Tentokrát jako téma místního referenda, v němž se mají obyvatelé Brniště vyjádřit pro, nebo proti těžbě. Brniště je jednou z obcí v bezprostřední blízkosti kopce, kde se její vedení nedávno s těžaři dohodlo na smlouvě. Ta by měla kompenzovat zásahy do životního prostředí, ale i běžného života obce.

Proti se ale postavila část obyvatel a výsledkem je právě páteční referendum. Odpůrci se obávají hluku z detonací i následného zpracování kamene i jeho dopravy. Někteří upozorňují také na to, že krajina ztratí v důsledku těžby svou dominantu. Poukazují ale i na to, že dohoda o kompenzaci není pro obec tak výhodná, jak se na první pohled může jevit.

Spor o peníze

Podle zástupců těžařské společnosti Kamenolom Brniště měla obci přinést ročně do rozpočtu pět milionů. „Bez dohody to bude 400 tisíc ročně a po dobu těžby 10 milionů,“ uvedl už dříve spolumajitel kamenolomu Jiří Čech. S dohodou půjde podle něj o více než desetinásobek. Podle kritiků dohody by přitom kompenzace pro obec mohly být mnohonásobně vyšší.

„Při znalosti toho, že zhruba polovina obratu těžebních společností je tzv. HPH (hrubá přidaná hodnota), je uzavřená smlouva výrazně podhodnocena. Nevím, jestli pan starosta Vinš nezná ekonomické parametry oboru těžby, které se dají veřejně dohledat, nebo prostě jen není silný vyjednávač, ale jednoznačně se dá říct, že smlouva není dobře dojednána a zisk pro Brniště mohl být násobně lepší,“ argumentuje například Václav Židek, obyvatel blízké Postřelné, který se problematikou Tlustce dlouhodobě zabývá.

Zpochybnil kapitál

Finanční stránku věci, zejména z pohledu investic, zpochybňuje i někdejší zaměstnanec lomu Bohumil Kasl. Ten tvrdí, že firma, která o těžbu usiluje, vlastní podle obchodního rejstříku nízkým základní kapitál a navíc jako hlavní náplň nemá těžební činnost. „Stojí za povšimnutí, že firma disponuje základním kapitálem 27 milionů, což v žádném případě nebude stačit na rozjezd kamenolomu ani slibované investice,“ tvrdí Kasl.

Těžaři obyvatelům slibují nejen postupnou úpravu terénu, ale i samotného lomu, tak aby se tu kámen nemusel trhat odstřely, jak tomu bylo v minulosti, ale pomocí nových technologií. Ty by měly využít obřího bagru, s jehož pomocí by se hornina těžila štěpením a postupným odlamováním. Nová by měla být i linka na drcení kamene umístěná v betonovém sarkofágu.

„Drcení bude akusticky izolováno hned třikrát – sarkofágem, utopením místa pod úrovní terénu a okolním lesem,“ tvrdí Čech. Také případné odstřely budou podle něj až 15 krát slabší než v minulosti.

„Technologie je jistě použitelná na odlupování kamene ze stěn lomu ve zvětralejších částech, ale čím hlouběji pod povrch půjde, tím pevnější vrstvy nerostu nalezne. Dá se očekávat, že vysoce kvalitní čedič odolný v tlaku nebude plně těžitelný odlamováním a budou se používat odstřely,“ oponuje Židek.

Odstřely, byť minimální, přitom těžaři ještě loni na setkání s občany údajně popírali. „Tehdy se mluvilo jen o bagru a letos v květnu dorazila oficiální žádost o vyjádření k dokumentu, v němž se už o trhacích pracích v malém rozsahu mluví,“ zpochybňuje sliby těžařů další z odpůrců, Miroslav Hudec ze Společnosti pro trvale udržitelný život. Ten navíc kritizuje i nehospodárný způsob, jakým chtějí těžaři předcházet zvýšené prašnosti.

„V souladu s podmínkami EIA bude celý provozní řetězec napojen na skrápění a mlžení, takže technologie bude naprosto bezprašná. Zásobovat ji budeme z vlastního 200 metrů hlubokého vrtu, spotřeba však nebude vysoká a voda bude navíc přirozeně prosakovat zpět do podzemního zdroje. Troufám si říct, že náš záměr na Tlustci je nejšetrnější v historii,“ popisuje zástupce kamenolomu Čech.

„V celém kraji je katastrofální sucho a tady se bude voda vypouštět? Člověk by čekal, že těžař bude mít uzavřený okruh vody a bude ji v maximálním možném množství recyklovat,“ oponuje ekolog Hudec.

Kritice se nevyhnul ani způsob dopravy kamene. Těžební společnost koupila nákladové nádraží přímo pod lomem a slibuje, že 90 procent vytěženého kamene se bude odvážet po železnici. „Tlustec je mimo jiné unikátní v tom, že má jako jediný čedičový lom v ČR přímé napojení na železnici,“ upozorňuje Jiří Čech.

Podle Hudce je ale třeba vzít v potaz cenu dopravy po železnici, která je drahá a sníží se tím její konkurenceschopnost. „Těžaři tvrdí, že chtějí kamenivo dopravovat na stavbu vysokorychlostní železnice Praha – Drážďany. Kamenivo z Tlustce bude tedy výrazně dražší než kámen z lomu u Měrunic na Teplicku vzdáleném jen 25 kilometrů od Litoměřic,“ je přesvědčen Hudec. Obává se toho, že těžaři sice dodrží podmínku, která je zavazuje k dopravě kamene po železnici, ale jen do nedaleké, ale dopravně přetížené Mimoně a tam je bude překládat na auta.

Vlaky, či náklaďáky?

Jeho domněnky potvrzuje také názor Václava Židka, který rovněž upozorňuje na možné kličky ve prospěch ekonomické rozvahy těžařské společnosti. „Kámen sice naložíte na soupravu vagónů, ale hned v Mimoni ho vyložíte a rozvezete nákladními auty. Někde je přitom trať dvojnásobně dlouhá a cena se stanovuje od tuny a kilometru,“ tvrdí.

Oponenti těžby zpochybňují také příslib těžařů vybudovat silniční obchvat Luhova za podmínky, že obec vyřídí vlastnictví pozemků a povolovací procesy. Podle nich se na administrativní přípravě, která může trvat i několik let, dosud nezačalo pracovat, Liberecký kraj na vybudování obchvatu peníze nemá, a pokud by báňský úřad těžbu povolil, zahájena by měla být už v příštím roce. „I když přeprava je z 90 procent deklarována po železnici, stále je ve hře zbývajících 10 procent přes už dnes nevyhovující silnici v Luhově. A kdo pak zaplatí opravu?“ ptá se Miroslav Hudec.

Tlustec – historie těžby
Na Tlustci se čedič těžil od 70. let 20. století. V roce 1994, kdy lom patřil dnes už zkrachovalé firmě Beron, se objevily první protesty. Lidem v okolí vadila prašnost, provoz aut, hluk a otřesy při odstřelech, které jim ničily domy. O čtyři roky později zastavilo těžbu ministerstvo životního prostředí. V letech 2003 a 2004 byla krátce obnovena. O obnovu lomu několik let usiluje firma Kamenolom Brniště. Počítá s těžbou až 840 000 tun kameniva ročně. Těžba je naplánována na 20 až 30 let. Začít by mohla už příští rok.