Dávat dítě do jeslí na pět dní v měsíci je totiž jediná zákonná možnost, jak takového zařízení využít a nepřijít o pobírání rodičovského příspěvku. „Této možnosti většinou v našich jeslích využívají vysokoškolsky vzdělané matky, například lékařky, které si dodělávají atestaci a potřebují pohlídat děti na pár dní v měsíci,“ vysvětlila Anna Vereščáková, ředitelka Dětského centra Sluníčko. Pod tuto příspěvkovou organizaci města Liberec od Nového roku jesle spadají.

K převodu z organizace Centrum zdravotní a sociální péče došlo, protože se město rozhodlo sjednotit péči o malé děti pod jednu organizaci. Sluníčko tak nyní zaštiťuje jak kojenecký ústav, ambulantní ordinace pro chronicky nemocné děti, tak i právě zařízení pro děti od 1 roku do tří let, tedy jesle.

Pětidenní jesle přitom nejsou žádná levná záležitost. Platí se totiž hodinová sazba. Pokud ponecháte dítě v jeslích po celou provozní dobu, pak vás jednodenní pobyt vyjde se stravným na více než šest set korun. Za hodinu pobytu zaplatíte šedesát korun. Což je ovšem srovnatelné, jako když si pořídíte soukromé hlídání. V jeslích však máte jistotu, že se vám o dítě postarají profesionálky. „S dětmi, které do jeslí přijdou párkrát v měsíci, je více starostí, než s těmi, co chodí celý měsíc. Nejsou totiž navyklé na pravidelný režim a často těžce nesou odloučení od rodičů,“ vysvětlila Anna Vereščáková.

Ani měsíční jesle si však nemůže dovolit každý. Kromě šedesátikorunového poplatku za stravné a padesátikorunového za jeden den pobytu si jesle účtují měsíční nevratný paušál ve výši jednoho tisíce korun. „Tisícikoruna je takový stimul pro rodiče, kteří své děti do jeslí přihlásí, aby je pak skutečně do jeslí pravidelně přiváděli,“ upřesnila Vereščáková s tím, že tisícikoruna je nevratná i v případě, že dítě do jeslí nepřijde z důvodu nemoce.

Pokud dítě navštěvuje jesle pravidelně, rodiče musí sáhnout do kapsy pro přibližně 3200 korun měsíčně. A přijdou o rodičovský příspěvek. Pokud si seženou soukromé hlídání, vyjde je sice dráž, na druhou stranu rodičovský příspěvek mohou dále pobírat. „Uvažovala jsem, že bych dala dítě do jeslí a nastoupila do práce. Zjistila jsem ale, že se mi to nevyplatí. Přišla bych o 7600 korun na příspěvku a kdybych nastoupila za nějakých 12 tisíc čistého a z toh zaplatila tři tisíce za jesle, moc bych si nepolepšila,“ vysvětlila Hana Prokopová z Liberce s tím, že o dřívějším návratu do práce z mateřské dovolené uvažovala kvůli hypotéce, kterou s manželem splácí. Ceny za služby si příspěvkové organizace podle Naděždy Jozífkové, náměstkyně libereckého primátora, stanovují samy. „Dohodli jsme se však, že nemsí cena za pobyt v jeslích přesáhnout 3 500 korun za měsíc,“ dodala Naděžda Jozífková.

Ještě na podzim roku 2007 přitom chtělo město Liberec jeslová oddělení, na která finančně přispívá, zcela zrušit. Při argumentaci nepomáhala ani možnost zkrácené mateřské dovolené, při které matka pobírá rodičovský příspěvek pouze po dobu dvou let a pak se chce vrátit do zaměstnání. Jesle se měly uzavřít k 30. červnu loňského roku. „Vstřícným krokem města je bezplatné poskytnutí budovy pro vznik soukromých jeslí. Pokud si maminka bude chtít mateřskou dovolenou zkrátit, bude si muset zaplatit soukromé jesle,“ vzkazoval na podzim 2007 libereckým rodičům náměstek primátora Ondřej Červinka.

Přitom se tehdy hovořilo o měsíčním poplatku za soukromé hlídání dětí od jednoho roku do tří let ve výši kolem sedmi tisíc korun. Informace o možném zrušení jediných jeslí, které se ve městě pod Ještědem nacházejí a které jsou navíc specializované pro děti s očními vadami a opakovanými respiračními chorobami, vyvolala mezi rodiči bouřlivé diskuze, které vedly až k sepsání petice za zachování jeslí.

Rodiče se totiž obávali, že Liberec by přišel o unikátní pracoviště, kde se zdravotníci ve spolupráci s pedagogy snaží u dětí zmírnit či dokonce napravit drobné zdravotní obtíže před jejich nástupem do prvních tříd. „Je to přechod na jednotný systém. Nyní zajišťujeme dětem péči, kdy jsou nesystémově zařazeny do pseudoléčeben. Chceme, aby chodily do normálních tříd, aby se integrovaly. Problém v těchto zařízeních je mimo jiné i v tom, že zde nedostávají předškolní vzdělání,“ odůvodňoval tehdy krok města náměstek Ondřej Červinka.

Zkušenosti rodičů se s názorem náměstka zcela rozcházely. „Mé dceři se musí pravidelně zalepovat oko, učitelky ve školkách to neumí a děti by se jí smály nebo by jí náplast strhávaly,“ mínila Eva Kožínková, jejíž dcera chodila do speciální školky v Husově ulici. „Na svém únorovém zasedání se zastupitelé peticí občanů za zachování městských specializovaných zařízení pro děti ve věku od 1 do 3 let zabývali. Po diskusi byl schválen záměr zachovat takové zařízení v ulici Holečkova, a zařízení Husova a Údolní převést pod školská zařízení,“ vysvětlil tiskový mluvčí libereckého magistrátu Martin Korych vstřícný krok města, který jesle zachránil.