Podle dohody krajské koalice o kumulaci funkcí musíte odejít z pozice starosty města. Proč vám plánovaný odchod trvá tak dlouho?
Dopředu jsem avizoval, že odejdu z pozice starosty ve chvíli, kdy budeme mít připravený a schválený rozpočet a také jsem chtěl ještě naposledy vést město při Valdštejnských slavnostech, které jsou mojí srdeční záležitostí. Ty byly bohužel kvůli Covidu a vládním opatřením zrušeny. Takže teď už není důvod ve funkci starosty setrvávat. Finální termín mého odchodu z této funkce je tak 30. června.

close info Zdroj: Deník zoom_in Avizoval jste, že byste rád ve Frýdlantu zůstal v nějaké jiné funkci. Máte už představu v jaké?
Rád bych působil jako neuvolněný místostarosta.

Kdo vás na pozici starosty nahradí?
Měl by to být současný místostarosta města Jiří Stodůlka.

Jak moc ovlivnila pandemie koronaviru fungování Frýdlantu?
Už vloni v březnu jsme udělali revizi rozpočtových a projektových plánů a následnou restrikci výdajů. Rozhodli jsme se, že všechno, co je zbytné, nebudeme realizovat. Dlouhodobě ale hospodaříme uměřeně a máme dostatečnou finanční rezervu. To znamená, že kromě škrtů u sebe samých, tedy v úřadu, jsme nemuseli omezovat prakticky nic. Ty škrty u nás znamenaly, že jsme třeba nenakupovali vybavení nebo nevymalovali kanceláře, řešili jsme pouze havárie. Zbyly nám tak peníze na nákup ochranných pomůcek pro ty, kteří je potřebovali. Byli jsme jedni z prvních v republice, kdo zajistil občanům veškeré ochranné pomůcky. Pro seniory jsme připravili speciální balíčky, abychom je jako nejrizikovější skupinu dokázali ochránit.

Radnice také poskytla úlevu místním podnikatelům, na které tvrdě dopadla vládní omezení související se šířením koronaviru. Jaký byl o tuto podporu zájem?
Odpustili jsme jim nájemné v městských objektech za dobu, kdy měli kvůli vládním zařízením zavřené provozovny. Aby to bylo spravedlivé, podpořili jsme také ty, kteří byli v nájmu u někoho jiného. Celkem šlo o částku okolo 1,5 milionu korun. Zájem byl pochopitelně velký.

Způsobilo nějaké problémy omezení úředních hodin ve Frýdlantě? Od občanů zaznívala kritika právě tohoto opatření.
Úřední hodiny omezila vládní nařízení na dva dny v týdnu, vždy po pěti hodinách. Tohle rozhodnutí nešlo za námi. Ale osobně jsem žádnou negativní reakci nezaznamenal. Úřad normálně dál fungoval, úředníci byli ve svých kancelářích a pracovali, byli lidem k dispozici mimo zkrácené úřední hodiny na telefonu a emailu a normálně komunikovali. Chod úřadu se během pandemie rozhodně nezastavil. Bohužel nemáme pracoviště podobně uzpůsobená jako v Liberci, kde mají přepážky. Museli jsme se tedy mimořádné situaci přizpůsobit sami a přepážky jsme vybudovali z plexiskel svépomocí na všech agendách, kde to bylo potřeba.

Na co jste nejvíce hrdý, že se vám ve Frýdlantu povedlo za posledních 15 let, kdy jste ve funkci starosty?
Jsem hrdý na tým lidí, který na radnici a ve městě máme. Vždy, když nastala nějaká krize, ať už to byly povodně v roce 2010 nebo pandemie, podařilo se dát dohromady tým lidí, který dokázal vzít za správný konec provazu. Ať už jde o úředníky, dobrovolníky nebo hasiče. Jsem pyšný na to, že umíme pružně reagovat a komunikovat. Přece jenom jsme malé město a všichni se tady známe. V řadě věcí jsme také byli inovativní. Zavedli jsme například pytlový sběr separovaného odpadu, díky kterému si mohou lidé aktivním tříděním sami zlevnit poplatek za odpady.

V minulosti už jste měl možnost odejít z Frýdlantu do vedení kraje. Tenkrát jste to odmítl s tím, že chcete dohlédnout na rekonstrukci úpravny vody v Bílém Potoce za čtvrt miliardy korun. Byl to největší projekt města za dobu vašeho starostování?
Ne, největším projektem byla obnova města po ničivých povodních v roce 2010. Tenkrát to bylo několik projektů dohromady a celkový rozpočet byl skoro dvakrát takový, než u úpravny vody. Pohyboval se okolo 400 milionů korun. Bohužel ani tolik peněz úplně nestačilo. S některými následky povodně se potýkáme doposud.

Co se vám na druhou stranu za vašeho starostování nepovedlo?
Nepodařilo se přesvědčit zastupitele o některých věcech, které mají dopad na chod města, i když nejsou vidět. Za neúspěch tak považuji například to, že jsme nekoupili areál Slezanu. Kvůli tomu nemáme například vyřešený sběrný dvůr.

Které problémy zůstávají a je potřeba je dotáhnout do zdárného konce?
Určitě je to projekt frýdlantské nemocnice. Potřeba je zapracovat na odpadovém hospodářství, které se mění. Zároveň je potřeba se připravit na to, že velice pravděpodobně nebude v budoucnu tolik peněz. Chci také ještě dotáhnout dva školské projekty – dodělat rekonstrukci ZŠ speciální a stěhování Základní umělecké školy do školy v Bělíkově ulici. V dlouhodobém výhledu to pak je velkokapacitní komunikace na Liberec.

V jaké fázi se nachází projekt frýdlantské nemocnice?
Aktuálně probíhají majetkové odhady a připravuje se akcionářská dohoda.

Bude mít město peníze na to, aby se podílelo jako akcionář na vybudování Centra urgentní medicíny v Liberci?
Ano, samozřejmě, počítáme s tím. Náš příspěvek by měl být 4,5 milionu korun ročně.

Myslíte si, že je Frýdlant atraktivní pro turisty jak z Čech i tak i ze zahraničí?
Je, ale mohl by být víc. Děláme všechno proto, aby Frýdlant pro turisty atraktivní byl. Budujeme turistické cíle, jako je křížová cesta, opravili jsme splav pod zámkem. Dáváme dohromady autokemp. Pokud budeme úspěšní v žádosti o dotaci, tak bychom tam udělali v první fázi karavanové stání. Připravujeme se na elektormobilitu, abychom měli ve městě nabíjecí stanice pro elektrokola a elektromobily. Podporujeme různé kulturní akce včetně Letní jazzové díly Karla Velebného, organizujeme Valdštejnské slavnosti.

Bude Frýdlant profitovat z toho, že jste ve vedení kraje? Myslím třeba v případě nové silnice do Liberce nebo právě nemocnice.
Byl bych rád, aby z mého působení na kraji profitoval nejen Frýdlant a Frýdlantsko, ale celý Liberecký kraj.