Loňský rok se nesl v duchu návratu člověka do krajiny. Uzavřené obchody, zrušené kulturní akce a omezení sportování vyhnaly stovky lidí do lůna přírody. Řada z nich ale zapomněla, jak se v ní chovat, a některé lokality trpěly pod návalem návštěvníků. To by se mohlo letos změnit.

Sdružení Českého ráje se v tomto roce plánuje zaměřit na environmentální osvětu návštěvníků a při této příležitosti připravuje Koncepci práce s návštěvnickou veřejností CHKO. Jelikož některá místa trpí tzv. overtourismem, bude upozaděna jejich propagace. „Řada lokalit je v sezoně přeplněna návštěvníky, jsou zde problémy s parkováním, odpadky a nedostatkem toalet,“ nastínila situaci ředitelka sdružení Jitka Kořínková.

Podle vedoucího Správy CHKO Český ráj Jiřího Klápště se počet turistů v poslední době i díky pandemii koronaviru znatelně zvýšil. „Mezi nejvíce navštěvované lokality patří Hruboskalské skalní město, Prachovské skály, Drábské světničky, Maloskalsko, hrad Trosky či Údolí Plakánek,“ řekl Klápště.

Právě vycházka do přírody představuje jednu z mála možností relaxace a zvýšený příliv lidí odhaluje nedostatky, zejména v zázemí pro návštěvníky. Ať už se jedná o parkování nadivoko či narůstání množství odhazovaných odpadků do volné přírody. „Pokud se člověk vzdálí ze značené turistické trasy, občas si připadá jako na minovém poli,“ povzdychl si Jiří Klápště.

V rámci připravované koncepce budou tedy propagovat méně navštěvované lokality, města Českého ráje, jejich památky, turistické programy a atraktivní služby jako kvalitní restaurace a ubytovací zařízení. „V rámci našich marketingových nástrojů se chceme zaměřit na optimalizaci webové prezentace na hlavní doméně, která má ročně více než milion zhlédnutí. S návštěvníky komunikujeme i prostřednictvím Facebooku,“ dodala Kořínková.

Obdobně bojují s turisty i národní parky. Koronavirus například změnil skladbu návštěvníků Krkonoš. Prakticky vymizeli cizinci, výjimkou jsou polští turisté a do hor si našli cestu lidé, kteří by běžně vyrazili jinam, kdyby jim to situace umožnila. „Přibylo těch, kteří nevědí, jak se v Krkonoších správně chovat. Neuvědomují si, že jsou v národním parku a že je třeba tu dodržovat některá základní pravidla,“ vysvětlil vedoucí odboru vnějších vztahů Správy KRNAP Jakub Kašpar s tím, že na těch nejnavštěvovanějších místech se hromadí pohozené odpadky.

K turisticky nejvytíženějším místům patří vrchol Sněžky, pramen Labe, Zlaté návrší a obecně hraniční hřeben. „Ve spolupráci se Svazkem měst a obcí Krkonoše se snažíme lidem sdělovat, že jsou u nás i jiná zajímavá a krásná místa než ta nejprofláklejší,“ doplnil Kašpar.

Správa Národního parku České Švýcarsko se v rámci své práce s veřejností už deset let prakticky nevěnuje turistické propagaci území. Směrem k veřejnosti spíše informuje o dění na území národního parku či vlastních aktivitách. „Často představujeme i témata, která by neměla mít potenciál k lákání dalších návštěvníků, v posledních letech například odumírání smrkových kultur, rizika plynoucí z návštěvy přírodního prostředí či právě téma nadměrné návštěvnosti,“ upřesnil mluvčí Tomáš Salov.

I tento přístup podle něj turistickou propagaci v konečném důsledku představuje, vzniká jako vedlejší efekt. „Samotná značka národního parku je velmi silná a pokud večerní zpravodajství přinese dvouminutovou informaci o dění v něm, připomene téměř milionu diváků, že České Švýcarsko existuje a že se jedná o atraktivní oblast,“ vysvětlil.

Návštěvnost parku rostla od roku 2013, v loňském roce ale došlo k poklesu. Podle Salova je důvodů několik: od omezeného volného pohybu přes opakovaně nedostupné pohostinské služby až po rušení hromadných akcí a uzavření hranic. Overtourism je v Národním parku České Švýcarsko tématem zejména v hlavní turistické sezoně a o prodloužených víkendech, kdy se týká prakticky celého národního parku. Za příznivého počasí pak také o mimosezonních víkendech v oblasti Hřenska a na Jetřichovicku. „Pro ochranu přírody je především důležité, aby návštěvníci dodržovali pravidla pro její návštěvu, a to se v Českém Švýcarsku alespoň dosud celkem daří. S rostoucím množstvím návštěvníků sice přibývá i přestupků, ale stále se pohybujeme v únosných mezích,“ zdůraznil Tomáš Salov.

Památky lákají dál

Naopak Národní památkový ústav (NPÚ) pokračuje v zavedené koncepci a využívá všech možných způsobů propagace, které má k dispozici. „Sjednotili jsme nabídku pro děti, a to ve smyslu rodiny s dětmi. Jedná se o speciální prohlídky pro malé návštěvníky s doprovodem, a právě pro ně jsme naši nabídku vložili na web naší územní památkové správy,“ popsala novinku mluvčí NPÚ Lucie Bidlasová s tím, že zde umístili i ucelenou nabídku pro školy a školky.

Více než kdy jindy využívají k přiblížení památek sociální sítě. Každý objekt má zřízený vlastní facebookový profil. „Kromě toho jsme také pořizovali videa, která přibližují život na zámku v různých obdobích. A v zimě jsme některé naše památky natáčeli dronem,“ doplnila Bidlasová. I v době uzavření hradů a zámků se za jejich branami odehrává rušný život. Probíhají generální úklidy prohlídkových tras a zázemí či opravy výmaleb či parket. Mimo jiné se doplňují zásoby suvenýrů.