K prvnímu výročí srpnové invaze, která byla v Liberci zvlášť krvavá, se před 40 lety chystali obyvatelé města položit květiny na místa, kde zahynuly oběti okupace. Na památku tu také zapalovali svíčky.

Lidé se začali scházet u radnice už 20. srpna odpoledne. Podle dobových pramenů vytlačili příslušníci Veřejné Bezpečnosti shromáždění do Sokolské ulice, náměstí uzavřeli a květiny odstranili. Druhého dne se opět náměstí začalo plnit stovkami Liberečanů.

„Bylo mi tehdy 10 let. Šli jsme se s otcem podívat na náměstí, jestli se tam nebude něco dít. Celá radnice byla obehnaná policisty, a zřejmě i milicemi. Nikomu nedovolili položit kytičku na místo, kde přesně před rokem umírali lidé. Vzduch houstl, proto začali vojáci s policisty vytlačovat lidi násilím ven z náměstí,“ vzpomíná po 40 letech na srpen 1969 Liberečan Ladislav Velechovský.

Pobouřený dav zastavil dopravu

Jak uvádějí historické prameny, zaměstnanci Technických služeb Liberec tehdy začali květiny nabírat vidlemi a házet je bez skrupulí na korbu přistaveného auta s tím, že kytky odvezou do krematoria. To vyvolalo bouři nevole davu, který se shlukl a zastavil dopravu. Policie pak začala prostor vyklízet násilím. Došlo k prvním střetům s obyvateli, které za použití obušků a slzného plynu pokračovaly až do večera. Na pomoc byla přivolána také armáda a pohotovostní jednotka Lidových milicí z České Lípy.

„Ministerstvo vnitra poslalo do Liberce své vojáky, protože se bálo, že by demonstrace k prvnímu výročí okupace mohly být vzhledem k počtu mrtvých dost ostré. V jiných městech byly v roce 1969 nasazeny vedle policistů Lidové milice, ale v Liberci by milice nemusely případné nepokoje zvládnout,“ řekla odborná pracovnice Severočeského muzea, historička Markéta Lhotová.

Přijel i obrněný transportér

K největším střetům mezi občany a ozbrojeným složkami došlo v Pražské ulici a na Soukenném náměstí. Byly při nich rozbity všechny výlohy obchodního domu Baťa a některé v Paláci Dunaj. „Chvílemi vítězil dav nad policisty a vojáky, když je z Pražské ulice vytlačil na náměstí, a chvílemi zas měli navrch vojáci, kteří naopak tlačili lidi směrem dolů, ke kinu Lípa. Řinčely rozbité výlohy a lidé se u Lípy do policistů občas pustili i pěstmi. Bylo to smutné,“ poznamenává Ladislav Velechovský.

Rozehnat demonstranty se ozbrojencům podařilo až pozdě večer za pomoci obrněného transportéru. Škody byly tenkrát odhadnuty na 1 milion, 200 tisíc korun. Podle dobových pramenů bylo v Liberci zadrženo 129 lidí, 9 obžalováno a 7 odsouzeno k několikaměsíčním trestům.

Mrtví byli v Praze, a také v Brně

První výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy vyvolalo vlnu mohutných demonstrací po celé republice. Ty byly násilně potlačené pořádkovými silami. V Praze a v Brně zůstali po srpnu 1969 nejen zranění, ale i mrtví. Zde se zakročující pořádkové síly, což byli většinou příslušníci Lidových milicí, uchýlily ke střelbě do demonstrantů. V Praze se střílelo 19., 20. a 21. srpna, v Brně 21. a 22. srpna.

V Praze bylo střelnou zbraní zraněno celkem dvacet jedna civilistů (z toho tři zemřeli) a jeden voják pohraniční stráže. V Brně bylo zraněno osm civilistů (dva mrtví) a jeden důstojník Veřejné Bezpečnosti. Podle historiků až srpen 1969 znamenal skutečný konec Pražského jara.