Poněkud neprávem se do podvědomí voličů zapsaly jako volby zbytečné, o ničem nerozhodují. Volby, ve kterých o nic nejde, a tudíž k nim nemá smysl chodit. Jenže opak je pravdou.

„Jde v nich o řadu důležitých věcí, které bezprostředně ovlivňují život každého občana," zdůrazňuje publicista a politolog Jiří Štefek. Ať už jde o veřejnou dopravu, stav krajských silnic a také, jak stárne populace, o problematiku zajištění sociálních služeb. A samozřejmě i nanejvýš aktuální politiku zdravotnictví, která se po mnoha letech konečně sjednotila do nadčasové koncepce. „Myslím, že právě toto téma je klíčové. To, jak rozhodnou voliči v těchto volbách, pravděpodobně prodlouží mandát budoucího zastupitelstva na další čtyři roky," míní politolog Jan Kubáček a zdůrazňuje důležitost instituce, jakou je kraj a jeho zastupitelé, tedy lidé, které do něj zvolíme.

DRUHÉ NEJBLIŽŠÍ LIDEM

V pořadí blízkosti kandidátů k řadovým voličům jsou tak krajské volby hned po komunálních druhé nejdůležitější. Pro bezprostřední život mají často zásadnější význam než volby do parlamentu, kde jde často jen o souboj „týmů".

ZNÁME JE?

„Na kandidátkách se objevuje řada jmen, se kterými se volič může snáz identifikovat, protože mezi nimi je například jeho soused, známý, kolega z práce nebo komunální politik z jeho města či obce. Volič tak ví, komu dává hlas a projektuje si do jeho volby nějaká očekávání, která více či méně sdílí se svým kandidátem," doplňuje Jiří Štefek.

Osobní znalost některých kandidátů tak většinou převažuje nad stranickým dresem. Pokud ale nejde například o starostu nebo veřejně činnou osobu, známého podnikatele, lékaře nebo učitele, může být i v malém městě problém vybrat konkrétního člověka a volič se tak řídí buď sympatiemi k té či oné straně nebo hnutí z „velké politiky" nebo emocemi.

Bohužel stejně jako na rodičovství, tak i na volby nemusí být kromě plnoletosti žádná kvalifikace, žádný „řidičák". A pokud tedy jednáme bez elementární znalosti v prvním případě výchovy, v druhém kandidátů, můžeme pak jen doufat, že z toho, co jsme zasadili, vyroste něco pořádného a slušného.

VOLTE S ROZUMEM

Se zajímavou iniciativou nedávno oslovil voliče sociolog a aktivista Zdeněk Joukl ve své Desenské výzvě voličů. Apeluje v ní, aby si lidé při volbách snažili vzpomenout, co dobrého ten který kandidát pro své okolí udělal nebo se o to alespoň prokazatelně snažil. Jen zdánlivě zábavně pak vyznívá druhá část výzvy, v níž apeluje na kandidáty, aby si nechali udělat psychotesty, a voliče pak nabádá, aby lidi, kteří to odmítnou, nevolili.

KDO BUDE HEJTMAN?

Podle politologa Kubáčka jde ale ještě o víc než o strkanice na jednání krajského zastupitelstva. Jde především o osobu hejtmana. To je totiž podle Kubáčka klíčová osoba, která má přímou návaznost na Prahu.

„Nemusí jít nutně o člověka z vládní strany, klidně může jít o alternativní hnutí, je potřeba si ale uvědomit, že ten člověk už něco ukázal „doma", a že je schopný se prosadit mezi dalšími 13 jedlíky u jednoho stolu. Zkrátka aby se v konkurenci dalších 13 krajů dokázal prosadit a udělat právě ten náš kraj viditelný," shrnuje s lehkou nadsázkou Jan Kubáček.