Co říkáte na aktuální vývoj ohledně dolu Turów? Vypadá to, že Česko uzavře s Polskem dohodu a stáhne žalobu od Soudního dvora EU, který důl před dvěma týdny nařídil zavřít.
Je to složité, protože zatím neznáme podrobnosti. Víme jen, že se jedná o kompenzacích ve výši asi jedné miliardy. Peníze ale nevyřeší všechny problémy. My, Heřmanice, Kunratice a Dětřichov, máme jeden zdroj vody, ty peníze potřebujeme na vybudování nového přivaděče z Frýdlantu do Dětřichova. My pak plánujeme ještě roztažení vodovodu k lidem, kteří nejsou zatím připojení, protože využívali vodu z vlastních studen. Ty ale postupně vysychají. Čekáme také na výsledky měření České geologické služby, protože se údajně říká, že hladina podzemní vody tady už poklesla o 10 až 15 metrů.

Zdroj: DeníkJe úbytek podzemní vody jediný problém, který polská těžba hnědého uhlí u vás v obci způsobuje?
Řešíme také problém s povrchovou vodou, kdy se dostáváme do tzv. srážkového stínu. Vždycky nejvíce pršelo od západu. Když přichází studená fronta, tak z dolu stoupá sloupec teplého vzduchu, který ji nadzvedne, a pak tady tolik neprší. Dalším problémem, který je spojený s těžbou, je zvýšená prašnost. Heřmanice také leží na Žitavské desce, odčerpáváním vody při těžbě hnědého uhlí si ta deska sedá. Následkem toho tady několika lidem popraskaly domy. Podobný problém řeší i Němci.

Myslíte si, že ochranná opatření jako zalesněný val a clona bránící úniku vody do dolu, o kterých se jedná, jsou dostatečná?
Myslím si, že ne. Je to ale předmětem jednání na vládní úrovni. Je otázka, co všechno se v dohodě objeví. My na všechny naše připomínky a požadavky upozorňujeme už několik let. Česká geologická služba proto začala s měřením, abychom měli důkazy o tom, že voda opravdu mizí.

Poláci nedávno blokovali kvůli dolu hraniční přechod. Objevily se také informace o tom, že Poláci v některých obchodech v Bogatynii odmítají obsluhovat Čechy. Jak vyostřenou situaci posledních dní vnímají místní?
Ty informace jsou pravdivé. Víme i od našich přátel z Polska, kteří nás navštěvují a chodí k nám do hospody, že jim někteří lidé vyčítají, že se kamarádí s Čechy nebo že k nám chodí nakupovat. Ti, se kterými jsme se o tom bavili, říkají, že nás chápou, a kdyby byli v naší situaci, tak se chovají stejně a také by tlačili na svoje úřady, aby se jich zastaly. Ten problém není nový, mluví se o něm už 20 let.

Řekl byste, že se po vydání předběžného opatření na zastavení dolu změnila ochota Polska vyjednávat?
Určitě. Musím ale říct, že jsme nikdo nečekal, že k tomu dojde. Žaloba byla poslední možnost, abychom využili všechny způsoby, jak se bránit. V minulosti jsme například byli na jednání přímo v Bogatynie, kde nám ukázali, jak oni hospodaří s vodou, bavili jsme se dokonce o tom, že by naše obce zásobovaly vodou z Polska. Chtěli jsme prověřit všechny možnosti. Žaloba byla to poslední, co jsme mohli udělat, abychom polskou stranu přinutili k jednání.

Cestu, která vede z Bogatynii, jste nechal před několika lety zatarasit, aby nemohla přes obec projíždět auta. Myslíte si, že to splnilo účel, má to stále smysl?
Stoprocentně to má stále smysl. My se nebráníme spolupráci ani tomu, aby nás Poláci navštěvovali, to funguje bez problémů. Zátaras je tam proto, že nechceme, aby si řidiči zkracovali cestu přes Heřmanice do Liberce. Je tady úzká silnice a hrozilo by, že tady budou jezdit i kamiony. Hlavní důvod je ale zabránění kriminality v naší obci.

