„V prvních chvílích jsme přesně nevěděli, co se stalo, jaká je přesně situace na místě, kolik je mrtvých a kolik raněných. Scénáře, které se nám všem honily hlavou, byly různé,“ řekl její mluvčí a záchranář Michael Georgiev, který byl přítomný na místě zásahu.

Zdroj: DeníkPřed třemi lety proběhlo cvičení na stejné téma, pád lanovky na Ještědu. Dá se vůbec na podobnou situaci připravit?
Na žádnou situaci se nikdy nemůžeme připravit stoprocentně. Musíme ale vědět, co nás alespoň zhruba čeká, a být na to připraveni. Každý zásah je jiný, ať se jedná o dopravní nehodu nebo hromadné neštěstí. My ale v okamžiku, kdy dostaneme první zprávu o události, nemůžeme složitě přemýšlet, co dělat. Některé kroky musíme mít nacvičené, zažité, postupy stanovené předem. Abychom se mohli soustředit na záchranu lidských životů. Proto mají podobná cvičení velký smysl, hledáme při nich možné krizové momenty, pilujeme spolupráci s ostatními složkami Integrovaného záchranného systému, připravujeme se. Aby opravdu každý věděl, co dělat.

Pád kabiny lanovky na Ještědu.
Zůstal jsem stát s otevřenou pusou, říká svědek pádu lanovky na Ještědu

Jak moc se liší ten zásah při cvičení a následně naživo? Byl to pro záchranku první podobný zásah, který nebyl simulovaný?
K pádu lanovky jsme vyjížděli poprvé, nevím o tom, že by se to už stalo. Rád bych řekl, že všichni zareagovali tak, jak měli. V prvních chvílích jsme přesně nevěděli, co se stalo, jaká je přesně situace na místě, kolik je mrtvých a kolik raněných. Scénáře, které se nám všem honily hlavou, byly různé. Byli jsme připraveni k aktivaci traumaplánu. To jsme nakonec udělat nemuseli, na místě v podstatě žádní zranění nebyli. Největší díl práce z pohledu záchranky tedy odvedl náš lékař, který na místo dorazil jako první a celou akci řídil. A také členové našeho psychosociálního intervenčního týmu, kteří se starali o svědky události, tedy o lidi z druhé kabiny, zaměstnance lanové dráhy a ostatní.

V jakém stavu byli cestující, když jste je přebírali do péče?
Po fyzické stránce byli v pořádku, ale samozřejmě měli akutní stresovou reakci. S podobnou událostí není lehké se vypořádat.

Pietní místo na Ještědu.
OBRAZEM: Lidé uctili na Ještědu památku zesnulého průvodčího

Když se zpětně podíváte na nedělní událost, šlo udělat něco jinak?
Myslím si, že všichni fungovali perfektně. Určitě by se daly najít dílčí kroky, které by šly udělat jinak, ale když jste na místě, musíte vše vyhodnotit a rozhodnout se v daném okamžiku. Na dlouhé přemýšlení není čas. Hodnotit můžete až zpětně se znalostí všech okolností. U všech událostí vždy platí, že se z nich poučíte.

Předpokládám, že to bylo náročné i na psychiku přítomných záchranářů. Mají nějaké možnosti, kam se obrátit na pomoc?
Velmi dobře u nás funguje Systém psychosociální intervenční služby. Jeho členové tu jsou jak pro pacienty, tak i jako peer pracovníci pro naše zaměstnance. Každý má možnost se na ně obrátit a je to určitě dobře.