Pekaři, elektrikáři, zedníci, automechanici. Profese, které se v budoucnu budou vyvažovat zlatem. O řadu učňovských oborů je totiž čím dál menší zájem, a to i přesto, že mají jejich absolventi jistou práci a Liberecký kraj i někteří podnikatelé jsou ochotni žákům vyplácet stipendia.

„Už několik let je velký nezájem o obory, jako je pekař, kuchař nebo číšník. Problém máme i s oborem pečovatelské služby, kde se už několik let nepřihlásil jediný uchazeč," potvrdila ředitelka střední hospodářské a lesnické školy Frýdlant Alena Dvořáková nezastavitelný trend.

Nikomu se nechce pracovat rukama

Podobná slova zaznívají i z úst ostatních ředitelů škol zaměřených na výuku řemesel. Ředitel střední školy Na Bojišti Zdeněk Krabs už několik let upozorňuje na klesající zájem například o technické obory. „Dnes existuje polovina učňovských škol než v devadesátých letech. Nikomu se nechce pracovat rukama. Auto už si však doma sami neopravíte, i to standardní už má v sobě padesát počítačů. A elektriku si taky v bytě nenatáhnete," vyjádřil se ředitel během lednového dne otevřených dveří.

Jak potvrdil vedoucí krajského odboru školství Leoš Křeček, některé obory musely být dokonce kvůli nezájmu vymazány z rejstříku. „Týká se to oboru slévač, problémy hlásí však i obory zedník, natěrač a řada dalších," vyjmenoval Křeček.

Zástupci Libereckého kraje si tuto situaci uvědomují a už od roku 2010 zavedli stipendijní program, v rámci kterého podporují budoucí řemeslníky. „V některých oborech máme úspěchy, v některých ne. Podařilo se nám například zachránit obor sklář," dodal Křeček.

Podle Jaroslava Hampla, výrobního ředitele podniku Elektroservis Liberec, je však chyba v samotném napojení škol na praxi. „Když dříve podnik podporoval nějakého žáka, musel si to pak u něj odpracovat," vysvětlil Hampl s tím, že o něco takového se pokoušela i jejich firma. „Podporovali jsme tři učně, kteří k nám pak ale nenastoupili," dodal. Problém s řemeslníky je přitom podle něj evidentní. „Už šest sedm let k nám nenastoupil žádný čerstvý absolvent. Nemají zájem počkat, až se vypracují a začnou mít vyšší výdělek. Většina vyučených skončí nakonec u pásu ve fabrice," vysvětlil Hampl.

Přesto se najdou podniky, které mají takový nedostatek zaměstnanců, že podporu „risknou".

„ZOD Brniště začalo našim žákům platit stipendia ještě dříve, než nás do programu zapojil Liberecký kraj," poukázala ředitelka frýdlantské školy Dvořáková, kde od příštího roku bude kraj nově podporovat dva nové obory zemědělec-farmář a agropodnikání, o které je mezi mladými minimální zájem.

Problémy hlásí i soukromé školy a učiliště. Jak to vypadá s počtem žáků čalounictví na odborné škole v Kateřinkách, budeme za chvíli sedět už jen na dřevěných židlích. „Jsme jediná škola v kraji, která tento obor vyučuje, a zájem je přesto mizivý," sdělil ředitel nábytkářské školy Václav Tichý.

Situace v Kateřinkách je o to horší, že škola nespadá pod Liberecký kraj a na stipendia proto její žáci nemají nárok. „Vychováváme řemeslníky, kterých je akutní nedostatek, ale nikdo nám moc nepomáhá," poznamenal ředitel Tichý s tím, že se několikrát bezvýsledně pokoušel dosáhnout i na krajský stipendijní program. Jak dále dodal, nakonec škole nezbylo nic jiného, než si pro nejkritičtější obory, jako je čalouník nebo truhlář, zavést vlastní stipendia.

Liberecký kraj letos pro budoucí řemeslníky vyčlenil o 300 tisíc korun více než v loňském roce, tedy rovných 2,5 milionu. Aktuálně takto kraj podporuje třináct oborů na devíti středních školách. Finanční příspěvky, které se pohybují od 200 do 500 korun měsíčně, tak využívá 4,5 tisíce studentů.