V kostele Nanebevzetí Panny Marie v Raspenavě byla včera korunována jeho patronka. Vzácná soška gotické madony se sem z restaurátorské dílny vrátila po několikaměsíční opravě. Stalo se tak u příležitosti pravidelně poutní mše, která každoročně přiláká do nevelkého městečka řadu lidí od nás i z nedalekého Polska. „Událost, které jsme dnes přítomni, se opakuje jen několikrát během století,“ zdůraznil farář Pavel Andrš.

Do Raspenavy včera zamířily zástupy lidí. „Do kostela chodíme jen při výjimečných svátcích, ale dnešek jsme si nechtěli nechat ujít, je to pro Raspenavu obrovská událost,“ uvedla jedna z místních. „Není to jen významná událost z náboženského pohledu, ale je dobré si uvědomit, že tato krásná gotická socha má i obrovský kulturně – historický význam pro celý region,“ doplnil duchovní. Podle něj se v okolí nacházejí jen dvě tak vzácné sošky madon z obdob gotiky. „Jedna je v bazilice v Hejnicích, druhá právě v Raspenavě,“ upozornil Pavel Andrš. Nynější podoba sošky s největší pravděpodobností koresponduje s tím, jak vypadala v době svého vzniku ve 14. století.

Sošku raspenavské madony restauroval Vojtěch Verner v rámci své diplomové práce na pražské AVU. Nejprve musel sundat letité nánosy nepůvodních barev, ale i tmelu a cizorodých dřevěných prvků, kterými ji v průběhu času obdařily snaživé, ale neodborné ruce. „Byla velmi poškozená, přišla také o značnou část polychromie. Jediné, co se dochovalo z té původní gotické doby, byly tvary,“ vysvětlil restaurátor.

Vitráž Madonna s dítětem.
FOTO: Severočeské muzeum v Liberci nechalo zrestaurovat Madonu

Samotnému restaurování předcházel odborný umělecko-historický průzkum. Díky tomu mohou lidé od včerejška obdivovat v Raspenavě původní gotický vzhled i barevnost sošky. „Pracoval jsem na základě historických analogií a je pravděpodobné, že v době svého vzniku byla ještě barevnější,“ vysvětlil restaurátor Vojtěch Verner z Prahy.

„Musíme si uvědomit, že lidé tehdy žili v temných příbytcích a moc barev kolem sebe neměli. Když přišli do kostela, musela madona zářit zlatem a barvami,“ řekl.

I když madona nepochází z dílny ve své době známého řezbáře, je podle faráře Pavla Andrše patrné, že ji zhotovily ruce velmi zkušeného mistra.

Peníze od farníků

Pozoruhodné je, že peníze na obnovu vzácné památky nepocházejí z veřejných zdrojů či grantů. „Vybrali na ni sami farníci,“ upozornil farář Andrš. „Stejně jako na opravu varhan,“ dodal.

Vratislavické slavnosti nabídly dětem množství atrakcí i bohatý kulturní program.
OBRAZEM: V Zámeckém parku to žilo. Proběhly další Vratislavické slavnosti

Z těch původních totiž zbyla jen jejich skříň. Samotný nástroj pochází z baziliky ve Filipově u Jiříkova. Farář Andrš se o něm dozvěděl a šikovné ruce varhanářů Žloudkových ze Zásady u Jablonce nástroj zkompletovaly a opravily.

Poprvé se varhany v nové podobě, rozšířené o nové rejstříky, rozezněly právě včera. Slavnost si nenechala ujít ani asi dvacetičlenná skupina mladých Pražanů, kteří sem přijeli na kole z Bílého Potoka. „Když jsme tady, jezdíme na bohoslužby do baziliky v Hejnicích. Tuhle událost jsme si ale nemohli nechat ujít,“ uvedl jeden z nich. Pak spolu s ostatními vkročil do zaplněného kostela. Korunovace raspenavské madony, tečka za jejím slavným návratem, začala.

Před libereckou radnicí se setkali flašinetáři ze všech koutů Evropy.
Festival Liberecký flašinetář: Na kolovrátek musíte jít s citem