Po několik týdnů se každý čtvrtek v malé učebně v podkroví střediska Kontakt v Liberci scházela skupinka lidí, kteří se chtěli dozvědět něco o svém vlastním jazyce. Většina z nich jej totiž neovládá. Jedná se o Romy, kteří už po generace žijí v Česku a svou řeč už téměř nepoužívají.
„Neumím romsky, moje děti taky ne. Chtěla bych znát aspoň základy, abych se domluvila, když jezdíme na různá setkání,“ svěřuje se ještě před začátkem vyučování Anna Pulková.
Romštinu přijíždí až ze Šluknovského výběžku na Děčínsku vyučovat předsedkyně organizace Poradna Barevné soužití Marcela Surmajová, podle které není paní Pulková a další účastníci kurzu žádnou výjimkou. „Plynule už mluví málokdo. Mladí vůbec, starší jen krátké fráze. Na procenta se to neodvažuji odhadnout,“ vysvětluje Surmajová, podle které je důležité, aby každý národ znal svoji historii a kulturu. A k tomu je nezbytné, aby ovládal svůj jazyk. „Vypadáme jako Romové, dodržujeme romské tradice, ale romsky nemluvíme,“ pokračuje Surmajová.
Zájem roste
Podle lektorky je na vině především minulý režim, který romštinu zakazoval. „Pak se zjistilo, že je tady národ, který neumí svůj jazyk. I teď je obtížné sehnat na výuku materiály. Je nedostatek učebnic i slovníků,“ dodává s tím, že jen málokdo se tak může učit romštinu sám doma. „Přitom zájem o ni roste. Poptávka je větší než nabídka. Chybí ale peníze. Rádi bychom proto našli nějaký dotační titul, který by nám pomohl financovat další kurzy,“ objasňuje. Ráda by pokračovala i v Liberci, kde se jednalo o pilotní kurz.
Velký zájem o výuku romštiny v Liberci potvrdila i Andrea Tokárová z pořádajícího spolku Comunités, který mimo jiné zajišťuje i programy pro děti. „Jde o to, aby romština neupadla v zapomnění. Dnešní děti už se s romštinou nesetkají. Já jsem přesně ten případ,“ komentuje Tokárová, podle které by kurz měl pokračovat na jaře.
Jak přiznává Surmajová, je nemožné, aby se její posluchači romštinu naučili během několika lekcí. „Jde hlavně o základy. Ale musím říct, že tato skupina je velmi aktivní. Pracují i mimo hodiny, hodně jsme si psali například po chatu. Romština je přitom velmi náročný jazyk,“ dodává na závěr.
