Pro případ, že by ani plný výkon šesti soustrojí kotelny nestačil a teploty ve sklenících by klesly, mění se zálivkový režim zahrady.

„Musí být vždy „na suché straně“ v rámci ekologické tolerance druhů. Zavlhčené rostliny obstojí při stresu z teplot hůře než za sucha. Všichni zahradníci proto mají svou práci komplikovanější,“ upřesnil Studnička.

Také on i šéf zahradnické sekce musí být stále v pohybu, aby měli aktuální přehled o provozu technologie, chování mikroklimat v různých částech zahrady i o práci zahradníků na citlivých místech.

Každá případná porucha by podle jeho slov v krátké době pouhé hodiny ohrozila část vzácných rostlinných sbírek na životě. Například v pavilonu G, kde roste mediálně známý, ale na okolní teplotu velmi citlivý zmijovec titánský, byl ve čtvrtek v noci rozdíl mezi vnější a vnitřní teplotou 45 °C.

„Je časově dosti náročné zdvojit kontrolu tak, že kromě údajů na monitoru řídícího centra se musí ještě zajít měřit přímo do skleníků a pavilonů. Důvodem je zkreslení údajů elektroniky tím, že některá čidla jsou blíže ke stěnám skleníků, kde nyní vzniká jiný teplotní gradient než při normálním průměrném stavu,“ vysvětlil ředitel.

Zvýšené finanční výdaje za teplo zatím libereckou botanickou zahradu netrápí. A to ani přesto, že plyn několikrát po sobě zdražil, a zahrada tak letos nic neušetří. „Nemyslím však, že uděláme tak katastrofální dluhy, o jakých slyším z útržkovitých zpráv o hospodaření jinde ve městě a jeho akciovkách, s.r.o. apod. Konstatuji tedy, že v „Zemi krále Miloslava“, jak někteří botanickou zahradu přezdívají, je stále ještě dovoleno smát se jako v pohádce,“ uzavírá Miloslav Studnička.