Zvláštní nebo dočasné tratě byly většinou využívány v souvislosti s rekonstrukcemi buď tratí stávajících, nebo celé vozovky. Nejvíce proto byly využívány v 90. letech 20. století, v souvislosti s rekonstrukcí městské tratě.

Trať pro výstavu byla první

První dočasná trať byla postavena již roku 1906 ze Šaldova náměstí na Husovu ulici, včetně úpravy křižovatky u radnice. Určena byla výhradně pro návoz návštěvníků do areálu Německo-české výstavy. Ještě téhož roku byla také snesena (bližší popis byl uveden v díle č. 5).
V prosinci roku 1944 byla na trať v Žitavské ulici (mezi nádražím a viaduktem) napojená 42 metrů dlouhá vlečka ke zdejší mlékárně, stojící při dnešním vjezdu na autobusové nádraží. Pro rozvoz konví s mlékem byl upraven jeden motorový vůz. Provoz byl záhy po válce zastaven a v srpnu 1946 byly koleje vlečky opět demontovány.

První trojúhelník

Na jaře roku 1972 byla zahájena rekonstrukce meziměstské trati v úseku Proseč pošta (tehdy Proseč MNV) – Jablonec nad Nisou. Z tohoto důvodu vznikl ještě před zastávkou Proseč pošta ve směru od Liberce kolejový trojúhelník pro obracení souprav motorových vozů s vleky, které jezdily v pracovních dnech. Soupravy tak z této stanice, kde se přestupovalo na autobus, zacouvaly na trojúhelník, zde se otočily a následně se vrátily zpět do stanice. Samotné motorové vozy se otáčet nemusely, neboť zde jezdící tramvaje 6MT byly obousměrné.

Trojúhelník sloužil tramvajím od 27. března 1972 do 1. dubna 1973, kdy byl zastaven i provoz mezi Libercem a Prosečí. Přesto zde kolejový trojúhelník zůstal zachován až do konce 90. let, byť od tratě byl odpojen již v 80. letech. Místo pak sloužilo k odkládání stavebního materiálu. Dnes jsou zbytky kolejí ukryty pod hromadami vytěžené hlíny a štěrku a celý prostor zarůstá různými náletovými křovinami.

Šikany a další řešení

Obdobný kolejový trojúhelník vznikl v prosinci 1988 za výhybnou Brandl v Jablonci n. N. z důvodu kompletní rekonstrukce ulic Liberecká a Budovatelů. Byl v provozu přesně rok.
V srpnu následujícího roku 1990 byl vystavěn další kolejový trojúhelník, a to na křižovatce ulic 5. května, Šamánkova a Masarykova, který sloužil pro otáčení tramvají linek č. 1, 2 a 3 během rekonstrukce městské trati mezi průmyslovou školou a Lidovými sady. Kvůli značnému spádu Šamánkovy ulice byla tzv. výtažná kolej podložena, aby se její sklon zmírnil. K Šamánkově ulici lze jako zajímavost uvést, že tudy měla vést odbočná tramvajová trať do Ruprechtic, projektovaná ve 40. letech. Provizorní trojúhelník byl zrušen v říjnu 1992.

V roce 1993 byly rekonstruovány úseky 5. května – Rumunská a Rybníček – Nádraží. Proto v prvním případě vznikla manipulační spojka mezi Revoluční a Fügnerovou ulicí, která sloužila pro otáčení tramvají ze směru od Hanychova.

V druhém případě se jezdilo mezi Rybníčkem a nádražím po jedné koleji přes tzv. šikanu (objízdnou kolej), která vznikla pod nádražím již v roce 1989 kvůli výstavbě tunelu silničního průtahu městem. Dnes je zde na jejím místě parkoviště a vyhlídka nad vjezdem do tunelu.

Provizorium v centru

V letech 1994 a 1995 se rekonstrukce městské trati přesunula přímo do centra Liberce. Z tohoto důvodu byla v červnu 1994 mezi Soukenným náměstím a Rybníčkem vystavěna přes dolní část ulice 1. máje, kterou tramvaje původně projížděly k nádraží až do roku 1958, provizorní jednokolejná trať s výhybnou na Soukenném náměstí. Kvůli přestavbě celé Fügnerovy ulice byly linky č. 5 a 11 z jablonecké trati prodlouženy až na novou smyčku u viaduktu. Z toho důvodu byla od křižovatky ulic Na Bídě – Malá Moskevská vystavěna další spojovací kolej, která se napojovala na spojku do Revoluční ulice z roku 1993. Na Soukenném náměstí, kde vznikla velká výhybna, byla kolej pro opačný směr položena kolem kavárny Nisa, na severní straně náměstí byla vybudována předjízdná kolej, a proto zde byla dvě nástupiště, jedno pro linky č. 1, 2 a 3 a druhé pro 5 a 11. Provoz na maximálně vytížené jednokolejce byl řízen semafory a dispečery, kteří jej navíc sledovali kamerami. Stavebně byla přeložka řešena tak, že koleje byly položeny volně na povrch komunikací a zpevněny betonem. V ulici 1. máje byly užity pro zavěšení troleje nízké podpěry, které se běžně používají jen na povrchových dolech. Provoz provizorní trati trval do 14. listopadu 1995, od 17. listopadu se jezdí po dnešní trase přes Fügnerovu ulici.

Konec úzkorozchodného provozu

Další provizorní jednokolejná trať obdobného technického provedení, vyjma použitého typu podpěr, vznikla v závěru roku 1996 mezi Viaduktem a zastávkou Kubelíkova. Koleje byly položeny na levé straně ulice ve směru od centra, stožáry byly většinou již určeny pro novou trať.

U pekáren a ve stanici Kubelíkova vznikly dočasné výhybny, další byla postavena u zastávky České Mládeže (dnes Malodoubská), na Spáleništi naopak výhybna zanikla. Provoz celé provizorní jednokolejky trval od 4. prosince 1996 do 26. srpna 1998, kdy byl úzkorozchodný provoz na celé trase do Hanychova zastaven. 30. srpna téhož roku byla uvedena do provozu normálně rozchodná trať do stanice Kubelíkova, která zde byla až do července 2001, kdy byl zprovozněn úsek do Dolního Hanychova.

Autor: Zdeněk Mazánek