Prohlašujete, že chcete být soběstačné a nezávislé město. Co to znamená?
Žije nás tady 1 200. Postavili jsme si kanalizaci za více než sto milionů korun a nemáme dluhy, naopak ještě šetříme. Snažíme se využívat dotace z českých i mezinárodních fondů. Máme tady okruh lidí, učitelů, zastupitelů, kteří nám pomáhají Osečnou rozvíjet a budovat nové projekty.

close info Zdroj: Deník zoom_in Dobře, ale v čem v konkrétně jste sobestační?
Každý rok přijde impuls, že by se mělo něco zrušit. Nejdřív to měla být pošta, to se nám podařilo odvrátit. Denně tam přijde 160 lidí, to znamená, že by museli jet do Českého Dubu nebo do Liberce. Pak chtěli zrušit místní matriku. My tady máme 57 svateb ročně a hodně nových narození. Stát chtěl ušetřit, ale my jsme bojovali za její udržení a podařilo se to. Naposledy hrozilo zrušení i stavebním úřadům, proti čemuž taky bojujeme. Je to servis pro lidi, kteří ne všichni jsou schopni si to zařídit online bez toho, aby si promluvili a poradili se s člověkem, který tady pracuje.

To jsou všechno státní instituce, jak to ale vypadá v Osečné s občanskou vybaveností? Máte tady například doktora, nebo musí lidé dojíždět jinam?
Máme dobrého praktického lékaře, který nám pomohl i během pandemie. V obci je i dětský doktor a zubař. Je tu i lékárna. Je tu možnost rehabilitací. Myslím si, že lidi už toho nemohou požadovat víc. Tím myslím tu soběstačnost. Týká se to i nákupů, jsou tady dva obchody s potravinami, jeden větší a jeden obchod, který provozují vietnamští spoluobčané, takže lidi nemusí jezdit nakupovat do větších měst. Dokonce jsme koupili i kostel, aby měli kam věřící chodit a obec byla úplná. Osečná je podle mě dobré místo k žití.

Někteří starostové se dotací bojí. Je to pro ně příliš náročná administrativa a následné kontroly. Vy s tím nemáte problém?
Je na tom postavený celý evropský systém rozvoje a my přece nemůžeme jít proti tomu. Naopak se snažíme dotace využívat, jak jen to jde. Máme připravený soubor projektů včetně rozvojové studie. Sledujeme proto jednotlivé výzvy a možnosti čerpání a společně s tím ty projekty připravujeme. Sice do toho musíme investovat vlastní peníze, ale pak se nám to vyplácí.

Osečnou vedete od roku 1998, změnil se nějak váš přístup za ty roky?
Když jsem začínal, tak jsme si řekli, že nejprve musíme vybudovat základní infrastrukturu. Místní škola byla před zavřením, školka se také měla zavřít. Takže jsme si školu opravili, postavili jsme novou školku, opravili zahradu a vybudovali tam dopravní hřiště. Potom přišly na řadu obecní budovy – radnice a bytové domy. Aktuálně připravujeme dům sociálních služeb pro důchodce a děti na okraji společnosti, kde bude denní stacionář a byty. Chceme, aby lidi nemuseli nikam dojíždět a měli tady potřebné zázemí. Opravili jsme také bývalou hasičskou zbrojnici, protože si ceníme historie, i když je německá.

V Osečné máte městského architekta, to také není u menších měst obvyklé. Proč je u vás potřeba?
On společně s místními lidmi vytvořil koncepci úpravy veřejných míst v Osečné. Nechtěli jsme se dostat do situace, která se v mých začátcích občas stávala, že jsme něco postavili a za osm let jsme to museli předělávat. Snažíme se tedy plánovat do budoucna. Jedním příkladem je křižovatka na náměstí u úřadu, kde auta jezdila příliš rychle, tak jsme to společně s dopravními odborníky vyřešili. Udělali jsme ve městě nové chodníky, novou kanalizaci, nové osvětlení. Teď bychom se rádi vrhli postupně na 15 míst ve veřejném prostoru.

Pokud chce obec nebo město čerpat dotace, musí mít ve věcech pořádek. Nebojíte se, že vám následné kontroly najdou nesrovnalosti?
S tím naprosto souhlasím, je potřeba mít vše v pořádku. Před pár lety jsem byl terčem několika lidí, a proto tady byl na kontrole Nejvyšší kontrolní úřad dokonce dvakrát. Uvědomuji si, že jsou kontroly potřeba, lidi jsou omylní. Proto jsme rád, že mě kontrolují i zastupitelé.

