Zatímco loňská sezona se na českých hradech a zámcích nesla v duchu Lucemburků a Karla IV., letos Národní památkový ústav zvolil téma Rok renesanční šlechty. S obdobím, které téměř na sto let přineslo nebývalou hospodářskou prosperitu i zcela mimořádný kulturní rozmach, se budou moci blíže seznámit i návštěvníci hradu a zámku Frýdlant, zámku hrubý Rohozec a hradu Grabštejn. „Kulturní akce a speciální prohlídky se budou konat v průběhu celého roku,“ sdělil ředitel územní památkové správy Miloš Kadlec.

Jako první zahájí sezonu už příští víkend Hrubý Rohozec u Turnova, který zpřístupní dva hlavní okruhy. Na četná přání návštěvníků navíc na Rohozci zavedou letos i zkrácené dětské prohlídky, a to po celou dobu sezony. Dosud totiž byly jen v červenci a srpnu. Teď budou o všech víkendech a o hlavních prázdninách pak denně kromě pondělí.

Co se vařilo a jedlo v období renesance, ukáže stylově renesanční zámek Frýdlant. „Sezonu zahájíme 1. dubna, a to renesančním hodováním. V zámecké kuchyni se bude vařit a péct, především různé kaše, maso a pomazánky, což byla nejčastější jídla v té době. Bude tu i kuchař, který zájemcům prozradí něco z renesanční kuchyně, a možná z něj někdo vyprosí i nějaký recept,“ láká kastelánka Jana Pavlíková. „Zámkem bude znít stará hudba a mezi návštěvníky se budou pohybovat dobově oděné dámy a kavalíři.“

Další zajímavou akci chystá Frýdlant na 3. května. Zpozornět by měli hlavně filatelisté. „3. května tady budeme od 18 hodin slavnostně křtít vodou ze Smědé nově vydanou známku s motivem hradu a zámku. Bude to taková sběratelsky cenná zajímavost,“ zve na nevšední večer kastelánka.

Nebojácní návštěvníci by si zase neměli nechat ujít letošní novinku na Grabštejně. Hradní sklepení ukáže stinnou stránku dějin práva, totiž právo útrpné. S jednotlivými druhy tortury i historií této za středověku a v raném novověku běžné součásti vyšetřování, seznámí návštěvníky Grabštejnu výstava výtvarníka Aleše Drašnara.
„I Grabštejn se pak přidá k letošnímu Roku renesanční šlechty, a to díky císařskému radovi Jiří Mehlovi ze Střelic, který hrad v roce 1562 koupil a nechal ho renesančně přestavět. V plánu jsou proto i speciální stavebně historické prohlídky. Vedle nich pak nebudou chybět ani oblíbené noční prohlídky, Svatojánská noc či Hradozámecká noc,“ uvedl Miloš Kadlec.

Spíše v duchovnějším rázu se pak ponese letošní rok na hradě Lemberk u Jablonného v Podještědí. Tady se sezona zahájí zpřístupněním středověké věže a kromě prohlídky zámeckých prostor budou moci zhlédnout návštěvníci výstavu věnovanou svaté Zdislavě.

„Právě letos si připomínáme 110 let od blahořečení sv. Zdislavy z Lemberka v roce 1907. O její beatifikaci požádal již v roce 1849 litoměřický biskup Augustin Bartoloměj Hille, avšak bezvýsledně. Aktivity se pak o 50 let později ujal farář z Jablonného Josef Tschörch, díky kterému se proces blahořečení nakonec povedl dovést do konce, i když to trvalo dost dlouho,“ popisuje peripetie blahořečení Kadlec. Dnes už Zdislava patří mezi svaté a je i patronkou Libereckého kraje.

Ojedinělou příležitost vidět vzácné dřevořezby z přelomu 17. a 18. století nabídne v úvodu letošní sezony hrad Bezděz. V rámci mezinárodního dne památek představí veřejnosti tři dřevořezby, o kterých se dlouho mělo za to, že jsou ztracené.

„Dřevořezby zdobily kapličky lemující cestu na Bezděz. Přežily tam nejen celé 18. a 19. století, ale i druhou světovou válku. Až ve druhé polovině 20. století se začaly ztrácet. Přemístily se tedy do Purkrabského paláce na Bezdězu, ale ani to nepomohlo. Proto se zbytek odvezl do muzea v České Lípě. V roce 2014 se na hradě při úklidu náhodou jedna ze ztracených dřevořezeb objevila. Když jsme to dali do médií, ozvaly se nám dvě dámy, že vlastní dvě další ztracené dřevořezby. Jednu nám prodaly a druhou věnovaly. Teď je tedy 14. – 17. dubna můžeme vystavit pohromadě. Ukazovat se budou jen při výjimečných příležitostech, takže by si dubnový termín neměl nikdo nechat ujít,“ zve na Bezděz šéf územní památkové správy Miloš Kadlec.

Památky však nejsou jen kochání se krásou minulosti. Téměř všude se bude také investovat do oprav nebo služeb pro turisty. V Zákupech například otevřou letní kavárnu. Domácí dezerty si návštěvníci budou moci vychutnat pod arkádami na druhém nádvoří. Zákupy také finišují s přípravou žádostí na obnovu jižního křídla hospodářského dvora, připravuje se i generální oprava krovů a střech hlavní budovy. „Bohužel, obnova krovů, provedená v osmdesátých letech, nebyla zdařilá, takže teď musíme jednotlivé krovy postupně vynosit a vyměnit. Bude to náročné, vše se musí zafixovat, aby se nepropadly stropy do sálů, kde jsou proslulé výmalby Josefa Navrátila,“ uvedl Kadlec.

Rušno bude i na Sychrově, kde se bude vyměňovat majestátní dvouramenné schodiště. „Jsou tam statické problémy. Teď se schodiště rozebírá, takže není možný vstup do parku, ale od dubna tam necháme průchod. Statika schodiště se narušila na začátku 90. let, kdy tam přijely vrtné soupravy, které šly hodně do hloubky. Hledala se tam tehdy ztracená Jantarová komnata, samozřejmě, že marně,“ uvedl Kadlec.

Frýdlant letos počítá s revitalizací zámeckého rybníku, který se odbahní a opraví se břehy i dřevěný můstek na ostrůvek. Renesanční křídlo pak čeká výměna břidlice na střeše. „Je tu šedá železnobrodská břidlice, ale ta už téměř neexistuje. Šedá se teď vozí z Číny, ale nechceme riskovat kvalitu, takže půjdeme do černé břidlice,“ zmiňuje kastelánka Jana Pavlíková.