Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Průběh přijímaček naznačuje: je třeba říznout

Liberecký kraj - Kapacita středních škol v Libereckém kraji je zhruba 7000 studentů. Z devátých tříd jich přitom vyšly jen čtyři tisíce. Čtvrtina z nich si navíc podala přihlášku na školu mimo kraj. Něco je shnilého ve státě českém…

2.5.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Šimr Petr

Jednoduché počty naznačují, že zhruba polovina škol nebude mít žáky. A nejen v příštím roce. Demografická křivka sice mírně v posledních letech stoupla, o čemž svědčí boj o místa ve zrušených mateřinkách, jak ale vyplývá z průzkumů, v nejbližších letech se opakovat nebude. Že jedna a jedna jsou dvě, je matematika základní školy. Je proto kupodivu, že ji mnozí nezvládají. Zejména pak ředitelé škol a rodiče budoucích studentů.

Není žádným tajemstvím, že na nějakou střední školu se dostane každý. Bez přijímaček dokonce i ti, co o pololetí propadli na základní škole. Co jsme v uplynulých letech dohnali na kvantitě, ztratili jsme na kvalitě. „Například v matematické či přírodovědné gramotnosti jsme se propadli hluboko pod evropský průměr," potvrzuje vedoucí odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu v Liberci Jiřina Princová. Není to nic nového. Kdysi vynikající české školství se propadlo, protože musí vyhovět nárokům dětí, které dřív namísto k maturitě, mířily do učení.

Problém není jen v dětech. Potíže začaly už v době, kdy se peníze začaly počítat na hlavu. Konkurenční prostředí rozšířily školy soukromé a dětí ubylo. Boj o žáka, rozuměj o peníze, odstartoval. A toto jsou jeho důsledky.

Reformu školství, které kapacitně i oborově odpovídalo 70. a 80. letům, vám z logiky věci odkývne každý. Je přeci jasné, že když nemáme textilní průmysl, co asi tak čeká absolventy textilní školy. Jenže stejně jako v případě rušení nemocnic s dovětkem: rušte, ale ne tu naši! „V Libereckém kraji je v současné chvíli 38 středních škol, které mají kapacitu 6 935 dětí.

Z devátých tříd jich letos vychází 4033. I když k tomu připočítáme asi 15 procent dětí, které budou první ročník opakovat či se hlásit jinam, dostaneme se na číslo 4,5 tisíce. Alarmující je, že i přes tato čísla si ředitelé škol myslí, že školy budou naplněny," vysvětluje mi jednoduchou matematiku vedoucí odboru školství. „A pozor, to ještě asi tisíc dětí mířilo třeba loni na školy mimo kraj, například do strojírenských a gastronomických oborů," připomíná další důležité skutečnosti vedoucí odboru školství.

„Když vezmete, kolik oproti dřívějšku ubylo dětí, je to jako by při průměrném počtu 25 žáků ubylo v kraji celých padesát tříd. To je jako kdyby do 17 škol z 38 nenastoupila ani noha," uvádí jednoduchý příklad a povzdechne se nad tím, že ve školství se dnes bohužel klade důraz právě na tyto počty než na samotnou pedagogiku. Tedy kolik škol za kolik peněz bude možné v budoucnu udržet a hlavně, na jaké obory se soustředit. Změny jsou nevyhnutelné.„To ovšem pro ředitele jednotlivých škol bude obrovská rána," dodává Jiřina Princová.

Ti už podle ní loni zažili obrovský propad. „Bohužel, když jsem se s nimi bavila, věřili, že je to záležitost přechodná, že je to záležitost jednoho roku. Není! Málokdo si ale chce přiznat, že o nějakou školu už z důvodů budoucího uplatnění není zájem a že v konkurenci není schopna obstát," vysvětluje.
Navíc, letos jdou na střední školu ještě relativně silné ročníky, další jsou ještě slabší, absolutní propad bude v roce 2014.

