Funkcí zoo už není být zvěřincem, říká ředitel liberecké zahrady

Navíc podle ředitele Davida Nejedla se role zoologických zahrad postupně proměňuje, čemuž odpovídá i ukončení chovu bílých tygrů. „Ta prvotní obrovská vlna kritiky už pominula a stále častěji se setkáváme s pozitivním ohlasem. Ti, kterým jde více o zdraví a pohodu zvířat než o vlastní pomíjivý prožitek, naše důvody pochopili a podporují nás. Ale samozřejmě je stále řada těch, kteří nás odsuzují a nechápou,“ popsal Nejedlo reakci veřejnosti na rozhodnutí zoo.

Zdroj: DeníkMůžete přiblížit aktuální dění v zoologické zahradě?
S příchodem prvních mrazíků každoročně přesouváme z venkovních expozic na tzv. zimoviště třeba pelikány nebo lemury. Jako každý jsme z důvodu nižší návštěvnosti v zimních měsících „zazimovali“ také prodejnu suvenýrů ve spodní části zoo, vláček, autíčka a část stánků s občerstvením. Jinak chod zoologické zahrady v zimě se od letního provozu moc neliší. Zvířata potřebují speciální péči každý den, bez ohledu na roční období, vládní nařízení nebo státní svátky. Nejvíce napilno mají aktuálně na technickém úseku, kde každý den shrabávají listí, aby udrželi návštěvnické stezky čisté a bezpečné a pak na úseku dravých ptáků, u kterých právě začíná hnízdní sezóna. Každý rok se nám daří odchovávat například i orlosupy bradaté, které vypouštíme do volné přírody.

ZOO v Liberci se poprvé dočkala mláděte zoborožce šedolícího

Jaký dopad mělo uzavření zoo z technického hlediska?
Povinná uzávěra naštěstí neměla pro dodávky krmiva žádný velký vliv a v tomto směru nám žádné větší problémy nezpůsobila. Horší to už ale bylo s transporty zvířat, které jsme museli z důvodu uzavření hranic odložit. Pokud by hranice zůstaly zavřené déle, mohlo by to ohrozit záchovné programy mnoha ohrožených druhů zvířat. Výměny zvířat mezi jednotlivými zoologickými zahradami jsou totiž pro zachování genetické rozmanitosti populace, a tím i záchranu celého druhu, klíčové. I přes tyto komplikace se nám ale letos podařilo přivézt například pásovce, samici levharta čínského, zebru bezhřívou, žirafu Rothschildovu, pár tropických ještěrů dracén nebo margaye. Naši zoo naopak opustilo například odchované mládě lva berberského, rys karpatský, sambar skvrnitý, takini zlatí, nebo čtyři plameňáci kubánští a dva orli nejmenší.

Zdroj: Jakub VolnýJaké výše dosáhly finanční ztráty?
V loňském roce dorazilo do zoo od začátku roku do konce listopadu celkem 385 531 návštěvníků, letos to bylo o 113 052 méně. Kromě zisku ze vstupného jsme tratili i na výnosech z provozu bistra a restaurace, prodeje suvenýrů, pronájmu stánků či parkovného. Naproti tomu výdaje příliš snižovat nemůžeme. Musíme platit krmivo, energie i mzdy našich zaměstnanců. Pravděpodobný propad vlastních tržeb v porovnání se stejným obdobím loňského roku činí jen za měsíce říjen a listopad přibližně 5,4 milionu korun, od začátku roku pak celkem 11,5 milionu korun. Z ekonomického úhlu pohledu byla tedy jarní uzávěra ztrátovější. Více než třetinu z propadu příjmů nám ale pomůže pokrýt finanční pomoc, kterou pro letošní rok přislíbil Liberecký kraj a Magistrát města Liberce. Této podpory si velice vážíme a děkujeme za ni, pomůže nám lepé překlenout toto složité období a do nového roku vstoupit v lepší finanční kondici.

Porovnáte-li situaci na jaře a na podzim, jsou v ní nějaké rozdíly?
Na jaře nás pandemie všechny překvapila, vše bylo nové a nikdo nebyl na takovou situaci moc připraven. V případě provozu zoo jsme na rychlo instalovali u všech obslužných pultů ochranná plexiskla, zajišťovali stojany s desinfekcí, a hledali nejlepší cesty, jak zajistit chod zoo tak, aby zůstali naši zaměstnanci v co nejvyšší možné míře před možností nákazy ochráněni. Druhá vlna už nás tolik nezaskočila, už jsme věděli, co a jak.

