Neváhá se účastnit různých workshopů, kde si už vyzkoušela na vlastní kůži tvoření látkových květin (kanzashi), skládání obrázků ze sušených květin (ošibana), vázání dárků do látek (furoshiki) či skládání papírových vlaštovek (origami).

Aktuálně si její čas nárokuje mizuhiki. Naplno se do něj pustila počátkem letošního roku, když se jí po dvou letech podařilo pro nákup materiálu najít vhodné zdroje v Japonsku a získala dostatek návodů. „Hlavní myšlenkou mizuhiki je, že vazbou uzlu se vytvoří pouto, které se nikdy nerozmotá, a že každý okamžik je jedinečný,“ vysvětlila talentovaná dáma, která svou tvorbu představila nedávno ve Vratislavicích nad Nisou na Tatrzích.

Jak jste se dostala k mizuhiki?
Poprvé jsem se s ním setkala v listopadu roku 2017 na akci Japan Week, která se konala v Praze. Tam kromě ochutnávek saké a ukázek ikebany a kaligrafie byl i stánek s ukázkami výrobků, které měly u sebe cedulku „mizuhiki“. To, co jsem tam viděla, mě naprosto uchvátilo. Vyzkoušela jsem si uvázat základní uzel „awaji-musubi“. Nejprve z jednoho šlahounu, pak ze tří a nakonec rovnou z pěti. To už kolem mě zvědavě stálo několik Japonek a sledovaly, jak se s tím lopotím. Po úspěšném zkrocení šlahounů jsem sklidila potlesk a všechny divačky chtěly fotku se mnou a uzlem. Od té doby mi mizuhiki nedalo spát a ve volných chvílích jsem zkoušela na internetu hledat návody a materiál.

Co to je vlastně mizuhiki?
Je to tradiční japonské umění vázání uzlů ze speciálních šlahounů, které jsou vyrobené z velmi dlouhých a tenkých pruhů japonského papíru. Nejprve se pevně svinou a následně se naškrobí, což dá takto svinutému papíru potřebnou tuhost. Po uschnutí se šlahoun vyleští a nakonec se obarví. Kromě barvy se používá omotání vlákny hedvábí, velmi tenkým materiálem mylar, nebo úzkým proužkem fólie, případně různé kombinace. Výsledkem je silný, ohebný tenký prut, který je odolný vůči vodě.

K čemu se používá?
Jeho využití prošlo svým vlastním vývojem. Například v období Heian (11.–12. století) se používalo pro vazbu sešitů básní, v 17. století jej samurajové používali k vázání svých culíků na vrcholku hlavy. Počátkem 20. století se mizuhiki stalo populárním při zdobení speciálních dárkových obálek na peníze. V dnešní době se uplatňuje jako ozdoby na přáních a pozvánkách, při balení dárků, dekorace v obydlí. Najdeme ho také v umělecké sféře při tvorbě šperků, ozdob do vlasů a též i soch.

Jaká je jeho hlavní myšlenka?
Hlavní myšlenkou mizuhiki je, že vazbou uzlu se vytvoří pouto, které se nikdy nerozmotá, a že každý okamžik je jedinečný. V Japonsku slouží k vyjádření náklonnosti, přátelství a lásky. Věří, že přináší úspěch, štěstí a ochranu před zlem.

Jaké další prvky japonské kultury vám učarovaly?
Japonskou kulturu jsem začala objevovat postupně. Nejprve mě oslovilo anime. Následně mě velmi ovlivnil román Musaši od autora Eidži Jošikawa a já si našla cestu do Česko-japonské společnosti. V roce 2010 jsem začala chodit na kurz japonské tušové malby a o půl roku později na kurz japonské kaligrafie. A jakmile jsem se ocitla ve společnosti lidí zaměřených na Japonsko, tak jsem začala poznávat další prvky japonské kultury.

Jak byste ji popsala? Co se vám na ní líbí?
Jednoduchost, ale současně promyšlenost a jemná elegance. Nic nebývá bezdůvodně a každý rituál má nějaký význam. Líbí se mi velká propojenost s přírodou, například japonské zahrady jsou nádherné. Asi nejvíc mám ráda právě tušovou malbu a kaligrafii, protože tato tvorba v sobě nese nejvíc z duše autora. A miluji okamžiky, kdy si dám dobře ušlehaný matcha čaj a k tomu wagashi.

