Bedřichov - Jizerská padesátka se nepoběží. Definitivní rozhodnutí padlo v pondělí odpoledne. Už během víkendu přestali věřit v zázrak, tedy ve sněhovou pokrývku, i ti největší optimisté. Při sledování oblohy a předpovědí meteorologů jim bylo jasné, že počasí tentokrát zradilo na plné čáře. „Kvůli nedostatku přírodního sněhu je 47. ČEZ Jizerská 50 zrušena. Dlouhodobé teploty nad nulou a víkendový déšť znemožnily úpravu tratě, která je na mnoha kilometrech zcela bez sněhové pokrývky. Pořadatelé proto museli tradiční svátek běžeckého lyžování odvolat," řekla mluvčí populárního závodu Zuzana Kalátová.

Neradostnou zprávu potvrdil také pořadatel J 50. „Je nám to líto. V Bedřichově se teploty stále drží nad nulou a v dalších dnech se má ještě více oteplit. Tato kritická situace nás bohužel donutila k definitivnímu rozhodnutí, že se letošní ČEZ Jizerská 50 neuskuteční," sdělil Marek Tesař z pořádající agentury Mather Activation.

Marné snahy

Pořadatelé tvrdí, že se do poslední chvíle snažili situaci zachránit. Chtěli, aby se závod uskutečnil. Během prosince naváželi na trať přírodní sníh, ale veškeré snahy byly nakonec marné. „Dokud se držely teploty pod bodem mrazu, vyráběli jsme intenzivně umělý sníh, pokryli jím část trati včetně stadionu v Bedřichově, ale bohužel to nestačilo. Už několik týdnů máme v Jizerských horách jarní počasí," konstatoval předseda organizačního výboru Martin Koucký.

Finance a rozmrzelí závodníci

Zklamaní závodníci by nyní uvítali přesun závodu na nový termín. „Prý to ale není možné kvůli Worldlopettu. Tomu nevěřím, protože o velikonocích tam nic není," nechal se slyšet například Petr Rumpertesz. Pořadatelé si ovšem trvají na svém. „Kvůli nabitému kalendáři seriálů dálkových běhů Swix Ski Classics a pevně stanoveným termínům v seriálu dálkových běhů Worldloppet není přeložení možné. Naší snahou bude si s oběma seriály vyjednat do příštích let pevný náhradní termín Jizerské 50," dodal David Douša z agentury Mather Activation.

Pořadatelé teď řeší i nepříjemnou finanční stránku věci. Na přípravu závodu vynaložili devadesát procent celkových předpokládaných výdajů. „Ačkoli v takových případech je ve světě běžné, že se závodníkům nedostává žádné kompenzace, což je uvedeno i v podmínkách závodu, rozhodli jsme se přihlášeným závodníkům vyjít vstříc maximální možnou slevou ze startovného pro příští ročník, která zároveň nebude pro náš závod v roce 2015 likvidační," řekl Marek Tesař. Zaplacené parkovné bude závodníkům převedeno na příští rok, nebo vráceno na jejich žádost v plné výši na účet.

„Kolik lidí z těch 4800 přihlášených se účastní seriálů Swix Ski Classics a Worldloppet? Řekl bych, že minimum a kvůli těm pár profíkům to ruší všem ostatním. Tuhle politiku nechápu," uvedl rozmrzelý závodník Slávek Jeřábek.

Z letošní J50 zůstala pouze pietní akce. V neděli 12. ledna v 9 hodin pořadatelé uctí na stadionu v Bedřichově památku Expedice Peru 70 a uznávaného horolezce Zdeňka Hrubého. Symbolicky v době startu závodu se tak vydají společně se závodníky k památníku Expedice Peru.

Historie závodu Jizerská padesátka je opředená řadou zajímavostí

Liberec Náš momentálně nejslavnější lyžařský závod Jizerská 50 Memoriál expedice Peru 70, který je zařazen do seriálu Worldloppetu a FIS Cupu dálkových běhů, má zajímavou a občas také dost opomíjenou historii. Vzniku samotného závodu předcházela celá řada smutných i veselých a často nepředvídatelných událostí.

Expedice Peru 1970

Původním záměrem naplánované expedice byla cesta na Aljašku, ale po událostech roku 1968-69 si mohli horolezci o cestě do kapitalistické ciziny nechat jen zdát. Jako náhradu doporučili tehdejší soudruzi cestu do Jižní Ameriky, odkud přišlo pozvání Peruánského horolezeckého svazu.

Další problémy nastaly s náhlými změnami v obsazení výpravy, neboť u některých jedinců nebylo v zájmu socialistické republiky, aby vycestovali.

