Důvodem je užití dvou různých rozchodů a to úzkého 1000 mm a normálního 1435 mm. Kolejnice umístěná ke kraji ulice je společná pro oba rozchody, vnitřní kolejnice používají tramvaje pro úzký rozchod jezdící do Jablonce nad Nisou, kolejnice nejblíže prostředku ulice pak vozy pro širší rozchod na linkách č. 2 a 3. Z toho důvodu lze pozorovat u městských tramvají posun dále od chodníku na rozdíl od jabloneckých vozů a to o rovných 217,5 mm. Tento stav je pouze přechodný a po rozšíření trati do Jablonce tato zvláštnost v horizontu cca 8 let zanikne. I když možná, že ne úplně.

První trať vedla od nádraží

Rozchod 1000 mm byl na přelomu 19. a 20. století oblíben hlavně v německy mluvících zemích a také na severu Čech, které mělo na Německo silné vazby. Důvodem užití byla levnější cena stavby tratí a možnost použití rozměrově menších vozidel, která se lépe protáhla úzkými uličkami. Proto byl tento rozchod použit v Teplicích, Mostě, Ústí nad Labem, Jablonci i v Liberci. Kromě těchto měst se používal ještě v Českém Těšíně. Opavě, Jihlavě, Českých Budějovicích a Mariánských Lázních.

První liberecká trať vedla od nádraží přes centrum kolem radnice do Lidových sadů. K radnici byla dvoukolejná, dále do „Liďáků“ již jen jednokolejná s výhybnami, což bylo v té době běžné provedení. Provoz na ní byl zahájen 25. srpna 1897. Následovaly tratě do Rochlice (1899), Růžodolu I. (1904) a z dnešního Soukenného náměstí ulicemi Barvířskou a Orlí do Horního Hanychova (1912). V roce 1900 zahájily provoz tramvaje i v sousedním Jablonci, a tak již od té doby jsou datovány snahy obě sítě propojit, což se stalo až na konci roku 1954. Vznikla tak rozsáhlá síť pouličních drah o délce cca 47 km, kdy bylo možné jet s dvěma přestupy např. z Horního Hanychova do Janova nebo z Růžodolu I. do Rychnova u Jablonce. 60. léta ovšem tramvajím nakloněna nebyla, neboť se upřednostňoval pružnější autobus.

A tak zmizela již před čtyřiceti lety i trať Rochlice – Růžodol I. (1960) i tramvaje v Jablonci (1965). V roce 1970 např. dojezdily tramvaje v Ústí, zatímco v Mostě v letech 1952 – 61 došlo k postupné náhradě původní tratě s rozchodem 1000 mm tratí novou o rozchodu 1435 mm, budovanou po etapách a vedenou jinou trasou. Liberec tak zůstal jediný, který si svoji pouliční dráhu nakonec uhájil. Na konci 80. let byl její stav ale natolik katastrofální, že hrozil i jí zánik.

Změna nastala v roce 1990, kdy bylo přistoupeno k celkové rekonstrukci městské trati. Protože bylo potřeba opravit prakticky celou trať, naskytla se příležitost ke změně rozchodu kolejí. Další důvod byl ekonomický, neboť koleje vlivem většího a nepříznivějšího zatížení, daného umístěním kol blíže k sobě více trpí a musí se častěji opravovat. A nakonec tehdejší jediný výrobce tramvají u nás ČKD sliboval nové moderní vozy určené již jen pro rozchod 1435mm. Kdo mohl tehdy vědět, jak se změní situace v konstrukci tratí i v samotné výrobě tramvají.

Tříkolejnicový systém je raritou

Zprvu se tak z Lidových sadů k Viaduktu stavěla trať pro oba rozchody, aby mohly původní vozy nadále zajišťovat dopravu. Od Viaduktu, protože hrozilo zastavení provozu na původní trati do Hanychova pro špatný technický stav, se pokládaly koleje již jen o rozchodu 1435 mm. Poprvé vyjely „nové“ vozy na normálním rozchodu dne 14. srpna 1998, slavnostní zahájení provozu na konečnou Kubelíkova proběhlo 30. srpna téhož roku. Provoz na nové trati obstarávaly původní vozy, u nichž došlo jen k výměně podvozků, neboť skříně tramvají řady T umožňují provoz na obou rozchodech. Vozový park se tak rozdělil na dvě samostatné části podle rozchodu, přičemž podle provozní situace jsou občas tramvaje tzv. převazovány z úzkého na „široký“ a naopak. Některé vozy tak změnily rozchod již třikrát.

V současnosti budovaná trať do Rochlice bude od zastávky U Lomu stavěna s rozchodem 1435 mm, zatímco jablonecké tramvaje budou od Viaduktu nadále jezdit na rozchodu 1000 mm. Po té se i jablonecká trať dočká rozšíření a metrový rozchod na ni zanikne. Současně se předpokládá, že v rámci oprav tratě postupně zanikne i tříkolejnicový systém pro oba rozchody v úseku Viadukt – Lidové Sady. Protože je ale Liberec posledním městem u nás s rozchodem 1000 mm, je otázkou, zda by si tento fenomén řady severočeských měst nezasloužil zachovat část tratě i s úzkou kolejí tak, aby dochovaná historická vozidla nemusela být navždy odstavena v depozitáři bez možnosti předvedení veřejnosti. Proto možná rozchod kolejí 1000 mm zcela nezanikne a i nadále se bude moci Liberec pyšnit takovou raritou, jako jsou tři kolejnice místo obvyklých dvou.

(Zdeňek Mazálek)