Snaha Libereckého kraje posílit všeobecné vzdělávání a zlepšit kvalitu výuky za využití nových technologií vedla k organizačním úpravám sítě středních škol zřizovaných krajem. Vznikla tak nová vzdělávací instituce. Ředitelem nové školy se stal Jaroslav Semerád, podle nového schématu se bude vyučovat od školního roku 2024/2025. Kraj tak reagoval na výrazný zájem žáků o obory s vyšším podílem všeobecného zaměření a vývojem prochází také textilní obory, orientují se do oblasti průmyslu či zdravotnictví.

Ani po sloučení škol staletá textilní tradice z kraje nezmizí. Textilní obory oděvnictví a textilnictví zůstávají stále zachovány a navíc posílí o možnosti výuky v centru odborného vzdělávání průmyslové školy. „Tradice pokračuje dál a co víc, bude odpovídat standardům současné doby, a to s využitím tradičního know-how,“ sdělil náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti Jiří Čeřovský.

Tři exponáty Technického muzea Liberec získaly přechodný domov v libereckém obchodním centru Delta.
VIDEO: V liberecké Deltě přistála vzducholoď Hindenburg. Doprovodila ji ponorka

Škola tak nově funguje ve dvou budovách, hlavním sídlem zůstává budova na adrese Masarykova 3, Liberec, odloučeným pracovištěm se stala budova bývalé SPŠ textilní na adrese Tyršova 82. V tomto školním roce zůstávají obory školy stejné, jako v minulosti, tedy Strojírenství, Mechatronika, Informační technologie, Technické lyceum, Textilnictví a Oděvnictví, a také Vyšší odborná škola se zaměřením na průmyslovou elektrotechniku.

„Naším hlavním cílem je vytvoření prostoru pro vzdělávání, které následuje trendy v průmyslu a v oblasti moderních technologií, a to jak ve strojírenství, tak v textilnictví, které mají v kraji silnou tradici a hlavně budoucnost,“ zdůraznil ředitel školy Semerád. Určitými změnami projde také obor Textilnictví, jehož obsah by měl více reagovat na potřeby strojního průmyslu a moderních technologií v textilním průmyslu.

„Směřování absolventů textilních oborů by mělo být také možné do odvětví průmyslu, jakými jsou nanovlákna či textilie se specifickými vlastnostmi, a také a do zdravotnictví, například aplikace léků pomocí RNA vláken a podobně. Škola bude dále rozšiřovat, prohlubovat a zintenzivňovat spolupráci s významnými sociálními partnery, jimiž jsou ČEZ, Magna, Benteler, Jablotron, ELMARCO či Technická univerzita v Liberci,“ doplnil Čeřovský.

Výměna oken v Domě kultury Liberec.
FOTO, VIDEO: Stará za nová. Liberecký dům kultury se dočkal výměny oken

Nová vizuální identita liberecké školy propojuje podstatu obou oblastí, strojírenství a textilnictví. Autor loga se inspiroval přímo v průmyslu, a to ve tvaru průmyslových robotů, cívek nití, starých šicích strojů a podobně, ale také v propojení obou budov školy na mapě Liberce. „Důležitým krokem, který může být vnímán jako určitá paralela k novému začátku naší školy, je také rozhodnutí, že nyní budeme na veřejnosti vystupovat pod novým jménem, nebo chcete-li značkou, Průmyslovka Liberec. V něm se skrývá to, jak školu téměř každý v regionu stejně zná a mluví o ní, a především podstata jejího nového směřování, tedy připravit studenty na skvělé uplatnění v průmyslu podle jeho aktuálních potřeb,“ osvětlila Kateřina Arnoldová z agentury Marketing K2, která se svým týmem stojí za novou identitou školy.

Vznikl i nový školní web. „Naším dalším společným cílem je ukázat, že studium technických oborů je vhodné i pro dívky. Jedním ze stěžejních hesel školy proto bude ‚Boříme mýty! Technika je i pro holky!‘,“ dodala.

Areál bývalé textilky v Tyršově ulice navíc projde přeměnou. V jejím dvoře se zbourá montované přízemní stavení a místo něj vznikne třípodlažní stavba, v níž by vzniklo deset či jedenáct učeben, dále šatny, kabinety a sociální zařízení. V další etapě by v objektu dílen, o jejichž některé stroje projevilo zájem Národní technické muzeum, vznikly odborné učebny, to znamená počítačová učebna, chemická laboratoř, a podobně. Rekonstrukce se dočká i historická budova textilní školy.

„Je zapotřebí vyměnit okna, provést rekonstrukci elektroinstalace a osvětlení, ani úroveň sociálních zařízení neodpovídá současným požadavkům. V hlavní budově je 12 učeben a po rekonstrukci by v ní zůstaly kmenové třídy. Celkem by tedy po vybudování zmíněné přístavby v zadním traktu vzniklo třiadvacet až čtyřiadvacet kmenových tříd,“ nastínil změny Semerád.

Do budoucna by vedle současných oborů mohlo vzniknout i technické lyceum zaměřené na management kybernetické informační bezpečnosti a na umělou inteligenci. „Jeho absolventi by neměli mít nouzi o uplatnění. Do budoucna by totiž měla mít každá firma nad padesát zaměstnanců člověka, který se bude zabývat kybernetickou informační bezpečností. Právě ona, spolu s umělou inteligencí, jsou tématy, kterým patří zítřek,“ uzavřel ředitel.