Třicet pět ze současných 135 korun měsíčních koncesionářských poplatků žádá nedávno založená Asociace regionálních a lokálních televizí (ARLT). Chce rozjet Druhou veřejnoprávní televizi, která by fungovala paralelně s Českou televizí a přinášela zpravodajství i z malých měst a obcí, na které podle autorů výzvy ČT kašle. ARLT dnes sdružuje na 80 ryze lokálních televizí, veřejnoprávní funkci tak prý už plní.

„Jsme fakticky Druhá veřejnoprávní a chceme se jí stát oficiálně. Aktuálně je nás 150 studií po celé ČR, (v Libereckém kraji vedle BONUS TV z Turnova a ještě liberecká RTM), ve kterých pracuje přes 800 profesionálů. Vysíláme satelitem na satelitu ASTRA 3B dostupným 5,3 milionu obyvatel ČR, 24 hodin denně. Plníme denně bezkonkurenční archivy rozsahem i obsahem," vysvětluje Milan Brunclík, majitel BONUS TV a prezident ARLT.

Ke vzniku Druhé veřejnoprávní by tak nebylo potřeba nic zakládat, lokální televize svá studia a zaměstnance již mají. Chybí jim ale prostředky, neboť často jsou závislé na místních samosprávách nebo malých inzerentech.

„Legitimuje nás k tomu  skutečnost,  že regionální televize jsou těmi, které skutečně dokumentují život v našich regionech, aniž by za to byly odpovídajícím způsobem ohodnoceny. Mnohé z nich plní tuto funkci na bázi dobrovolnosti," řekla předsedkyně ARLT Eva Stejskalová.

Vzor vidí v Německu, takto fungují ARD a ZDF. Navrhují proto rozdělit koncesionářský poplatek 135 Kč na 100 Kč pro ČT a 35 pro Druhou veřejnoprávní.
Česká televize zatím k výzvě zaujala vyčkávací postoj, neboť autoři k záměru více nesdělili. Nápad založit další veřejnoprávní televizi se ale podle mluvčí ČT Michaely Fričové střetává se zákonem, podle nějž je ČT veřejnoprávním vysílatelem ze zákona. „O změně zákona nerozhoduje ani ČT, ani asociace regionálních vysílatelů, ale zákonodárci. Pro tuto chvíli je jediným televizním veřejnoprávním vysílatelem Česká televize, která plní službu veřejnosti v souladu s Kodexem ČT," uvedla Fričová.

Pokud by se měl naplnit scénář předložený ARLT, přišla by ČT ročně o 1,5 miliardy.

Tato částka podle mluvčí prakticky odpovídá v součtu veškerým nákladům na provoz celoplošných tematických programů ČT24 a ČT4  – interní, externí i mzdové, anebo 65% veškerých externích nákladů na původní tvorbu ČT včetně dramatické, akviziční a nákupu sportovních práv.

„Je to nepřiměřeně vysoká částka, vezmete-li, že za to ČT nabídne dva celoplošné programy – zpravodajský a sportovní," doplnila.

Organizační struktura Druhé veřejnoprávní by pak podle autora nápadu Milana Brunclíka vycházela ze stávajících územně samosprávných celků, přičemž její studia by existovala v každé obci s rozšířenou působností.  „Přeoráváme mediální krajinu ČR, ve které dosud teče TV vysílání z Prahy do měst a obcí. V našem vysílacím systému obce a města výrazně a kriticky promlouvají do centrální moci. Pokud má dojít k obnově morálně zdevastované naší společnosti, tak cesta vede přes Druhou veřejnoprávní," vzkázal Brunclík.