Obě trasy vedoucí krajem mají odpůrce

Jak severní, tak superseverní varianta dostavby silnice R35 se zásadně dotýkají Libereckého kraje. Obě možnosti trasování mají radikální odpůrce, zastoupené občanskými sdruženími. Ve finále budou o vedení silnice rozhodovat ministerstva, významný poradní hlas ale bude mít právě Liberecký kraj.

Rada kraje už vydala usnesení, v němž zastupitelstvu doporučuje podpořit severní variantu. Tím by se alespoň částečně ulevilo odpůrcům superseverního koridoru z Jablonecka, kteří považují trasu supersever za drastický zásah do krajiny i životního prostředí. Odpůrci obou tras si ale na finální rozhodnutí kraje ještě budou muset počkat.

„Bod o R35 jsem stáhl z jednání, protože jeden ze zastupitelů požádal o opětovné projednání všech alternativ R35 se zástupci měst a obcí a zastupiteli, a následně ještě jednou v zastupitelských klubech krajského zastupitelstva,“ vysvětlil náměstek hejtmana pro dopravu Martin Sepp s tím, že jednání by se měla uskutečnit v lednu příštího roku. Podle Martina Seppa ale vyšel severní koridor jako jediné možné a odpovědné řešení.

Ve hře jsou celkem tři varianty

Dostavba rychlostní silnice R35 má tři varianty. Původně byly dvě – jižní a severní. Jižní varianta by vedla Středočeským krajem, severní trasa se dotýká chráněné oblasti Českého ráje. Setkala se proto s odporem města Turnov a přilehlých obcí. A právě na základě těchto protestů vznikla úplně nová, superseverní varianta.

Ta se prozměnu bezprostředně dotýká řady měst a obcí jabloneckého okresu. I na Jablonecku proto vzniklo hnutí odporu, zastoupené občanským sdružením Občané proti superseverní variantě R35.

„Proti výstavbě superseverní varianty protestujeme především proto, že je to nejdrsnější varianta pro lidi, krajinu i životní prostředí. Znamenala by zatížení dosud nezatíženého životního prostředí smogem a hlukem. Trasa by zdevastovala přírodní park Maloskalsko nebo velmi cenné údolí Jizery. Navíc je superseverní varianta oproti dvěma dalším trasám nesmyslně drahá, náklady převyšují zbylé dvě varianty o zhruba sedmnáct miliard korun,“ poznamenal předseda občanského sdružení Petr Hons.