Každá návštěva prezidenta nebo státníka je jiná. Program se přizpůsobuje jeho zdravotní kondici, jídlo jeho apetitu a seznam hostů, se kterými se chce potkat, se často rozšiřuje o jeho staré přátele nebo známé. Většina návštěv státníků se neobejde bez oficiálních ceremonií a setkání s představiteli místní samosprávy, kteří se přirozeně chtějí před hlavou státu pochlubit úspěchy.

Už císař bydlel 
v hotelu Zlatý lev

Nejinak tomu bylo při první návštěvě císaře Františka Josefa I., který do Liberce přijel v roce 1906 na Výstavu českých Němců. Z historických dokumentů se dovíme víc, především díky profesionálnímu fotografovi, který už před více než sto lety sledoval každý císařův krok. Víme tedy, že do města přijel vlakem, na nádraží ho přivítali představitelé města.

Víme dokonce, kde bydlel. Zachytili jej fotografové před hotelem Zlatý lev, ve kterém strávil celkem čtyři dny. Během návštěvy stihl císař navštívit rodinu Liebiegů. Oficiálním důvodem k návštěvě Liberce, tehdy centra německého osídlení, bylo vyvažování národnostních rozporů.

T. G. Masaryk 
přijel vlakem

Po vzniku Československé republiky je první dobře zdokumentovanou návštěvou příjezd prezidenta T. G. Masaryka do Turnova. Přijel nočním vlakem 16. září 1922 a hned ráno odjel do Semil. Navštívil staveniště hydroelektrárny pod Spálovem a pozdravil shromážděné občany na železnobrodském nádraží.
„Po návratu do Turnova obdržel od zástupců okresu darem dvanáct dřevorytů od Karla Vika na japonském papíru, v koženém obalu vykládaném drahokamy," píše se 
v knize Stalo se na severu Čech autorského týmu Romana Karpaše. Po návštěvě Turnova se prezident Masaryk vydal na Hrubou Skálu, pokochal se rozhledem z Mariánské skály, prošel Myší dírou a kolem Dračích skla do Sedmihorek, kde povečeřel.

První návštěva hlavy státu v Liberci

Jeho nástupce Edvard Beneš přijel do Liberce 19. srpna roku 1936. Jako první prezident Československé republiky. Zajímavostí je, že při svém výstupu před libereckou radnicí německy přednesl projev k otázce německé menšiny. Jeho vystoupení bylo součástí úsilí státních představitelů přesvědčit německou většinu i henleinovské předáky, že se vážně zabývají národnostními i sociálními otázkami.

Prezident Beneš přijel 
s chotí Hanou a podle dobových dokumentů byli s jásotem přivítání již na hranicích okresu v Hodkovicích. Po oficiálních záležitostech navštívil prezident Beneš Liberecké veletrhy, kde se potkal stejně jako T. G. Masaryk s továrníkem Liebiegem, který mu předal Pamětní spis o hospodářské situaci v severních Čechách.

První porevoluční prezident Václav Havel si postupně vybudoval osobní vztah k severu Čech. V Liberci dokonce prožíval jednu z nejdramatičtějších událostí v roce 1968. Při invazi vojsk Varšavské smlouvy dorazil do Liberce ještě jako dramatik z východočeské chalupy na Hrádečku, kde pobýval s ženou Olgou a přáteli, mimo jiné i hercem Janem Třískou.

Spolu s ním pak Václav Havel vysílal z improvizovaného studia Československého rozhlasu. Dramatické události, kdy zemřelo devět lidí a pětačtyřicet jich bylo zraněno, prožíval Václav Havel v přímém přenosu. „Viděl jsem, jak se pomátl velitel tanku a zběsile začal střílet do davu," popsal před několika lety při své návštěvě Liberce Václav Havel.

Dramatik prezidentem

Do regionu jako prezident zavítal mnohokrát, někdy jako hlava státu, jindy jako divadelník. Na jeho návštěvu 
v roce 1990 (na obrázku nahoře) vzpomínají herci z Divadla F. X. Šaldy dodnes. Premiéru tu měla jeho hra Asanace, která patřila v režii Petra Palouše k nejslavnějším kusům divadla. Po představení si promluvil i s herci. „Čekali jsme, až delegace v čele s Václavem Havlem z Prahy přijede. Začínali jsme hrát asi v deset hodin večer. Byl to silný zážitek i pro nás, pro herce," řekla Eva Lecchiová, která hrála v Asanaci hlavní ženskou roli.

Havlova osobnost byla tak silná, že na něj lidé vzpomínají i po jeho smrti. V roce 2012 emitovala Česká mincovna v Jablonci medaili. Stříbrný a zlatý numizmatický unikát se prodával ve prospěch Havlovy Nadace Vize 97. Autorem portrétu disidenta a bývalého prezidenta je akademický sochař Jiří Dostál. Na rubové straně medaile se objevil podpis Václava Havla s typickým srdíčkem, které bývalý prezident pravidelně k autogramu připojoval.