Můžete přiblížit své výrobky?
Nejprve jsem vytvářela hlavně přívěsky na kabelky, náušnice, přívěsky na krk a náramky. Později jsem přidala brože, sponky, spony a čelenky do vlasů. Kromě tohoto základního sortimentu se snažím najít další možnosti využití mizuhiki v běžném životě, jako například záložky do knih, magnetky, přívěsky na zip, ozdoby na dárky. Aktuálně s výtvarnicí Marií Gaurovou (tvořící pod jménem Play.Ink) pracujeme na limitované kolekci Japonská fúze. Jedná se o ručně dělaná přání s japonskou tušovou malbou doplněná o mizuhiki ozdobu. Každý motiv je v omezeném počtu a tisk je na stříbrno či zlatoprašném papíru vysoké gramáže. Součástí je ručně rýhovaná, řezaná a lepená obálka. Chceme tak nabídnout originální přání ke svatbě, narozeninám, k výročí či pro vyjádření lásky a přátelství, protože právě to je hlavní myšlenkou mizuhiki.

O co je největší zájem?
Zatím prodávám krátce, ale zjistila jsem, že velký vliv na to má dané roční období. Například na vánočním jarmarku byl největší zájem o přívěsky na tašky a klíče. Lidé je kupovali jako dárky k Vánocům. Oproti tomu na Tatrzích převažoval zájem o náušnice, které si zákaznice kupovaly hlavně pro sebe. Děti zase ocenily přívěsky na zipy a sponky.

Na koho ve své tvorbě cílíte?
Mizuhiki je určené všem, protože každý potřebujeme trochu toho štěstí a ochrany před zlými vlivy. Je pravdou, že můj současný sortiment je spíše zaměřený na ženy a dívky, ale snažím se vymýšlet i univerzální varianty.

Kde čerpáte inspiraci?
Inspiraci hledám na internetu a na profilech japonských tvůrců na Facebooku, Instagramu a Youtube. Následně se snažím podle obrázků přijít metodou pokus-omyl na postup vázání. Bohužel knihy ohledně mizuhiki vychází v Japonsku a cenově jsou hodně nedostupné, hlavně kvůli poštovnému.

Nedávno jste měla stánek na Tatrzích. Jaké jste si odnesla dojmy?
Tatrhy byly mojí druhou zkušeností s prodejem, ale s ohledem na velikost akce vlastně premiérou. Poprvé jsem si zkusila prodej na Vánočním jarmarku v univerzitní knihovně před rokem, což byla velmi příjemná a komorní akce. Oproti tomu Tatrhy jsou obrovská akce s výrazně více návštěvníky a jsem strašně ráda, že jsem měla tu čest být součástí.

Budete se účastnit dalších podobných akcí?
Prodávání na trhu a osobní kontakt se zákazníky mě velmi baví a doufám, že se budu moct účastnit i dalších obdobných událostí. Nejbližší akci představuje 19. září trh v Přelouči jakožto doprovodná akce při předávání Cen Františka Filipovského za dabing.

Jaké máte plány do budoucna?
Čím častěji hledám na internetu inspiraci pro tvorbu, tím víc nacházím různé druhy vazeb uzlů, které bych se chtěla naučit. Naštěstí několik japonských mizuhiki umělců tvoří naučná videa na Youtube, což mi velmi pomáhá. Doufám, že se mi časem podaří naspořit dostatek financí na cestu do Japonska, abych se dostala ke zdroji. Ráda bych se zaměřila na tvorbu květin mizuhiki technikou. V Japonsku existují květinářství, kde celý sortiment je tvořený z mizuhiki. Na první pohled květiny vypadají jako skutečné, až při přiblížení je patrné, že všechny květy a listy jsou z mizuhiki. A chtěla bych kouzlo tohoto umění přiblížit dalším zájemcům prostřednictvím workshopů.