„Jedná se o rozhodnutí Krajské nemocnice Liberec. Co nejdříve se jako akcionáři sejdeme s vedením nemocnice a budeme řešit další postup,“ uvedl Martin Půta, hejtman Libereckého kraje, který je hlavním akcionářem KNL.

Kvůli výběru zhotovitele se ani nesešla komise pro výběr. „Komise se scházet nemusela, jelikož žádná z obdržených nabídek nesplnila finanční limit. Všechny nabídky jej překročily,“ podotkl Zbyněk Miklík, náměstek hejtmana pro ekonomiku.

Důvod stopky pro zahájení výstavby centra je velký nárůst cen za stavební materiál, který souvisí s válkou na Ukrajině. Výstavba přitom měla začít ještě letos. Projekt se připravuje už od roku 2015 a stavbě ustoupila už i řada domů.

„Stavební trh se dostal do situace, že nikdo nedovede odhadnout, kolik budou stát některé komodity za měsíc nebo i za rok. Tak že budeme diskutovat s ostatními akcionáři, jak pokračovat dál. Ceny stavebních prací pravděpodobně porostou, neexistuje příliš velká šance, že by se vrátily do doby před Covidem. Ale nemocnice dlouhodobě pavilon urgentní medicíny potřebuje,“ poznamenal Půta.

Podle mluvčího liberecké nemocnice Václava Řičáře nyní další kroky řeší řídící výbor projektu. „Příští týden o dalším postupu rozhodne představenstvo společnosti,“ potvrdil Řičář.

Se stavbou pavilonu Centra urgentní medicíny za 2,2 miliardy korun se mělo začít v nejbližších měsících. Stavba centra bude financována z více zdrojů. Z vlastních prostředků nemocnice, příspěvků akcionářů a zejména bankovním úvěrem ve výši 1,3 miliardy korun, který si vezme Liberecký kraj. „Samozřejmě, tak jako jsme v minulosti jednali s předchozími ministry zdravotnictví, tak i s tím současným chceme jednat o výjimečné podpoře pro libereckou nemocnici ze státního rozpočtu,“ dodal hejtman.

Součástí stavby Centra urgentní medicíny je parkovací dům pro 330 aut, který se má začít stavět jako první. Až bude funkční, začne samotná stavba pavilonu, v němž mají být operační sály, laboratoře i lůžková část. Pavilon nemocnice nutně potřebuje, aby byla do budoucna schopna zajistit odpovídají péči na úrovni fakultních nemocnic. Největší nemocnice v kraji nemá například dosud jednotný příjem, ani centrální laboratoře. Díky své poloze v centru města má také kritický nedostatek parkovacích míst a jednotlivá oddělení jsou roztříštěna do 37 objektů, z nichž některé jsou již zastaralé a nevyhovují.

Centrum urgentní medicíny není první stavbou, kterou zarazila před zahájením krize na Ukrajině a související zdražování stavebního materiálu. Ze stejných důvodů byla pozastavena stavba parkovacího domu u Krajského úřadu v Liberci, která měla rovněž letos na jaře začít. Zrušeny byly kvůli nabídkovým cenám převyšujícím limity zakázek také rekonstrukce šesti silničních mostů v kraji.