Ubylo krádeží a vloupání za dobu, kdy je cesta zavřená pro automobily?
Podařilo se nechtěné „návštěvy“ zlodějů snížit. Pořídili jsme kamerový systém, který monitoruje právě okolí hranic, kde je situace nejhorší. Lidé, kteří tam bydlí, řeší krádeže několikrát do roka. Díky kamerám máme důkaz, že zloději přichází z Polska. I proto je tam betonová zátarasa, protože kdyby tam nebyla, tak si zloději troufnou dojet autem i dál do vesnice.

Řešíte to s českou nebo polskou policií?
Předáváme to české policii. Teď naposled se například jednalo o krádež hliníkového žebříku. Máme kamerový záznam, že přes hranice přijíždí muž na kole a za dvacet minut odjíždí s žebříkem zpátky do Polska. Spoustu pachatelů jsem sám osobně zadržel, takže jsme věděli, že jsou to polští občané.

Heřmanice jsou relativně malá obec. Sídlí tu ale známá sklárna SpiderGlass a výcvikové zařízení služební kynologie Celní správy ČR. Přináší to pro obec nějaké výhody?
Řekl bych, že je to pro nás prestiž. Díky sklárně a výcvikovému středisku jsou Heřmanice známé i ve světě. Já mám možnost se setkat se spoustou lidí ze zahraničí, kteří sem míří. Jsme taková zapadlá obec, díky těmto dvěma institucím jsme ale propojeni se světem.

Heřmanice vedete jako starosta posledních 18 let. Co vás motivuje pokračovat?
Mám svou vizi, že každý pozemek by měl být upravený. V poslední době nás navštěvuje spousta lidí a turistů z celé republiky. Já s nimi hraju takovou hru. Pohybuji se po obci převážně v montérkách, takže spousta lidí netuší, kdo jsem. Oni se u mě zastaví, na něco se zeptají nebo se rozpovídají a já mám okamžitou zpětnou vazbu bez tohoto, aby si brali servítky kvůli tomu, že jsem starosta. Když chválí, tak je to samozřejmě dobrá motivace pokračovat v práci dál.

Z vlastního pozorování mohu říct, že obec je upravená, úhledná a čistá. Jediná výjimka je zchátralé bývalé nádraží u hraničního přechodu. Máte s ním nějaké plány?
Několik let jsme usilovali o převod tohoto majetku na obec. Povedlo se nám to v roce 2017, kdy ho získal Mikroregion Frýdlantsko. Na bývalém tělese úzkorozchodné dráhy máme už připravený projekt cyklostezky z Frýdlantu do Heřmanic. Teď čekáme na změnu územního plánu. Samotná budova nádraží je dost zdevastovaná. Plány na její opravu máme a sháníme možnosti na její financování. Chtěli bychom, aby tam vzniklo regionální muzeum, půjčovna kol a koloběžek.

Heřmanice nejsou jen populární destinace k návštěvě, ale také k bydlení. Pozorujete za dobu vašeho starostování nárůst zájmu o nemovitosti nebo pozemky v obci?
Máme velký nárůst obyvatel. Když jsme nastupoval do funkce před 18 roky, tak jsem si stanovil metu, že až budu končit, tak bych chtěl, aby měly Heřmanice 300 obyvatel. Ten cíl už je velice blízko. Budu ho muset přehodnotit. V poslední době je obec vyhledávanou lokalitou, není den, aby zájemci nevolali a ptali se po volných pozemcích. V roce 1990 jsme měli necelých sto obyvatel, v současné době jsme na čísle 270 trvale žijících. Kdybychom započítali všechny, kteří staví nebo se chystají stavět, tak jsme na 360 obyvatelích.