Zmiňoval jste novou kanalizaci, tu lze také považovat za nadstandard ve městech vaší velikosti. Jak se vám podařilo k projektu přemluvit lidi a získat na něj peníze?
Peníze nebyly problém, protože lze na ni získat až 90 procent dotace. Nebylo to ale snadné. Říká se, že starosta, který se rozhodne dělat kanalizaci, tak končí. Lidi to často nechápou a starosta si udělá hodně nepřátel.Představte si, že pokud není kanalizace, tak odpad lidi vypouští třeba do potoka. Funguje to, i když to není ekologické a lidi za to nemusí platit. Pak přijde starosta a řekne: „Uděláme splaškovou kanalizaci, budete mít rok rozkopanou vaší ulici, pak se na vlastní náklady budete muset připojit a potom budete muset platit poplatek.“ To se lidem nelíbí a trvá poměrně dlouho je přesvědčit o tom, že je to ku prospěchu jich i města.

Za dobu, kdy jste starostou, našel jste nějaký zaručený způsob, jak lidi přesvědčit o tom, že projekty, který děláte, jim zjednoduší a zpříjemní život? Nebo stále narážíte na odpor?
Já jsem se v Osečné narodil, stejně jako moji rodiče. Řekl bych, že za tu dobu mi lidé důvěřují. Jsou za námi stovky projektů. Přesto se stále najdou lidi, kteří si zanadávají. K Osečné navíc patří dalších šest vesnic. Například v Kotli žije zhruba 40 lidí, udělali jsme jim nové osvětlení, rozvody, novou komunikaci a novou cyklostezku z Kotle do Zábrdí. Staráme se o kotelskou lípu, obnovili jsme kapli a rybník na návsi. Podobně to je v každé obce. Na zastupitelstvu si ale občas vyslechnu stesky lidí z jiných částí Osečné, proč zrovna tam, když tam žije pár lidí, my máme rozbitou silnici.

Co jim na to říkáte?
Vydržte. Dostane se i na vás. Je ale potřeba postupovat postupně.

Když se bavíme o Kotli, místní si často stěžují na řidiče, kteří tam jezdí neúměrně rychle. Dá se s tím něco dělat?
My o tom víme. V rámci kraje se připravuje projekt, kdy by si obce mohly požádat a nakoupily by si certifikované měřiče rychlosti. Ty by v budoucnosti doplnilo zařízení, které by přestupky evidovalo a posílala na radnice. To vidíme jako možné řešení, které by pomohlo v Kotli.

K Osečné patří i Lázně Kundratice, kam míří stovky, možná tisíce lidí každý rok. I další místa v okolí jsou turisticky oblíbená. Berete v potaz při plánování, že je potřeba se postarat i o lidi, kteří tu nežijí, ale přijedou jen na návštěvu?
Ano, určitě, myslím si, že se tady nenudí, i když přijedou na dva týdny. Vybudovali jsme nové bezbariérové chodníky a tím jsme zajistili bezpečnost chodců. V Mannově lese jsme vytvořili haťový chodník s posezením, aby mohli vyrazit na procházku. Jsou tady dvě cyklostezky. Vznikla stezka k pramenům Ploučnice, kde měla být původně i nová rozhledna, aby měli turisté nějaký cíl, kam vyrazit. Zatím nám nevyšel projekt na nové parkoviště, ale snad vyjde příště, protože někdy je problém všechna ta auta pojmout.

Mají turisté i nějakou jinou možnost než přijet autem?
Před pár lety jsme například v mikroregionu Podralsko koupili přívěs na kola a pravidelně jezdí linka Liberec – Osečná – Stráž pod Ralskem pro cyklisty. Aut ale stejně přijíždí čím dál tím více. Proto vykupujeme třeba pozemky u vojenského prostoru a snažíme se tam vybudovat odstavné plochy, ale to bude ještě pár let trvat.

Jak velký problém bylo pro místní obyvatelé uzavření silnice přes Ještěd?
Obrovský problém, ale zkrátka jsme to museli vydržet. Pro lidi to byl šok. Většina lidí chodí do práce do Liberce nebo do Stráže pod Ralskem. Já třeba někdy jedu do Liberce i dvakrát za den, takže objížďky všechno protáhly a prodražily. Když to skončilo, byla to velká úleva.

Nedávno byla u vás ministryně sociálních věcí Jana Maláčová, byla její návštěva jen předvolební kampaň nebo má k Osečné nějaký vztah?
Jsme v kontaktu dlouhodobě, oba jsme ze stejné strany. Já ji občas napíši, co bych udělal jinak. Naposledy jsme společně řešili problematiku vzniku nových sociálních firem. Máme ve městě 11 pracovníků veřejně prospěšných prací, když jsem jim říkal, že přijede ministryně, hned se mě ptali, jestli se s ní budou moci vyfotit. Původně měla přijet ve tři, kdy oni akorát končí v práci. Zdržela se ale po cestě a posunula příjezd asi o jeden a půl hodiny, a oni na ní stejně počkali. Nakonec tady zůstala několik hodin. Když se lidí ptala, jestli jim něco chybí nebo něco potřebují, říkali, že ne. Byla z toho překvapená a hned se ptala, jestli zase někdy může přijet. Spolupracuji ale také s naším senátorem, který je z jiné strany. Stranickou příslušnost v tomhle směru neřešíme, jde nám spíš o to, aby politiku dělali slušní lidé, na tom záleží.