Většina jich putovala na dobročinné účely konkrétním lidem, kteří se se žádostí o pomoc obrátili na veřejnost. Donio ale pořádá i sbírky komerční, ve kterých žádají o podporu umělci, sportovci nebo lidé, kteří chtějí někomu splnit sen a nemají na to dostatek prostředků. 

V čem se liší Donio od jiných crowdfundingových platforem? 
Donio má dvě sekce, jednou jsou dobročinné sbírky, které převládají. Máme ale také komerční sbírky, kde si lidé mohou napsat knížku, prodat nějaký předmět, který vyrábí a podobně. Komerční projekty jsou založeny na tom, že dárci získávají za svůj příspěvek nějakou odměnu. Naší největší předností je, že předáváme sto procent vybraných peněz, nestrháváme si žádné poplatky ani nemáme žádné provize za to, že u nás máte sbírku. To nás odlišuje od konkurence. Snažíme se mít nejlepší technologii, aby na dva tři kliky lidi mohli přispět a nebylo to pro ně zbytečně složité. 

Co vás k založení Donio motivovalo? 
Chyběla mi podobná platforma, kam bych jako dárce přišel a mohl podpořit sto příběhů, ze kterých si mohu vybrat. I z druhé strany dárce tady tento způsob chyběl. Když jste třeba potřeboval příspěvek na rehabilitace, jediná možnost byla napsat dopis do nějaké nadace, čekat tři měsíce na rozhodnutí, jestli příspěvek dostanu nebo ne. Problém nastával s transparentností ve smyslu, jestli tomu jako dárce opravdu můžu věřit a peníze budou použity na správnou věc. 

Péče o pacienta s covidem.
Umírají mladí lidé s půlkou života před sebou, smutní jablonečtí zdravotníci

U dobročinných sbírek na Donio je vždy uveden příběh člověka nebo rodiny, která se obrací na lidi s žádostí o příspěvek. Často jsou to dojemné příběhy. Měli jste problém lidi přemluvit k tomu, aby sdíleli svůj osud na internetu? 
Ze začátku jsme s tím problém měli a bohužel musím říct, že to stále trvá. V lidech je stále zakořeněn pocit, že když žádám o pomoc nebo něco potřebuji, je to vnímáno jako selhání. Snažíme se jim říct, že to tak není. Každý z nás se může dostat do situace, kdy budeme potřebovat pomoc druhých. Pomáhá nám, že když za námi někdo přijde, už vidí ty stovky příběhů a lidí, kteří šli s kůži na trh a pomohlo jim to. 

Zůstala vám v paměti nějaká sbírka? 
Je jich víc. Asi nejemotivnější byla sbírka pro malou holčičku, která byla zároveň jedna z našich prvních sbírek. Osobně jsem ji několikrát navštívil v Motole. Ona chtěla hrozně jít domů. Vychovával ji dědeček, jenže jeho dům nesplňoval hygienické podmínky. Sbírka tedy vybírala peníze na rekonstrukci jejího pokojíčku a koupelny, aby se mohla léčit doma. Holčička ale bohužel zemřela tři dny před zahájením sbírky. Tahle sbírka ve mně už asi navždy zůstane a budu si ji pamatovat. 

Pamatujete si i nějakou, které splnila svůj účel a pomohla včas? 
Radost jsem měl, když se během první vlny koronaviru vybralo za jediný den 14 milionů korun na plicní ventilátory. Další byla Energie lékařům, kterou pořádá mladý vědec Jan Lukačevič. Teď už běží čtvrtá sbírková vlna a celkem se podařilo vybrat na energetické balíčky pro lékaře a zdravotní personál přes 17 milionů korun. 

Předpokládal bych, že šťastných konců je víc než těch smutných. Je to tak? 
Ano, je to tak, díky bohu. Dobrým příkladem může být třeba řádění tornáda na Moravě. Za tři týdny se vybralo 90 milionů korun. Když jsme pak viděli ty zoufalé lidi, kteří přišli o střechu nad hlavou a pak nám posílali fotky, že mají novou střechu nebo mají nově zrekonstruováno, je to hrozně hezký. 

Na jaký účel se nejčastěji dobročinné sbírky vypisují? 
Celkem máme sbírky rozdělené do osmi kategorií. Nejvíce se jich týká dětí a rodiny. Většinou děti potřebují rehabilitace nebo kompenzační pomůcky. Jsou to zároveň sbírky, které nejvíce rezonují mezi dárci. Děti jsou bezbranné a nemohou si pomoci samy, takže je lidé chtějí podpořit a zlepšit jim život, který mají teprve před sebou. 

