Když jste nastupoval do funkce, pochvaloval jste si, že nyní, když na kraji i v Liberci vládnou Starostové, bude se vám lépe komunikovat a spolupracovat. Po třech letech se ale objevuje kritika, že město jde kraji příliš na ruku a vzájemná spolupráce je výhodnější pro kraj. Jak to vidíte vy?
Spolupráce probíhá hladce a za celou dobu existence kraje máme v současné době nejvíce prospěšný vztah jak pro město, tak pro kraj. Jít cestou boje nebo přetahování se o to, kdo je důležitější, je malichernost, která občanům Liberce nic nepřinese. Každý občan Liberce je i obyvatelem Libereckého kraje. Prospěšnost spolupráce je vidět třeba na rekonstrukci Sokolovské ulice. Ta patří státu, my jsme se s krajem dohodli, že on rekonstrukci provede a my jako město zaplatíme chodníky, veřejné osvětlení, stromořadí a lavičky. Až se celá komunikace až po Jabloneckou ulici udělá, tak si ji město převezme. Pro město je to výhodné v tom, že kraj zaplatí opravu silnice skrze centrum Liberce. Také to mohlo dopadnout tak, že bychom to celé platili sami. Kritika většinou přichází od lidí, kteří si nepřejí, aby vzájemná spolupráce fungovala.

Zdroj: DeníkHodně se ta vzájemná prospěšnost řešila při plánech na výměnu příspěvkových organizací, kdy kraj převezme ZOO a Botanickou zahradu a Liberec získá dva domovy pro seniory. Rezonovalo to také v momentě, kdy Liberec přenechal kraji dotaci 50 milionů korun anebo když kraj slíbil přispět na rekonstrukci městského bazénu jeden milion korun, což je při celkových nákladech blížících se k miliardě zanedbatelná částka. Vidíte tam tu nerovnováhu?
To, že je něco nevýhodného, jsou jen takové politické floskule. Kritici by měli ukázat, jak dokážou tu dohodu vyjednat lépe. Nikdo takový se tady za posledních 20 let neobjevil. Liberec třeba zdarma věnoval kraji budovu, ve které je dnes hospic. Kraj ji zrekonstruoval, investoval asi 100 milionů a hospic tam provozuje. To je postup, který si představuji jako výhodnou spolupráci. Samozřejmě se najdou tací, kteří říkají, proč město dalo budovu kraji zadarmo, mohli jsme na tom něco vydělat. Takovýto způsob myšlení, že bychom mohli z kraje vyždímat více peněz, je nesmyslný. Jde o veřejnou službu a občanům je jedno, jestli ji zajišťuje Liberecký kraj nebo město Liberec. Dalším příkladem jsou městské budovy v Zeyerově ulici. V jedné je internát, ve druhé vznikne škola pro klienty Jedličkova ústavu. Obě budovy pronajímáme kraji zadarmo.

Je v plánu nějaká podobná spolupráce s krajem, kdy z toho budou mít prospěch Liberečané
Chceme do budoucna Libereckému kraji poskytnout zdarma pozemky na Kunratické pro nové sídlo Zdravotnické záchranné služby. Pozemek má hodnotu zhruba 10 milionů korun. V zájmu města ale je, aby záchranáři, kteří obsluhují Liberec, měli dobrou výjezdovou pozici a rychlé dojezdové časy. Stejně tak jsme poskytli pozemek pro heliport. Od Libereckého kraje nyní očekáváme, že postaví v dolním centru nový parkovací dům a vybuduje náplavku.Měl by také zrekultivovat park okolo Severočeského muzea. Kraj investoval do opravy muzea asi 150 milionů korun a vybudoval tam expozici města Liberce, kterou my nemusíme dělat. V minulosti kraj převzal provozování galerie v Lázních, které přijde na 40 milionů ročně.

Milion od kraje na opravu bazénu je jen začátek

Co se týká toho milionového příspěvku kraje na rekonstrukci městského bazénu v Liberci, to považujete za adekvátní?
Ta částka je jen začátek naší spolupráce. Budeme posílat další žádost o finanční příspěvek, ale až v momentě, kdy budeme znát finální cenu rekonstrukce. Ten milion je pouze minimální kritérium proto, abychom získali státní dotaci.

