STRAŠÁK INTEGRACE

„Poté, co se začalo mluvit o integraci, počet dětí hlásících se na osmileté gymnázium viditelně vzrostl," upozornil zástupce ředitele Jiří Vydra z gymnázia na Jeronýmově ulici. Tam letos přijímali třicet dětí ze sto padesáti. Inkluze je podle něj strašák, rodiče se bojí, že by jejich dítě nedostalo na základní škole stejně kvalitní výuku.

Ředitel Základní školy Lesní Jiří Dvořák s ním souhlasí. Podle něj se však rodiče bojí zbytečně. Jednak žádný velký příliv žáků s handicapem neočekávají, jednak jsou školy schopné podpořit nejen žáky s handicapem, ale i ty talentované. Podle Dvořáka mohou hromadné odchody žáků na gymnázia mít neblahé dopady nejen pro kolektiv třídy, ale i pro samotného žáka. „Často odcházejí lídři a stává se, že na gymnáziu se pak ocitají na chvostu kolektivu a ztrácejí motivaci," poznamenal Dvořák. Podle něj by se měly rozhodovat děti, zda chtějí na víceletém gymnáziu studovat až ve třinácti letech, kdy už samy ví, co chtějí. „Na osmiletých gymnáziích by měly studovat jen opravdu výjimečné talenty. Ve skutečnost však podle výzkumu u maturitních zkoušek není mezi absolventy víceletých a čtyřletých oborů rozdíl," poznamenal ředitel.

TŘI STAČÍ

Ani podle náměstka primátora Ivana Langra se rodiče inkluze bát nemusí. Dětí s handicapem, které přejdou na běžné základní školy nebude podle něj mnoho. „Všeobecně se ví, že odchody dětí na víceletá gymnázia jsou spíše dílem ambiciózních rodičů," poznamenal Langr, který sám o sobě říká, že není velký příznivec osmiletých gymnázií. „Myslím, že tři jsou na město, jako je Liberec, odpovídající, sám bych si dovedl představit i o jedno méně," dodal náměstek.

Podle ředitelky soukromého Podještědského gymnázia v Liberci Dagmar Cvrčkové však za odchodem dětí ze základek není inkluze, ale celková nespokojenost rodičů s kvalitou výuky. Ta má sestupnou tendenci i podle ní. „Absolventi pedagogických škol nejsou dostatečně připraveni," poznamenala s tím, že jedním z důvodů může být i nízké finanční ohodnocení pedagogů.

Podještědské gymnázium letos do primy přijímalo dvacet čtyři dětí, hlásilo se jich třicet pět. Podle Cvrčkové byl tento počet nadprůměrný vzhledem k tomu, že se jedná o soukromou školu, kde se platí školné.

Státní gymnázia se musela potýkat s ještě větším počtem uchazečů. O jedno místo se „poprali" tři až čtyři žáci. Na gymnázium F. X. Šaldy si podalo přihlášku na osmiletý obor sto čtyřicet dětí, brali jich třicet, na šestiletý vzali z devadesáti třetinu uchazečů. Podobná situace byla i na gymnáziu v Jeronýmově ulici. Tam bojovalo o třicet míst téměř sto šedesát žáků.