Častým předmětem sporů a nejasností mezi firmou a zaměstnancem je otázka přeložení na jinou práci. Každý zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednaný druh práce, ke kterému by se mělo vždy přihlédnout.

„Zaměstnanci mají právo, aby od vedení obdrželi bližší specifikaci své pracovní činnosti, která zabrání pozdějším nedorozuměním,“ sdělil předseda Asociace samostatných odborů v Liberci Milan Šubrt.

Zákoník práce však určuje zvláštní případy, při kterých je zaměstnavatel buď povinen, anebo má právo zaměstnance na jinou práci přeložit.
„Povinen převést na jinou, lehčí práci, je například v případě zdravotních důvodů. To samé u těhotných žen. Ty zároveň nemohou pracovat na nočních směnách,“ řekl Šubrt.

Převést na jinou práci může zaměstnavatel v případě, když bylo proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení, pouze však v souvislosti s tím, co provedl na pracovišti.
„Jedná se často třeba o krádeže na pracovišti. Pokud zaměstnanec třeba zaviní ve svém volnu automobilovou nehodu, k ničemu takovému ze strany zaměstnavatele dojít nemůže,“ vysvětlil Šubrt.

Právo převést zaměstnance má firma pokaždé, když dojde k živelné pohromě. „Ať už jsem učetní, technolog nebo mistr, jdu pomáhat ke zmírnění následků mimořádné události,“ poznamenal Milan Šubrt.
Dalším problémem jsou takzvané prostoje, například v důsledku výpadku elektřiny. Na jinou práci může být zaměstnanec převeden pouze v případě, že s tím souhlasí.