Nemáte pocit, že v tomto ohledu selhává stát, když těm dětem není schopen zajistit potřebnou péči a rodiče se musí s pomocí obracet na veřejnost? 
Je tu spousta věcí, které stát nedokáže vykrývat a je to špatně. Na druhou stranu je fakt, že ta sféra je tak široká, že ji žádný stát pravděpodobně nedokáže celou pokrýt. To, že tady je způsob, jak si lidé mohou sami říct o pomoc veřejnosti, vnímám pozitivně a jako dobrý způsob, jak ukázat naši solidárnost. Co je určitě špatně, je legislativa upravující individuální dárcovství, místo podpory nám hází klacky po nohy a snaží se tuto činnost regulovat. 

Kdo přispívá na sbírky na vašem webu? Co lidi k tomu, že někomu pošlou peníze, motivuje? 
Osmdesát procent dárců přispívá konkrétním lidem, jejichž příběh – zveřejněný u vypsané sbírky – je zaujal. Mohou to být kolegové, rodina, kamarádi lidí, kteří peníze potřebují a rozhodli se pro veřejnou sbírku. Těch zbylých 20 procent dárců, kteří na nějakou sbírek u nás přispěli, jsou pravidelní dárci, darovali dvakrát a více. 

Jak se lidé, potenciální dárci, o sbírkách dozvědí? 
Každý týden posíláme náš newsletter, což je výběr pěti sbírek, které právě probíhají. Výzvy umisťujeme na sociální sítě facebook a a instagram. Mluvíme o nich v našem podcastu, kam si zveme hosty, kteří u nás mají sbírku a bavíme se o jejich příběhu. Část dárců se prostě jednou za měsíc podívá na naše stránky, rozklikne si sbírky a vybere si nějakou, které pošle peníze. Máme ještě jeden program, který se jmenuje Dobrozvyk a je založený na předplatném podobně jako třeba netflix. 

Vrchlabský historik Jiří Louda (uprostřed) a ilustrátor Tomáš Chlud (vpravo) jsou autory komiksu Příběhy z Krkonoš.
Příběhy z historie kreslím rád, jsem na to nemocný, říká autor komiksu z Krkonoš

Jak to funguje konkrétně? 
Lidi si předplatí třeba dva tisíc korun na rok a každý měsíc mohou určit 200 korun na nějakou sbírku, kterou si vyberou. Nabijí si u nás kredit a každý měsíc mohou určit, kam jejich peníze půjdou. 

Za dva roky fungování se Donio obrovsky rozrostlo. Na začátku jste měli pár sbírek, v současné době to jsou stovky. Neroztříštil se tím zájem lidí z důvodu, že je toho zkrátka moc? 
Lidi nám občas píšou, že šli k nám na web a zavládla u nich rozhodovací paralýza, protože těch sbírek tam bylo moc. Chtěli by přispět všem, ale nemají na to finance. Takže se dá říct, že počet sbírek může být stinnou stránkou našeho růstu. Pořád ale převládá to, že čím více sbírek máme, tím více lidem pomůžeme. 

Zdroj: DeníkZnámé osobnosti se často připojí k nějaké dobročinné sbírce, pomáhá vám to? Jak konkrétně? 
Třeba herečka Nikol Štíbrová si vybrala jednu z našich sbírek, tu zveřejnila na svém instagramu a tak ji propagovala. Odezva byla obrovská. V neděli sbírku nasdílela a vybraly se tři miliony korun. 

Stalo se vám někdy, že jste nějakou sbírku musel odmítnout? 
Ano, stává se to docela často. Odmítneme asi 30 procent sbírek. Jedním z důvodů je, že lidé zkouší, jestli jim to projde a další důvod je, že jsou líní vše dokončit. Oni nám pošlou svůj příběh, ale my pak po nich chceme dokumenty – doklady totožnosti, lékařské zprávy atd., abychom si vše mohli ověřit. 

Blíží se Vánoce. Je nějaké období v roce, kdy lidé přispívají víc? 
Ovlivňují to roční období, před Vánoci chtějí všichni pomáhat. Před koncem roku chce taky pomáhat hodně organizací a firem, ať už kvůli daňové uznatelnosti nebo jde často o zaměstnanecké vánoční sbírky. Pak mají hodně vliv mimořádné události. Letos jsme čekali, že léto bude slabé, ale přišlo tornádo a najednou se vybralo hrozně moc peněz. 

Donio je crowdfundingová platforma, která vznikla na podzim 2019. V dubnu 2020 se přes Donio vybralo 14,5 milionu korun během 19 hodin – sbírka na plicní ventilátory CoroVent se tak stala nejúspěšnější crowdfundingovou kampaní v historii ČR. Zdroj: Wikipedie