Po přistání Víly a posádek dvanácti doprovodných lodí následovala veselice všech generací až do půlnočního ohňostroje. Z víkendového putování po řece až na trojmezí státních hranic u Hrádku nad Nisou, nejhůře dopadla právě konečná zastávka. Ačkoliv byla přichystaná kapela i občerstvení, přišlo tentokrát jen pár desítek lidí.

„Bohužel letos nepřijeli ani Poláci,“ litoval hrádecký starosta Martin Půta, který se na loďce také svezl. Zato jeho žitavský kolega Arnd Voigt si nedělní plavbu z Hrádku pochvaloval. „Za krásného počasí a při tak čisté vodě je škoda končit už na hranici,“ uvedl.

Jako by jeho slova vyslyšela skupina jabloneckých vodáků. Jen co pomohli Víle uspořádat závěrečné rozloučení a na znamení čistoty řeky vypustit malé pstruhy, už pokračovali po Nise do německého Marienthalu. „Tato část je slušně sjízdná i při poměrně malém stavu vody,“ uvedl zkušený vodák Michal Pokorný z Jablonce nad Nisou.