Ať město Liberec zruší teplárnu, lidé pak budou mít výrazně levnější teplo! Utopie? Kdepak, takový je návrh radního, zastupitele a vedoucího pracovní skupiny Teplo pro Liberec Petra Černého (Nový směr, dříve VV).

„Liberec stále patří k městům s nejvyšší cenou za centrální teplo. Město a teplárna se za dva roky stále nedohodly na akcionářské smlouvě, která měla zaručit zlevnění tepla. Letos v únoru jsem proto předložil radě města k projednání návrh, který se vážně zabývá myšlenkou vyřešit problém drahého tepla z liberecké teplárny řízeným rozpadem stávajícího centrálního systému zásobování. Rada města tento bod přerušila a vrátit se k němu má na nadcházejícím dubnovém jednání," uvedl exkluzivně pro Deník Černý.

Jeho představa je taková, že by po zrušení teplárny do září roku 2016 zůstala zachována pouze část stávajících rozvodů, jimiž by proudilo teplo z liberecké spalovny k určité části odběratelů. Zbytek by si zřídil lokální kotelny tak, jak už to stovky lidí učinily poté, co se po větších či menších peripetiích od teplárny odpojily.
Cena tepla by pak prý ze současných 780 korun za gigajoul klesla na přibližně 500 korun.

Co na to město?

Město Liberec, jež má v teplárně minoritní třicetiprocentní akcionářský podíl, nepopírá, že je teplo z teplárny drahé, ale zánik zařízení není podle vedení radnice řešením. Zatím. „Z pohledu městské ekonomiky je centrální zásobování teplem velmi zásadní věc a celý systém je přirozeně velmi citlivý na náhlé změny. Jsem pro jakékoli ekonomicky udržitelné řešení, ale žádné zatím nebylo předloženo. Spustit neřízenou destrukci systému by nebylo odpovědné, musíme si uvědomit, že někteří naši občané nemají jinou možnost, než teplo z teplárny. Na teplárnu jsou napojeny desítky škol a školek a mimo jiné také budovy správních úřadů města a kraje. Teplárna také zpracovává odpadní teplo ze spalovny, které někam být vypuštěno musí," uvedl ekonomický náměstek Liberce Jiří Šolc (LO).

Ani opozice si není v tomto případě jistá správností navrhovaného kroku. „Myslím, že jde o zásadní rozhodnutí, kterému by měla předcházet poměrně široká veřejná diskuse s otevřenými kartami. Dnes má jen málokdo informace, aby jednoduše mohl říct, jestli jde o dobré řešení nebo ne. Hlavně proto, že při každém takovém rozhodnutí prostě musíte mít na stole reálnou alternativu, jak zásobování teplem řešit," sdělil opoziční zastupitel a ekonom Jaromír Baxa (Změna).

LIBERECKÁ TEPLÁRNA MOMENTÁLNĚ ZÁSOBUJE TEPLEM téměř 17 000 DOMÁCNOSTÍ. Ty by podle Černého ušetřily ročně nemalé peníze, kdyby se teplárna zrušila a teplo by k lidem proudilo ze spalovny nebo z lokálních kotelen.

Podle něj veřejnost dnes nemá o hospodaření v teplárně téměř žádné informace. „I audit, který byl dělaný před několika lety, a který je již zastaralý, je dodnes před veřejností utajený. Byla vytvořena pracovní skupina Teplo, chtěli jsme do ní nominovat svého zástupce, abychom měli informace, co se tam děje a co se vlastně řeší, k tomu ze strany vedení města také nedošlo. Bez informací nejsme schopni posoudit, jestli jde o rozumný a dobře připravený návrh nebo ne," dodal Baxa.

Teplárna: Černý 
to nedomyslel

Návrh radního Petra Černého na řízený rozpad systému centrálního zásobování nezohledňuje podle vedení liberecké teplárny významné dodatečné investice, které by takový krok pro město a ostatní zákazníky znamenal. Jednalo by se o stovky milionů korun.

„Pan Černý byl pověřen vedením skupiny Teplo, která se měla zabývat řešením této problematiky koncepčně. Aktuální návrh chápeme spíše jako předvolební rétoriku, nežli konstruktivní návrh na dlouhodobě udržitelné řešení celé problematiky nakládaní 
s teplem a odpady v Liberci," vyjádřil se za teplárnu i spalovnu mluvčí Lukáš Jankovský.

Teplárna v současné době zásobuje teplem téměř 17 tisíc domácností v Liberci. „Podstatná část z nich nemá pro vytápění jinou alternativu 
z důvodu chybějícího zemního plynu a elektřiny," dodal na závěr Jankovský.

Teplárna teplo dodává také do 13 samostaných průmyslových areálů. Eviduje 130 odběratelů z terciární sféry (sektor služeb). Roční odběry tepla činí 881 TJ. 30 % teplárny vlastní Město Liberec, 70 % náleží společnosti Energie Holding a.s.