Dotace pomůže divadlům i zoo v Liberci. Podpoří je v koronavirové krizi

Dostala se vám podpora od veřejnosti?
Dostává, za což jsme nesmírně vděčni. Už na jaře jsme zveřejnili výzvu „Do zoo nemůžu, ale rád pomůžu“ a reakce na ni na sebe nenechala dlouho čekat. Výše materiální podpory, která se nám dostala, nás v první chvíli doslova zaskočila. Za pouhé dva dny nám lidé věnovali více než půl tuny krmiva pro zvířata, že jsme ihned naplnili všechny naše sklady k prasknutí a museli žádost materiální pomoci pozastavit. Už jsme to neměli kam dávat. Lidé jsou opravdu štědří, a kromě poskytnutých naturálií se také téměř čtyřnásobně zvýšil zájem o finanční podporu chovu vybraného druhu zvířete. Mezi dárci se dokonce často vyskytují i senioři, majitelé restaurací a kaváren nebo členové záchranných složek, kteří sami zažívají nelehké období. Za tu neuvěřitelnou vlnu podpory a solidarity upřímně mnohokrát děkujeme a opravdu si ji vážíme.

Chyběl zvířatům kontakt s návštěvníky?
Jak kterým. Některá, například osli somálští, jsou plašší a naopak ocenili klid. Ale pro řadu druhů jsou návštěvníci zpestřením – tak, jak lidé koukají na zvířata, koukají zvířata na lidi. Například šimpanzi si přítomnost návštěvníků mnohdy užívají a různě s nimi interagují. Stejně tak například lachtani. Naši chovatelé se ale snaží zvířatům denní program obohacovat tzv. enrichmentem (speciálními hračkami pro zvířata, které mají rozvíjet jejich přirozené instinkty), aby je zabavili a aby byl jejich život v zoo v co nejvyšší možné míře podobný životu ve volné přírodě.

Lze najít něco pozitivního na tom, že jste museli zoo uzavřít?
Ověřili jsme si, že opravdu máme skvělý kolektiv zaměstnanců, kteří v případě problémů a krize umí semknout, táhnout za jeden provaz a vzájemně si pomoci. Náročné to bylo především pro chovatele, kteří si nemohou vzít home office a pracovat z domova. Řada z nich má malé děti, se kterými musela zůstat doma a jejich služby tak vykrývali jiní, aby o zvířata bylo vždy dobře postaráno. Uzavírka mnohé z nás taky naučila být více flexibilní, přizpůsobit se situaci a komunikaci přesunout do on-line prostoru. Naučili jsme se lépe pracovat s technikou, nahrávat, stříhat nebo streamovat videa, abychom našim návštěvníkům mohli zprostředkovat atmosféru zoo alespoň virtuálně. Řadu těchto nabytých dovedností jistě zužitkujeme i nadále.

Historický vstup do liberecké ZOO má nový kabát. Oprava byla dokončena

Jak to vypadá s plánovaným rozšířením zoo? Bude mít finanční výpadek vliv na investice?
Momentálně se ve spolupráci s Kanceláří architektury města Liberce připravuje zadání pro výběrové řízení na pořízení architektonické studie k tomuto projektu. Zároveň v zastupitelstvu města probíhá proces schválení změny územního plánu tak, abychom mohli areál připravit na budování expozic a návštěvnické infrastruktury. Kdy budou moci první návštěvníci vstoupit na území tohoto projektu, který nese pracovní název Údolí ohrožené divočiny, to bude záležet na následujících měsících a jednáních jak se současným zřizovatelem zoo, jímž je Statutární město Liberec, tak s potenciálně novým zřizovatelem, Libereckým krajem.

Co říkáte na možnost, že by zoo převzal pod svou správu kraj místo města?
K této možnosti přistupujeme s pokorou jako k příležitosti, která s sebou samozřejmě přináší i rizika spojená s velkou změnou. Město Liberec je dlouhodobě sevřeno dluhem v původní výši 2 miliardy, který se za deset let snížil na 1,7 miliardy. Zároveň nese na svých bedrech mandatorní výdaje na provoz dopravního podniku s tramvajovým provozem, dvou zahrad, botanické a zoologické, dvou divadel, kde jedno má tři umělecké soubory. Tím výčet aktivit, které má město finančně na bedrech a které využívají obyvatelé širšího regionu, nekončí. Ve srovnání s podobně velkými krajskými městy toho Liberec platí rozhodně nadprůměrně. A mnohé z aktivit pro občany, jako je právě zoo, má význam nadměstský, nadregionální. To vše vede k tomu, že všem svým organizacím město nemůže zajistit rozvoj tak nutný v dnešní dynamické době. Proto probíhají už několik let seriózní jednání mezi Libereckým krajem a městem Liberec o výměně organizací s městským charakterem, ale financovaných krajem, a organizací s nadregionálním významem, které byly dosud financovány jen z rozpočtu města. Snad se tyto dohody stvrdí v průběhu následujícího roku.

