Situaci v nemocnici a prožívané pocity je těžké popsat slovy, říká dobrovolník

Zdroj: DeníkProč jste se rozhodl zapojit do dobrovolnické činnosti v liberecké nemocnici?
V loňském ročníku nám koronavirová situace přerušila odborné praxe. Zrovna jsme měli období stáží, které se odehrávají v nemocnicích na odděleních intenzivní péče nebo na záchranných službách. Ze dne na den nám praxe ukončili a většina z nás tak vyhledávala místa na odděleních nebo u záchranných služeb, kde by se dalo přiložit ruku k dílu. Spousta z nás se rozhodla vypomáhat v liberecké nemocnici. V té době jsem se zapojil do pomoci na tzv. předsunutém urgentním příjmu pro potencionálně nakažené pacienty koronavirem.

Na kterém nemocničním oddělení působíte a co máte na starost?
Nyní působím přes půl roku na chirurgicko-traumatologickém urgentním přijmu. Vypomáhám hlavně o víkendových službách, kde je mojí hlavní náplní práce ošetřovatelská činnost. Pomáhám kolegům např. při příjmu pacienta od záchranné služby, tedy od překladu pacienta z nosítek až po odvezení na operační sál nebo oddělení, kde je pacient následně hospitalizován. Zajišťuji také doplňování ošetřovatelského materiálu. Práce je zde velmi pestrá a nevyzpytatelná, nikdy nevíte, kterého pacienta a v jakém stavu záchranná služba přiveze. Často se tak k nám také dostávají zranění lidé ve velmi vážných stavech, například po autonehodách. Zároveň také pomáhám na covidovém dispečinku.

Univerzitní studenti zažívají školu života. Dobrovolně pomáhají ve špitálech

Předpokládám, že práce představuje i zátěž na psychiku. Zažil jste nějakou emočně vypjatou příhodu?
V dnešní době je práce v nemocnici fyzicky i psychicky náročná z důvodu velkého počtu příjmu i hospitalizace pacientů s onemocněním koronaviru. Pro všechny z nás je tato situace velmi náročná a dlouhá. Příhod jsem zažil několik. Nejčastěji vzpomínám na příjem ročního miminka, které mělo popáleniny téměř na celé přední části těla. Ten den jsme si jako celý tým prošli těžkou situací, kterou jsme ale dobře zvládli a měli jsme z toho nakonec dobrý pocit. Ten nás doprovázel do konce služby.

Co byste vzkázal těm, kteří tvrdí, že žádný koronavirus neexistuje?
Je těžké něco vyvracet, když je pro nás všechny tato situace nová a lidé už jsou zoufalí. Doporučuji si číst pouze ověřené zdroje o této nemoci, používat selský rozum a být vůči ostatním ohleduplný.

Máte kromě studia za sebou nějakou obdobnou zkušenost či kurz?
Během studia na vysoké škole máme povinné odborné praxe, ze kterých získáváme mnoho zkušeností. Máme tak možnost si skutečnou práci v nemocnici či v terénu vyzkoušet. Jak jsem už zmiňoval, praxe se odehrávají hlavně na jednotkách intenzivní péče, kde se zkušenosti na studenty valí ze všech stran. Práce je to opravdu náročná a je toho hodně, co se učit. V druhém ročníku jsme měli také odborný kurz zaměřený na záchranné a lezecké techniky z nepřístupného terénu a záchranu z vody. Bylo skvělé vyzkoušet si něco nového s pořádnou dávkou adrenalinu.

Plánujete po škole zůstat ve zdravotnictví? Nebo vás aktuální situace odradila, vyděsila?
Ano, rozhodně plánuji. Záchranářství je odmala můj sen, kterým si nyní procházím a opravdu mě to baví a naplňuje. Naskytnou se samozřejmě také situace, kdy se ukazují zápory této práce, ale zatím u mě převažují klady. Doufám, že to tak zůstane i do budoucna.

Sobectví a bezohlednost popíračů covidu nechápu, říká ředitel krajské záchranky

Zvládáte během výpomoci v nemocnici i studium?
Studium na vysoké škole je v této době těžké a obzvlášť na školách se zdravotnickým zaměřením. Většina studentů pracuje a vypomáhá v nemocnicích, a proto se také musela výuka studentům přizpůsobit. Minulý semestr probíhal formou samovýuky, tedy studium z poskytnutých materiálů od učitelů a garantů předmětů.

Téměř rok studujete on-line. Má distanční výuka nějaké výhody?
Chybí mi osobní kontakt, a to jak se spolužáky, tak s vyučujícími. Výuka z domova je složitá a učiva je opravdu mnoho. Tento semestr máme on-line přednášky, které mi ve studiu pomáhají a v případě, že mám službu v nemocnici, jsou vyučující ohleduplní a absenci tolerují. Tu ale poté musím nahradit samovýukou, jako tomu bylo v zimním semestru.