Narychlo se přeobjednávaly letenky a nákladní loď Hornbelt s horolezeckým vybavením připlula do Limy až o dva týdny později, navíc se ztratilo přes 400 kilogramů potřebného materiálu. Až 12. května se konečně postavil základní tábor u jezera Llanganuco v Andách.

Jizerská 50. Historická fotografie

Na původně naplánovaném místě však již byla japonská expedice, která tam dorazila o pouhý den dříve, a tak došlo k další z mnoha změn.

Horolezci začali vynášet materiál a podnikali postupně aklimatizační výlety po okolí. Při jednom z nich se stala zatím největší tragédie výpravy. Nejzkušenější horolezec výpravy Ivan Bortel uklouzl při překračování horské bystřiny křížící cestu a po třicetimetrovém pádu jeho tělo zůstalo bezvládně ležet na skalním prahu.

Život mu nevrátila ani brzká pomoc jeho kamarádů. Tato smutná událost těžce poznamenala celou výpravu. Po jeho pohřbu chtěla většina odjet domů.

Byl také přehodnocen cíl expedice, namísto náročného výstupu na nejvyšší horu Peru Huascarán (6768 metrů nad mořem) novou cestou, zvolili trasu klasickou, méně náročnou a už vyzkoušenou.

Jako aklimatizaci většina absolvovala vrchol Pisco (5752 m n. m.). Zbýval tedy už jen Huascarán a šťastný návrat domů, k rodinám.

Zemětřesení 1970

Dne 31. května v půl čtvrté odpoledne roku 1970 se odehrálo v Jižní Americe v Peru v oblasti horského masivu Huascarán jedno z největších světových neštěstí. Otřesy o síle přibližně 7,8 stupně Richterovy stupnice srovnaly se zemí naprostou většinu chatrně postavených indiánských obydlí v širokém okolí. V tu chvíli umírali první lidé.

Ti co přežili, bojovali ještě zhruba minutu až dvě o život, lapali po dechu, snažili se dostat z trosek domů. Málokdo si v tu chvíli všimnul, že se na 20 km vzdáleném Huascaránu něco děje. Z vrcholu se následkem ničivé síly zemětřesení uvolnila neuvěřitelná masu ledu a kusů skal, která se rozdělila na dvě části. Ta menší, 2,5 km dlouhá, sjela k jezeru Llanganuco, přímo na místo základního tábora našich horolezců. Nikdo z nich nepřežil, přestože je zasáhl pouze pravý okraj laviny. Navždy zůstali uvězněni pod desítkami metrů ledu a kamení.

Druhá lavina se zřítila západní stěnou na údolní ledovec, ten zatížení nevydržel a připojil se k letícímu materiálu. Obrovská vlna ledu, kamení, stromů a bahna se hnala neuvěřitelnou rychlostí do údolí. Přes 20 km vzdálená městečka Yungay a Ranrahirca byla skryta za malým horských hřebenem. Ani ten nezabránil děsivé apokalypse, která v následujících vteřinách nastala. Lavina překryla údolí v mnohametrové výši a pohřbila tak zaživa všechny jeho obyvatele. V tu chvíli byl slyšet jen nářek a pláč těch co se štěstím unikli. Přišli o všechno, rodiny i domov, přesto zůstali a hoře odpustili. Ten den v celé oblasti tragicky zahynulo přes 70 000 lidí a nespočet zvířat.

Historie Jizerské 50

Prvního ročníku v roce 1968 se pod názvem „50 km Jizerskými horami" zúčastnilo 52 závodníků, trať byla podobná té dnešní. Nechyběli horolezci, kteří později závodem ctili památku zemřelých kamarádů. Historicky prvním vítězem se stal Josef Driml v čase 3:39:00. Současně běžely také ženy, ale jen 25 km. Nejrychleji je zvládla Jitka Havlová. Startovné bylo 5 korun.

Druhý ročník měl dvojnásobnou účast. Pivovar Vratislavice uvařil všem nízkokalorické pivo a prvně byly také párky. Třetí ročník se jel poprvé pod logem a názvem Jizerské padesátky, čtvrtý dal závodu název Memoriál expedice Peru 1970.

Závod se stal mezinárodním. Při 5. ročníku se muselo s lyžemi v rukou doběhnout od startu za sněhem až na Královku, zatímco o rok později byla silná vánice. Při 6. ročníku naposledy startovali horolezci v samostatné kategorii. (Zdroj: Tematický atlas Vývoj využití Jizerských hor k zimním sportovním aktivitám, Marek Pazderský, 2004, Liberec).