Letos už jdeme dolů a nebude to lepší až do roku 2024! Tohle všechno už dokážeme podle počtu narozených dětí vyčíst.„Ve středním školství máme tu obrovskou výhodu, že si na patnáct let dopředu můžeme spočítat, jak silné jsou ročníky a můžeme se na to připravit. Bohužel školství čekají neveselé časy," snaží se vysvětlit realitu vedoucí školského odboru KÚ. Paradoxem je, že až i silné školkové ročníky dojdou do věku patnácti let, bude jich pořád ještě méně než v letošním roce.

Ačkoliv konkrétní čísla a stavy budou znát jednotlivé školy až v září, do kdy mohou děti potvrdit nástup, už teď je podle čísel z výběrových řízení známo mnoho důležitých údajů. Například to, že jen na několika málo školách si budou moci z přihlášených zájemců skutečně alespoň trochu vybírat. Z třiceti osmi škol Libereckého kraje se to týká zhruba první desítky. Ale i tady mohou být čísla značně zkreslená.

Žebříček zájmu vede Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Jeronýmova Liberec a Gymnázium F. X. Šaldy. I přes mírný propad zájmu následují obě jablonecká gymnázia, dále Obchodní akademie v Šamánkově ulici v Liberci a Vyšší odborná škola mezinárodního obchodu a OA v Jablonci nad Nisou a Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická v Liberci. Tam sice podle počtu přihlášených zájem dvoj a až trojnásobně převyšuje kapacitu, ale když se podíváme na počet dětí, které si daly přihlášku pouze jednu a tím fakticky potvrzují zájem, jsou už čísla někde jinde.

Najdou se ovšem i takové školy, kde se dá skutečný zájem odhadnout zhruba na třetinu požadované kapacity. Například na jilemnické gymnázium se přihlásilo pouze 56 procent maximální kapacity 90 dětí. Když vezmeme v potaz, že ze zhruba padesáti přihlášených jich ještě téměř dvě třetiny mohou dát přednost jiné škole, může jich do prvního ročníku nastoupit asi 16. A tento vývoj bude pokračovat nejméně v příštích deseti letech.

Když se podíváme na ochotu mladých lidí zakládat rodinu, nedá se se zlepšením počítat ani ve vzdálenějším horizontu. Zachovat počet středních škol bude logicky neudržitelný. Stejně jako některé obory. Například o obchod, stavebnictví, textil, ale potravinářství či zemědělství je zájem minimální.
Zatímco úřady práce plní studenti středních škol, o řezníka, nástrojaře či skutečně odbornou prodavačku dnes téměř nezavadíte. Určitou šanci proto odborníci vidí právě v důrazu na učňovské obory.

Liberecký kraj dokonce některé z nich podporuje formou stipendií. „Určitý zájem jsme zaznamenali. Ale když si uvědomíme, že například pro obor řezník se v celém Libereckém kraji přihlásilo jen 10 dětí, je to trochu smutná radost," uzavírá Jiřina Princová.

Autor: Jana Švecová

2.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Volby. Ilustrační foto.

ANKETA: Jste pro elektronické volby?

Václav Helšus, herec a dramatik libereckého Divadla F. X. Šaldy

Liberec rozšíří Síň slávy o taková jména jako Jan Šolc a Václav Helšus

Ruiny budou hlídat strážníci. Vstup do těchto objektů je životu nebezpečný

Ralsko – Liberecký kraj poskytne mimořádný příspěvek na ostrahu bývalého vojenského prostoru v Ralsku.

ANKETA: Měla by být prostituce legalizována?

Liberecký kraj - Dvacet zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím devíti stran v Libereckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

Startuje Velký knižní čtvrtek. Na pultech knihkupectví se objeví 16 nových knih

Ve čtvrtek 19. října vychází rovnou 16 nových titulů, které představují výběr podzimních hitů. Navíc v Knihkupectví a antikvariát Fryč si pro návštěvníky připravili doprovodný program, který startuje v 18:00 a potrvá až do pozdních nočních hodin. 

ANKETA: Měla by se rozšířit jaderná elektrárna v Temelíně?

Liberecký kraj - Dvacet zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím devíti stran v Libereckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení