně,“ zdůraznil provozovatel libereckých Kaváren Bez konceptu Pavel Hlad.
Saláty ochlazují střechu až o 20 stupňů
Hydroponická farma dokáže ochlazovat, což prokazují měření za pomoci termokamery a střešních čidel. Rozpálenou střechu farma ochlazuje stínem a odparem, teplota se v místě sníží až o dvacet stupňů Celsia. Na střeše je najednou vlaho a živo, létají tam motýli, berušky, včely. Interiér místnosti pod farmou se ochladí o jeden stupeň Celsia oproti stejnému interiéru vedlejší místnosti pod nezakrytou střechou. Může se to zdát málo, ale pro energetiku a chlazení budovy se počítá každá desetina stupně.
Farma může na střeše fungovat od dubna do října. Mezi dlouhodobé cíle projektu Salát na střeše patří vybudování celoročního hydroponického střešního skleníku, který by využíval odpadního tepla z budovy. „To už ale bude náročnější projekt, který by se musel uskutečnit na střeše nově budované haly nebo supermarketu. Od toho jsme ale tým architektů a ekonomů, abychom s projektem a realizací pomohli,“ nastínila plány Nalezená.
play_fill
Střecha TUL využívá technologii od firmy Forest Bit, jež funguje v rámci Smíchovské střední průmyslové školy. V rámci České republiky šlo o průkopníky, kteří už v roce 2020 zbudovali hydroponickou farmu na OC Nový Smíchov. Její projekt start-upu nabízí farmu i jako službu. Firmy pronajmou svoji střechu za měsíční paušál a Salát na střeše pak dodává zaměstnancům čerstvou zeleninu. O instalaci, údržbu a sklizeň se postará.
„Start-up počítá i s tím, že by ve spolupráci s developery vyřešil technické záležitosti. I když střechy vyhovují z hlediska zátěže, často je například nutné dostát bezpečnostním předpisům a na ochozech zbudovat zábradlí. Farmy se dobře kombinují i s případnou fotovoltaikou na budově, ač samy spotřebují jen malé množství energie na čerpadla roztoku. Ve větším měřítku se pak vyplatí i využití dešťové vody,“ informoval Adam Pluhař z marketingu TUL.
Tereza Nalezená plánuje v příští sezóně přemístit farmu na střechu haly v průmyslové zóně a prokázat, že i v takovém prostředí vyrostou čisté, ničím nekontaminované plodiny. Jako dceři zakladatele Jablotronu Dalibora Dědka se jí může časem podařit umístit hydroponní farmu i na střechu budovy výrobní haly nebo na objekt bývalé Bižuterie, kterou bude tato česká technologická společnost opravovat.
Nejvíc by si však přála, aby nové haly už vznikaly chytře. Tedy, aby měly i jinou funkci, zabíraly méně prostoru a tedy půdy, což by zajistily automatizované sklady, a aby využívaly dešťové vody. „Spokojená zatím budu, když se nám podaří namotivovat firmu nebo nějaký market v regionu, aby hydroponii na své střeše umístil nebo na ni myslel při výstavbě nového obchodu či skladu. My jim s tím díky našim nynějším zkušenostem můžeme pomoci,“ uzavřela.