Už v den ražby vydělaly medaile pro nadaci tři čtvrtě milionu korun. Prodalo se jich ke čtyřem stům zlatých a dvojnásobný počet stříbrných. „Peníze půjdou na opravu kostela svaté Anny a na nový projekt související s Václavem Havlem, který nadace připravuje," uvedla v té době Dagmar Havlová.
Následně razili i vysokogramážní medaile ze zlata a platiny.

Prezident Klaus 
a Jizerská 50

Václav Klaus přijížděl pravidelně na Liberecko už jako premiér. Navštěvoval porevoluční podnikatele a často 
s ním jezdila i jeho choť Livia Klausová.
Předtím, než nastoupil Václav Klaus do prezidentského úřadu, strávil na rozdíl od Havla skoro dvě desítky let 
v politice. Jeho návštěvy kraje byly možná právě proto vždy více formální než přátelské.

Poprvé v historii závodu Jizerská padesátka odstartoval sportovní podnik v roce 2008 i prezident České republiky Václav Klaus. Mezi závodníky tehdy nechyběla ani Kateřina Neumannová.

Václav Klaus 
na Českolipsku

I když existují výjimky. Například na začátku svého druhého funkčního období přijel Václav Klaus na základní školu v Kravařích, aby zde zahájil začátek školního roku. Prvňáčkům předal puzzle s tématem korunovačních klenotů, míč s podpisem a hru o Pražském hradu a všem školákům připomněl známé heslo: „Učit se, učit se, učit se."

Během toho nezapomněl zdůraznit, že je sám pětinásobným dědečkem a tři 
z vnoučat právě nastupují do první třídy. „Každý rok dostáváme spoustu pozvání a 
s ředitelkou sekretariátu řešíme, kam pojedeme. Ona ale letos rezolutně říkala, že každý rok píše starosta Kravař, takže jsem vlastně neměl žádnou rozhodovací pravomoc a jeli jsme sem," řekl prezident 
v úvodu, prč přijel právě do Kravař.

O tři roky později jeho návštěva Chrastavy neprobíhala tak idylicky. Při otevírání nového mostu ve městě (obrázek dole) vystoupil z davu šestadvacetiletý muž a na prezidenta Klause zblízka sedmkrát vypálil z airsoftové pistole. Plastové kuličky nezpůsobily prezidentovi vážnou újmu, ale vyvolaly veřejnou debatu o jeho bezpečí. Útočník Pavel Vondrouš po útoku z místa normálně odešel, později byl však obviněn a odsouzen nejprve za výtržnictví a později za útok na veřejnou osobu na půl roku podmíněně.

Normalizační návštěvy

Libercem ale prošli i prezidenti normalizační éry. Ještě jako předválečný zapálený komunista v Liberci pobýval Klement Gottwald. Ve Zlatém lvu přespali podle ředitele Severočeského muzea v Liberci Jiřího Křížka také jeho pozdější nástupci Antonínové Zápotocký a Novotný. Návštěvou poctil Liberec i Gustáv Husák, který tu byl při otevření Ještědu v roce 1973.
Podle Křížka o tom svědčí zápis v pamětní knize, kde 
o unikátním hyperboloidu Karla Hubáčka, který získal na západě prestižní Perretovu cenu prohlásil, že jde o vynikající příklad socialistické stavby.

Václav Klaus přivezl do Kravař puzzle, sám dostal skleněnou rychtu

Hradní puzzle s obrázkem korunovačních klenotů. To byl dar, který přivezl 1. září roku 2009 tehdejší prezident republiky Václav Klaus dvaceti prvňáčkům z obecní školy v Kravařích v Čechách. Bylo to poprvé v historii, co prezident republiky zahajoval školní rok na Českolipsku.

Po přivítání nových školáků a diskusi s obyvateli Kravař, rodiči školáků, ale i dětmi, zazněla slavnostní fanfára a k prezidentovi mířil mladý muž, který nesl speciální dar: skleněnou plastiku Vísecké rychty, unikátní hrázděné stavby, největší památky v obci. Na plastice, kterou vyrobili studenti sklářské průmyslovky v Kamenickém Šenově, se skvěl nápis „Čestný občan obce Kravaře v Čechách".

Klaus má s Českolipskem ještě jednu speciální školní zkušenost. 
V roce 2006 slavnostně otevřel pobočku první vysoké školy v České Lípě. Tehdy se naoko vzpíral, když se měl podepsat pod pamětní listinu s výrokem Jana Amose Komenského o tom, že studium má být lidské, bez nucení, lehké, velmi příjemné a má jít jaksi samo od sebe. „To je ovšem v totálním rozporu s tím, co si o studiu myslím a co jsem zažil," protestoval Klaus.