Když někam přijede Národní cirkus Jo-Joo, jde vždycky o událost. Svůj podíl na tom má osobnost principála Jaromíra Joo, charismatického, větrem a tygřími drápy ošlehaného muže, kterého kdysi někdo nazval českým Krokodýlem Dundeem. Nic není blíž pravdě.

Tento zcestovalý krotitel divé zvěře dovede hodiny zapáleně hovořit o cirkuse, o životě na cestách, jídle, lidech a zvířatech, které v životě potkal. Ve všem, co řekne, člověk nalézá hluboké pravdy, z nichž nejvíce vyčnívá jediná - Kdo nezná přírodu, ten nepoznal život.

Ví se o vás, že jste továrna na usurijské tygry. Kolik už jste jich přivedl na svět?
Za poslední dva roky to bylo 16 kusů. Jenom letos jich bylo 7. U mnoha z nich jsem při porodu osobně byl. To samé u posledních čtyř tygříků.

To musí být nebezpečné… neodnesl jste si od mámy tygřice na památku ty šrámy? (ukazuji na čerstvou jizvu na levé tváři Jaromíra Joo )
Neee, to mám od pumy (ležérně), když jsem u ní spal v kleci. Skočila a odrazila se mi od obličeje. To nic není (mává rukou).

Co by se stalo, kdyby se tygřice odmítla o mladé sama starat?
To se občas stává. Když se do pěti hodin nenakojí, musíte je odebrat a dávat jim mlíčko. Pak jim sleze srst a jsou úplně holí. Vypadají pak jako prasátka s červenýma pruhama! (smích). Když máte takové tygry doma, tak se dva tři měsíce nevyspíte. Každé tři hodiny musíte krmit, napájet, masírovat bříško. Je to jako u miminek.

Kolik toho sežerou, když odrostou a přejdou na maso?
To jsou jednoduché počty. V létě žerou míň, když je vedro. Je to kolem 20 kilogramů masa. Vozím ho s sebou v deseti mrazácích. Mám zásoby tak na dva měsíce.

Takže řezníka nesháníte, když někam přijedete?
No už se mi ta taky stalo. To vás pak ale jednodenní krmení stojí třeba 10 tisíc! A když už jsme u těch peněz – napočítali mi silniční daň 860 tisíc, jako kdybych byl špeditér (rozčileně). A přitom ta auta tady třeba 14 dní stojí (ukazuje na svoji karavanu zaparkovanou na louce v Pavlovicích). Platím za každý den, to je unikát v Evropě. Mně ale nikdo žádné dotace nedává!

To je pravda, přitom k vám třeba přijde víc lidí, než do divadla…
Jistě, mám v Praze kamaráda, který se zlobil, že mu zkrouhli dotaci na jeho divadlo z 12 milionů na 11 milionů. Mě málem ranila mrtvice! Já mám větší náklady než on, pohonný hmoty, daně, povolení k hostování, reklama, krmení, 55 zaměstnanců… a musím se uživit. Můžu se ale pochlubit tím, že v Šumperku na nás přišlo víc lidí než na Lucii Bílou.

Co vůbec dělá program cirkusu programem? Jsou to zvířata, klauni nebo artisté?
To musí být všehochuť. Cirkus se vyvíjí, musí jít s dobou, tak jako vše. U nás to 90% cirkusů ještě nepochopilo.

Takže jsou i špatné cirkusy?
Samozřejmě, a velice špatné. Je to podvod na diváka. Mystifikují na plakátech, chlubí se žirafou, kterou třeba nemají. Dělají špatné jméno všem ostatním.

Co obnáší řídit cirkus? Je to stejné jako řídit firmu?
Firma je na jednom místě. Podnikání je v ČR těžké. Cirkus je malá vesnice, kterou musíte během jedné noci kompletně přestěhovat včetně zvířat a lidí a vše musí klapat. Cirkus je synonymum pro bordel, ale opak je pravdou – u cirkusu musí vše klapat dokonale.

Které ze zvířat vám přirostlo k srdci nejvíce?
Já vždycky říkám, že moje žena (smích). Ale to se nedá jednoznačně říct. Když projdu kolem šelem, třou se o mříže a nastavují krky, abych jim dal obojek a šlo se ven.

Našlo se už nějaké zvíře, které se nedalo zkrotit?
Skoro všechna zvířata co tu mám jsou z mého chovu. Co odrodíte, tam je to v pohodě. Třeba mě takové zvíře ještě čeká. Chci totiž drezůru hyen. To nikdo nedělá.

Jde vůbec hyenu ochočit?
Prý nejde. Ale pro mě je to výzva. Má nejsilnější stisk ze šelem (zamyšleně).

Co se stane se zvířaty, které jsou již stará a nemohou vystupovat? Jdou do důchodu?
Jistě, nechávám si je. Když máte vztah ke zvířatům, tak se jich nikdy nezbavíte. To by bylo stejné, jako kdybych třeba rodičům řekl „Jste staří, už vás nepotřebuju…“

Která země z těch, které jste navštívil, je podle vás k cirkusům přívětivější?
Všude tam, kde mají lepší ekonomické podmínky. Hlavně západní Evropa. Jenom ve Francii je 400 cirkusů, v Itálii 600, v Německu 350. To jen u nás si lidi myslí, že cirkus je na úpadku. Opak je pravdou. Slovy klasika – cirkus byl, je a bude. Je tu od starého Říma.

