Brněnská rodačka Radka Valentin si malovala a kreslila už v dětství, neustále měla v rukách pastelky. Rodiče si všimli jejího koníčku a přihlásili dceru do tehdejší lidušky. Její studijní kroky směřovaly nejdříve na Střední průmyslovou školu textilní v Brně a následně se rozhodla pokračovat ve studiu textilního a oděvního návrhářství na liberecké univerzitě. Vysokoškolské vzdělání zakončila navazujícím magisterským studiem v Bratislavě. „Od začátku jsme věděla, že se chci věnovat umění. Mám v sobě vnitřní touhu až potřebu tvořit a nedokážu si představit, že by to bylo jinak,“ svěřila se Radka Valentin.

Po ukončení studií pokračovala v objevování a zkoumání širokého okruhu materiálů, médií a technik. Kromě textilu a oděvu se věnuje kreslení, malování, grafice, digitální fotografii, digitálnímu umění a komponování obrazů, videu a tvorbě krátkých animací. Jak sama přiznala, často jí jde múza naproti. Začne pracovat na nějakém projektu a postupně zjišťuje, že jí vše do sebe zapadá a jde takzvaně pod ruku.

Zatímco na začátku šla její tvorba po povrchu, v současnosti se dostala do hlubší roviny. „To se odrazilo v projektu Vzory, kdy jsem do své tvorby cíleně zapojila blízké osoby, které jsem oblékla do mnou navržených oděvů, a s jejich fotografiemi dál pracovala a skládala do vzorů,“ podotkla umělkyně.

Sedmnáct let se věnuje upcyklaci, tedy od doby, kdy tento trend nebyl široce rozšířen. Přetvoří nebo upraví starý kousek oblečení či nevyužitý materiál, vdechne mu druhý život. „Textil je jeden z nejvíce znečišťujících průmyslů. Lidé by měli více myslet na planetu a její ochranu,“ zdůraznila.

Nějaké oblečení získala od rodiny a známých a díky upcyklaci tyto kousky uchovávají vzpomínky na konkrétní lidi. „Tím se má tvorba dostává ještě na další úroveň, k environmentální rovině přibyla i citová,“ podotkla.

Výstavy na neobvyklých místech

Její výstavy mohou zájemci zhlédnout na neobvyklých místech, ať už se jedná o liberecké Kino Varšava, či Knihkupectví a antikvariát Fryč. Jedná se o místa, která jí jsou blízká a zároveň umožňují nevšední výstavní prožitek. Právě v knihkupectví se v sobotu 11. března uskuteční slavnostní zahájení výstavy s pracovním názvem Ženy mého života.

Tímto dlouhodobým projektem vzdává poctu všem bytostem, které na cestě životem potkala. Začala na něm pracovat před necelými čtyřmi lety a stal se pro ni srdeční záležitostí. Do vytvořených šatů všila háčkovanou dečku, kterou měla schovanou po prababičce, a následně v nich fotila různé ženy, od nejbližší rodiny a přátel až po inspirativní osobnosti. Shromáždila fotky přibližně padesáti žen a v grafickém programu je skládala do různých kompozic. „Je to velmi osobní a díky této práci se mi vyplavily vzpomínky na společné okamžiky a zážitky. Na nezasvěceného diváka může výstava působit jako podpora ženství a ženské síly, přestože to nebyl prvotní záměr,“ představila Valentin aktuální výstavu.

Všestranná umělkyně pronikla i do tajů arteterapie, má za sebou sebezkušenostní výcvik. Propojila tak umění se sociální oblastí, aktuálně pracuje s klienty Tyflo centra Liberec. Poskytuje handicapovaným lidem prostor k tvorbě, konkrétně obsluhuje keramické dílny. Přemýšlí o dalším, tematicky zaměřeném studiu a věří, že by mohla být dobrým arteterapeutem.

„Sama svou tvorbu vnímám jako arteterapeutickou. Zpracovávám témata, která jsou mi blízká, a prostřednictvím umělecké tvorby se mohu vyrovnat se svými pocity,“ osvětlila smysl arteterapie s tím, že by do ní ráda cíleně zapojila i digitální média. „Mým snem by bylo jednou se uživit jen uměním, ale tato cesta se mi taky líbí,“ uzavřela Radka Valentin.