Bazén je jen jeden z velkých projektů, které město představilo v posledních letech. Jako další příklady lze uvést vybudování Nové Pastýřské nebo rekonstrukci Tržního náměstí. Jde ale o nákladné stavby, na které nejsou v rozpočtu peníze. Nebojíte se, že tyto plány zůstanou jenom na papíře a že za vaším vedením města budou vidět jen opravené chodníky, pár vysazených stromů a stolečky a židle před radnicí?
Povedlo se nám za tři roky proinvestovat v součtu už asi 700 milionů korun. Během covidu jsme navíc museli investiční prostředky snížit o 200 milionů, protože jsme nevěděli, jak dopadnou daňové příjmy. To, že není naše práce vidět, je způsobeno tím, že se to přehlíží. Došlo k několika rekonstrukcím základních škol, v ulici 5. května jsme investovali asi 130 milionů korun, na ZŠ Míru jsme investovali 90 milionů korun, postavili jsme Mateřskou školu Pastelka v Ostašově za 60 milionů korun, na Výběžku jsme udělali opravy za 40 milionů korun. Čtvrt miliardy bude stát rekonstrukce Liebiegova paláce. Další peníze jsme dali na opravy komunikací.

Ptám se na to také proto, že skoro na každém zasedání zastupitelstva vás opozice kritizuje, že nemáte žádné vlastní investiční projekty a nezvládáte čerpat dotace.
To, že nemáme projekty je tvrzení opozice a není to pravda. Připravujeme stavbu 48 bytů na Žižkově za 150 milionů korun. Rekonstruujeme dům v Orlí za 40 milionů korun, v Proboštské ulici za 17 milionů, v ulici Milady Horákové za 15 milionů. Dokončili jsme 17 bytů na Žitavské ulici.

Kritici vám také vyčítají, že děláte „politiku na facebooku“. Když se objeví nesouhlasné hlasy z řad občanů s vaším rozhodnutím, couvnete. Jak důležité je pro vás, aby veřejnost souhlasila s tím, co děláte?
Je to součást práce politika. Když chodím na obchůzky po městě, tak mě lidé zastavují a říkají mi, co je trápí. Nedávno jsme si psali s jednou paní na Facebooku, která si stěžovala, že ji trápí rušení nočního klidu u České Besedy. Náhodou jsem ji tam potkal, tak jsme se snažili to nějak vyřešit. Udělal jsem také stránky Inventura primátora, které jsou určeny pro to, aby tam občané psali svoje připomínky. Já jim odpovím, pak to zveřejním na Facebooku a rozpoutám další diskuzi o problému. Například z jednoho takového impulsu vzešlo to, že jsme na autobusovém terminálu ve Fügnerově ulici posílili policejní hlídky o další dva strážníky. Pro mě osobně je názor veřejnosti hodně důležitý, možná důležitější než u mých předchůdců.

Co je podle vás v současné době největší problém Liberce?
Říkáme, že jsme jako město nespravedlivě chudí. Většina financí, které město má k dispozici, pochází ze státního rozpočtu. První čtyři největší města v republice mají daleko vyšší příjmy, kdyby byl koeficient přepočtu spravedlivější, tak máme o miliardu korun víc. Pak bychom mohli poskytovat služby v takovém rozsahu, jak si je lidé představují. Kolikrát se mi stává, že někdo řekne, ale v Praze tohle mají a v Liberci ne. O co jsme horší než Pražáci? Každý rok nám ta jedna miliarda chybí.

Jak velkým problémem je v tomto kontextu miliardový dluh města, který musí město splácet?
Ten dluh nás tíží. Ještě minulý rok byla roční splátka 250 milionů korun. Do dnes jsme z dvoumiliardového dluhu umazali asi 500 milionů korun, na úrocích jsme zaplatili jednu miliardu. Využili jsme nízkých úrokových sazeb a dluh jsme refinancovali. Nezbývá nic jiného, než dluh postupně splácet.

Přesto například v případě rekonstrukce městského bazénu Liberec uvažuje, že si vezme další úvěr a znovu se zadluží. Je to správná cesta?
Plavecký bazén je pro místní důležité a velké téma. Je to jedna z nejdůležitějších staveb, která město v budoucnosti čeká. To, že je aktuálně cena odhadována na 820 milionů korun plus DPH, nás nemile překvapilo. Je to způsobeno aktuálním nárůstem cen stavebních materiálů a práce. My doufáme, že se ceny vrátí do normálu a celková cena klesne o 10 až 15 procent. Významnou část by měla pokrýt dotace z Národní sportovní agentury a evropské dotace.