Někteří lidé se stále nesmířili s tím, že plánujete ukončit chov bílých tygrů. Setkáváte se stále s nenativními reakcemi?
Ta prvotní obrovská vlna kritiky už pominula a stále častěji se setkáváme s pozitivním ohlasem. Ti, kterým jde více o zdraví a pohodu zvířat než o vlastní pomíjivý prožitek, naše důvody pochopili a podporují nás. Ale samozřejmě je stále řada těch, kteří nás odsuzují a nechápou. Jsou to ale většinou lidé, kteří o problematice chovu bílých tygrů mnoho nevědí a nelze jim to tedy zazlívat. Dlouho dobu byli bílí tygři marketingovým tahákem a symbolem nejen liberecké zoo, ale i celého Liberce. Veřejnost se s tím symbolem ztotožnila, přijala ho za vlastní a my jí ho nyní chceme vzít. Ta bouřlivá reakce je proto pochopitelná. Stále se ale snažíme s veřejností na toto téma komunikovat a pevně věřím, že se nám časem podaří přesvědčit i ty současné odpůrce a kritiky. Jsem přesvědčen, že ten, kdo má rád zvířata, měl by toto rozhodnutí pochopit.

Liberecká zoo utratila samce bílého tygra. Bylo mu téměř 16 let a byl nemocný

Můžete přiblížit důvody, které vás k tomu vedly?
Těch důvodů je celá řada. Zásadní je ale především to, že se nejedná ani o samostatný živočišný druh, ale o v zajetí uměle vyšlechtěné jedince tygra indického, kteří trpí vážnými tělesnými a zdravotními problémy. Všichni bílí tygři na světě byli postupně rozmnoženi úzkým příbuzenským křížením pouze z jednoho jediného tygra, kterého jako mládě matka kvůli tomuto zbarvení a neschopnosti přežít ve volné přírodě odvrhla. Tento tygr byl lidmi zachráněn a následně pářen i se svými dcerami i vnučkami nesoucími bílé zbarvení , aby se podařilo bílý gen zafixovat. Díky tomuto příbuzenskému páření dnes naprostá většina bílých tygrů trpí zdravotními problémy jako je vysoká šilhavost či rozštěpy pater a páteře. Libereckou zoo prošlo od roku 1994 celkem 22 bílých tygrů, ale rozmnožit se je podařilo pouze třikrát, a to za velkého úsilí a chovatelské péče. Zároveň už dávno neplatí, že by bílí tygři byli k vidění pouze u nás. Dnes je chová i několik soukromých chovatelů, zookoutků a především cirkusů. Všechny zoologické zahrady od jejich chovu i z etických důvodů ustupují. I kdybychom se tedy rozhodli v jejich chovu pokračovat, nastává problém, kde bychom bílé tygry sehnali. Zároveň pokud by se nám je zázrakem podařilo odchovat, nastal by problém, kam s odchovanými mláďaty, s čímž jsme bojovali i při posledních vrhu v roce 2016. Žádná zoo o ně nemá zájem, a protože nám na osudu našich jedinců záleží, cirkusům bychom je opět neposkytli. Věříme, že většina návštěvníků toto rozhodnutí pochopí a zachová nám přízeň i nadále.

Má to souvislost i s tím, že role zoologických zahrad se časem proměnila?
Rozhodně. Stejně jako se vyvíjí lidská společnost, vyvíjí se i zoologické zahrady a jejich funkcí už opravdu není být zvěřincem rarit a prezentovat se stejnými „ikonami” jako cirkusy nebo obchodníci se zvířaty produkující zvířata na kšeft a pro filmová či divadelní představení. Zoo Liberec se nevyhraňuje vůči vlastní historii. Do této historie patří i několik generací libereckých šimpanzů v plenkách a oblečcích nebo uměle odchovaná mláďata levhartů, která se prezentovala návštěvníkům na vodítku. Chov bílých tygrů je pokračováním příběhu vývoje zoologických zahrad. V těch moderních a dobře fungujících už nepotkáte oblečeného šimpanze s cigaretou či mládě šelmy na mazlení. Věříme, že jednou zvládneme plnit poslání zoologické zahrady, kterým je především ochrana živočišných druhů před vyhubením, i bez málo životných, křížených a v podstatě nemocných bílých tygrů. Navíc návštěvníci o tygry zcela nepřijdou. V budoucnu bychom se rádi zapojili do chovu tygrů ussurijských, pro které plánujeme vystavit výběh právě v Údolí ohrožené divočiny.

Jaké je nejnákladnější zvíře na údržbu?
Finančně nejnákladnější je chov lachtanů hřivnatých. Ti se živí výhradně mořskými rybami, které musíme nechat dovážet. Každý týden sežerou přibližně 140 kg sleďů a makrel a náklady za krmivo pro jednoho lachtana tak za rok činí více než 150 000 korun. K tomu pak také musíme připočíst náklady na provoz jejich bazénu. Poměrně nákladný je ale i chov dalších šelem, pro které každý týden kupujeme 800 kg čerstvého masa. Každý týden také do zahrady zavážíme cca 1 500 kg zeleniny. Pro soby karelské je zase přirozenou součástí stravy lišejník, který pro ně dovážíme až ze severu Evropy. Náklady na výživu zvířat jsou opravdu vysoké, ale kvalita se vyplatí, protože výsledkem jsou pak zdravá životaschopná zvířata včetně mláďat. Náklady na krmivo se ale samozřejmě snažíme co nejvíce snižovat, a proto si sami v pavilonu ZooEXPO chováme například krmná sarančata nebo různé druhy hlodavců.