Podle exkluzivních dat, které získal Deník od Cermatu, si v posledních pěti letech vedly na Liberecku nejlépe v přijímačkách z matematiky děti z Křesťanské základní školy a mateřské školy J. A. Komenského v Liberci. Ve škole se snaží o kreativitu a zapojení moderních trendů, které školstvím relativně hýbou. „Mají svá opodstatnění a snažíme se je zapojovat s rozumem, aby byla výuka vyvážená. V některých předmětech to jde ve větší míře, v některých méně. Jako například v matematice, kde je potřeba se držet řádu, aby si žáci příklady napočítali a zažili si postupy,“ řekl Deníku ředitel liberecké základky Jakub Pabián.

Místní učitelka matematiky Magdaléna Nováková by svůj styl výuky popsala jako adaptibilní. Při vedení žáků používá různé způsoby, od drilu přes vysvětlování k objevování a odvozování a praktické úlohy ze života až po klasické učebnicové slovní úlohy a samostatnou i skupinovou práci. „Poctivě se věnujeme matematice. Žáci jsou takto vedeni už od prvního stupně, my jen přebíráme štafetu s vědomím, že ji budeme opět někomu dalšímu odevzdávat. A cokoli se žáci naučí, se jim může v dalším vzdělávání i v životě hodit,“ informovala s tím, že v hodinách panuje pracovní atmosféra. „Žáci počítají, chodí k tabuli a učí se vysvětlovat své myšlenkové pochody, někdy si radí navzájem, někdy počítají na čas, někdy soutěží, někdy spolupracují a často pracují s chybou,“ doplnila.

Časté opakování látky, která dělá problémy, oceňuje žáky 9. třídy Michaela Pacholková. Ona sama se chystá Střední školu sociální a pedagogickou Jana Blahoslava v Hejnicích a čekají ji přijímací zkoušky z českého jazyka a právě i matematiky. „Paní učitelky jsou skvělé. Vše se nám snaží vysvětlit, abychom to pochopili a zbytečně nedělali chyby,“ svěřila se žákyně.

Křesťanská základní škola a mateřská škola J. A. Komenského patří mezi poměrně malé školy, kde jsou třídní kolektivy naplněné většinou do dvaceti žáků. Dobře se zde znají, žáci snadno a rychle načtou jednotlivé učitele i školu jako celek a vědí, co mohou čekat. Jak zdůraznil její ředitel, pro takový úspěch u přijímacích zkoušek je potřeba mít aktivně zapojené vždy všechny strany výchovně-vzdělávacího procesu. „Tedy vedle učitelů s odborností, otevřeným srdcem pro děti a láskou ke svému předmětu, také žáky, kteří se chtějí vzdělávat a posouvat, a také rodiče zodpovědné za vzdělávání svých dětí a podporující školu. Když toto funguje, je celkem dobrá šance uspět,“ osvětlil Pabián.

Stěžejní roli podle něj hraje i motivace. Razí heslo „připravujeme žáky pro život“, snaží se o to, aby každý žák dosáhl svého osobního maxima, měl před sebou výzvy a dokázal překonávat překážky. „Neprožívám tlak, že naši všichni žáci se musí stát studenty středních škol. Jde nám o to, aby se ocitly tam, kde je jejich srdce. Někteří nám rovnou říkají, že by se chtěli přihlásit na učiliště, protože je baví práce rukama a my je v tom podporujeme,“ podotkl ředitel.

S motivací pracuje i sama Nováková. Klade na žáky zodpovědnost za svoji práci. Kdo je zodpovědný, tomu se daří a není už třeba žádné jiné motivace. „Někdo potřebuje trochu víc pomoci, tak mu ji poskytujeme, aby to příště zvládl sám. Jsem na žáky laskavá i přísná, záleží, kdo potřebuje jakou motivaci. Někoho motivuje ukázat mu, co vše bude umět. Někdo jiný by se ale vyděsil, tak učivo dávkuji nenápadně. Nakonec dojdeme ke stejnému výsledku, žáci si dovednosti osvojí, někteří výborně, jiní alespoň trochu,“ podotkla učitelka matematiky.

Deník získal unikátní statistiky, které ukazují, v jakých konkrétních matematických úlohách se žákům z této liberecké základky u přijímaček dařilo a které jim naopak dělaly problémy. Nejlépe si vedou v „početních operacích a dělitelnosti“ (zvládlo v průměru 67,78 % žáků) a v „převodech jednotek“ (66,25 %), naopak problémy jim dělají úlohy na „lineární rovnice a soustavy rovnic“ (3,33 %). Pro vyučující matematiky bylo překvapení, že jim jdou nejhůře rovnice, protože patří mezi oblíbená témata žáků a baví je řešit tento typ úlohy. „Rovnice v testech Cermat vždy prověří více jevů najednou. Stačí, aby v jednom udělali při testech chybu, například obávané znaménko mínus před zlomkem, mají celou rovnici špatně. V hodinách jsou vedeni k provedení zkoušky, tak na chybu přijdou. V testu ale zkoušku nedělají, rovnice tak zůstane s chybou,“ zdůraznila Nováková. Pokud zkouší testy Cermat na kroužku nebo v hodině, zabývají se pak úlohami, které dopadly statisticky nejhůře. „Rovnice k nim nikdy nepatřily, ani se na ně nijak zvlášť neptají. Pokud zjistí, že je nevyřešili dobře, umí si najít chybu. Zajímalo by mě, jestli je to statisticky podobné i jinde, protože jsem opravdu překvapená,“ dodala.

Úspěšnost podle témat: Co jde a nejde žákům Křesťanské základní školy a mateřské školy J. A. Komenského v Liberci u přijímaček z matematiky?

Co znamenají čísla u témat? Jde o procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z matematiky nebo českého jazyka žáky dané školy při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách. (Kategorie otázek % dobře vyřešených úkolů.)

  • Číslo a početní operace, dělitelnost 67,78
  • Převody jednotek 66,25
  • Přímá, nepřímá úměrnost 49
  • Číselné výrazy, zlomky, desetinná čísla 41,33
  • Grafy, schémata, tabulky a slovní úlohy 36,40
  • Výrazy s proměnnou 30
  • Počítání s mnohočleny 28,15
  • Slovní úlohy na číselné obory, rovnice 27,06
  • Poměr, mapa 3,75
  • Lineární rovnice, soustavy rovnic 3,33

Pozn. Každému příkladu nebo otázce autor testů přiřadil oblasti, v kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad/úkol/otázku vyřešit či odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí.

Zdroj: prijimacky.ai a Cermat