Dobře, ale ty dotace nemáte jisté. Je to zatím jen teoretická možnost.
Ano, ale doufáme, že se to podaří. Liberec ve všech investičních akcích se snaží využívat dotace. Děláme to z pragmatických důvodů, máme málo peněz a snažíme se je tak znásobit. S rekonstrukcí bazénu budeme čekat tak dlouho, dokud nám stát, Evropská unie a kraj nedají peníze alespoň na polovinu té rekonstrukce. Jinak nejsme schopni ji zaplatit ze svého rozpočtu.

Zmiňujete, že město má málo peněz, přesto jste vycházeli v minulosti vstříc velkým firmám jako je TMR, které má pronajatý areál na Ještědu nebo dceřinné společnosti Syneru SFM Liberec, která provozuje libereckou arénu. Nemělo by to být spíš obráceně, že velké firmy budou pomáhat městu?
Přesně tak si to představuji, že velké firmy a developeři budou pomáhat městu. Na městě chystáme manuál Zásady pro spolupráci s investory. Skončila doba, kdy si developeři chodili na město a vylepšovali si ekonomiku svého podnikání na úkor městského rozpočtu. My chceme po firmách, aby se spolupodíleli na rozvoji města a část peněz odváděli do fondu města, ze kterého se bude financovat zlepšení infrastruktury města. Například firma Finapra, která vlastní ostašovskou slévárnu, se zavázala, že dá městu deset milionů korun. Z těchto peněz budeme financovat zkapacitnění křižovatky u Viaduktu a osm milionů dáme na zlepšení ulice Švermova. V případech velkých developerských projektů jako je Zahradní město na Kunratické, které chystá Syner, nebo nová zástavba v prostoru, kde bývala Textilana, budeme chtít, aby investor kromě potřebné infrastruktury postavil školu, školku nebo jiné zařízení související s občanskou vybaveností.

Provozovatel liberecké arény a Sport parku, firma SFM Liberec, od města dostal vloni 10 milionů korun. Považujete to za správné?
Šlo o příspěvek 10 milionů korun. Ve stejném období se na nás obrátilo spoustu společností a příspěvkových organizací, které pečují o městský majetek. Se všemi jsme museli jednat a zjišťovat, za jakých podmínek jsme schopni udržet konkrétní zařízení v provozu. S provozovatelem bazénu jsme se dohodli, že dostali příspěvek na energie. SFM Liberec dostala příspěvek na nekryté výdaje, které nemohli získat z fondu ANTIVIRUS, to znamená na energie, mzdy a opravy. Za jiných okolnosti jsou schopni si na to vydělat, ale kvůli covidu byl jejich výdělek nula. Dohodli jsme se, že jim pomůžeme a pokryjeme tyto náklady částkou 9,9 milion korun. Když chtěli přijít podruhé, tak už jsme jim řekli, ať nechodí. Takto jsme pokryli i propady v ZOO, v Divadle F. X. Šaldy. Firmě TMR, která provozuje sjezdovky na Ještědu, jsme pouze povolili odklad platby za pronájem.

Viditelnou proměnou a kultivací prochází veřejný prostor v Liberci, hlavně díky projektům Kanceláře architektury města. Co vás přimělo tento nový odbor zřídit?
Tato snaha vycházela už z příprav minulého vedení města. Inspirovali jsme se v jiných městech, kde už podobné kanceláře nebo institut městského architekta funguje. Jde o šestičlenný tým pod vedením architekta Jiřího Janďourka. Měli jsme štěstí, že jsme ho našli a získali, protože by se velice lehce uživil v komerční sféře. Získává si respekt v koalici, ale i opozici. Jestli bych si přál, aby něco pokračovalo dál i kdybych tady já už nebyl, tak by to byla právě Kancelář architektury města.

Už jste ohlásil, že byste jako primátor rád pokračoval i v příštím volebním období. Proč?
Práce primátora je otročina. Mně to přináší radost a uspokojení. Baví mě, když mě lidé na ulici poznávají a řeší se mnou své problémy. Já se jim snažím nabídnout řešení. Přitom jsem vystudovaný strojař a myslel jsem si, že strávím svůj život v akademické sféře. Nakonec jsme se ale našel v roli primátora.