Měl jste někdy chuť se do Čech už nevrátit?
Mě se nesmírně líbí v Thajsku. Vždycky jsem snil o státu, kde jsou na sebe lidé usměvaví a hodní a vono to existuje – to je Thajsko! Mám ho projeté křížem krážem. Miluju to tam. Ale vždycky vás to po pár měsících začne táhnout domů.

Často zmiňujete, že máte rád zahraniční kuchyni, což vyplývá z toho, že celý život cestujete po světě. Co jíte nejraději při vašich angažmá v cizině?
Jíme to, co je. V Thajsku jím nejraději tamní polívku, to je to nejlepší co znám. Umí ji i moje žena. Tu můžu jíst pořád.

Máte v cirkuse krokodýla. Je to nejtěžší zvíře na výcvik?
Víceméně nejde vycvičit. Krokodýl má mozek o velikosti hrášku. Když se zakousne, vrtí se jako vrtule a třeba ruku vám ukroutí. Jednou se mi stalo, že se mi zakousl do ruky. Měl jsem naštěstí koženou bundu a okamžitě na něj padnul, aby se nezačal točit. Musel jsem čekat, až přijde někdo z mých zaměstnanců. Porušil jsem příkaz, že k hadům a krokodýlům nikdy nesmí jednotlivec, ale vždycky jen dvojice. Až můj syn mi pomohl. Podobná věc se mi stala s hadem. Šel jsem k němu sám a on se mi zakousnul do nohy a začal mě omotávat. Skončil jsem s nalomenými žebry. Syn tvrdí, že jsem kvičel o pomoc (smích).

Kdysi jste mi v rozhovoru řekl, že při výcviku nesmíte tygra nikdy udeřit, protože pak po vás celý život půjde…
Ano, bude čekat na příležitost, aby se pomstil. Byla doba, kdy drezér v manéži práskal bičem, aby vzbuzoval hrůzu a respekt a publikum žaslo, jak je odvážný. Dneska probíhá drezúra jinak…

V čem dalším se liší cirkus dnes a cirkus před 20 lety?
Liší se skladbou programu, choreografií, scénou… všechno je víc dějové, pohádkové. Jdeme s dobou. Máme třeba číslo s Piráty z Karibiku. Cirkus je moderní.

Jsou i cirkusy bez zvířat…
Ano, sám jsem ho navštívil. Ale to je módní záchvěv.

Něco jako bramborák bez brambor?
Přesně jak říkáte. Spousta lidí přijde k pokladně a ptá se, jestli máme zvířata. Kdybych řekl, že ne, tak se otočí a půjdou pryč. Zvířata k cirkusu patří.

Jak podle vás bude vypadat cirkus za 20 let?
Technika se bude vyvíjet. Všechno bude automatizované, jednodušší. Cirkus bude stát pořád dál a dál od města, neboť všechny plochy se prodají a rozparcelují. Přežijí jen ti nejsilnější.

A stát vás bude více buzerovat…
Myslíte, že to jde ještě víc? (smích) Nestrašte!

Jak se vůbec žije v domě na kolečkách? Každý si asi představí maringotky, ale realita – jak koukám – je zcela jiná.
Mám několik maringotek, dokonce mám nejstarší v republice. Ale teď máme všechno na návěsech. Bydlení je v tom pohodlné. Máme tam všechno – klimatizaci, podlahové topení, sprchu.

Ve srovnání s 1+1 v paneláku je to asi krásné bydlení.
To určitě. Tady grilujeme každý den. Prostě romantika.

Už víte, čemu se budete věnovat v důchodu?
Cirkusáci nemají důchod. V cirkuse jsem se narodil, v cirkuse zemřu.

A kdo ho po vás jednou převezme?
Můj syn a dcera. Helejte, já když jsem byl kluk, chtěl jsem být archeolog a knihovník. Ale kdo se v cirkuse narodí, vždycky se k němu vrátí.

Jak byste tedy reagoval, kdyby některé z vašich dětí nešlo ve vašich šlépějích?
Pevně věřím, že by se ke mně vrátili. Měl jsem tu drezéra dikobrazů Tomáše Ringla. Ten vystudoval Karlovu univerzitu. Potom se vrátil k cirkusu a předváděl dikobrazy. Ve Strakonicích je v domově důchodců jeden pán, bývalý cirkusák, je mu kolem devadesáti let, který si vždycky přivede s sebou několik babiček. A on je v sedmém nebi, když vystupujeme. Pak to skončí a on říká, že kdyby mu bylo o pět let míň, tak by jel s námi. Cirkus zkrátka láká.

To je celkem smutný konec cirkusáka, který skončí sám v domově důchodců bez zvířat…
Je to strašné. Já jsem zažil, když v západním Německu jeden klaun umřel při práci. Byl krásně bíle nalíčen. To je stylová smrt. Mě hádali v buddhistickém chrámu, jak zemřu. Hádala mi i Helena Růžičková. Prý mě zvířata zabijou.

Australský dokumentarista Steve Irwin skončil jako jehelníček pro rejnoka. Taková smrt by se vám líbila?
A proč ne? Hlavně, aby to bylo rychlé. Ale snad to ještě chvíli počká.