Filmový štáb i řádění vraha. Lesní vila v Liberci má za sebou bohatou historii

Film „Krev zmizelého“ začíná po vypuknutí 2. světové války milostným příběhem baltského šlechtice Arna von Lieven a Češky Helgy. Těchto rolí se chopili Václav Jiráček a Vilma Cibulková. Arno utíká před sovětskou hrozbou do finské války.  

close info Zdroj: Deník zoom_in Během jednoho z bojů je však raněn a převezen do německého lazaretu, kde mu Helga zachrání život. Prožívají vášnivou lásku, ale Arno je povolán zpět do válečné hrůzy. Z krátkého vztahu se Helze narodí dcera Dorli, ztvárněná Ester Geislerovou. Právě dítě se pro Helgu stává jediným smyslem života. Musí svou dceru ochránit a pokusit se přežít navzdory všem útrapám složité doby.

Děj filmu je rozvržen do čtyř ročních dob, které slouží jako pozadí pro strhující dramatický příběh, odehrávající se nejen v divoké přírodě moravských hor, ale také v exotickém belgickém Kongu. „Hlavní role většinou píšu pro konkrétní herce. Zde to bylo pro Vilmu Cibulkovou, která mě učarovala v Prameni života. Nejvíc jsem vděčný Martinu Hubovi, že přijal komplikovanou roli doktora Blaua. Sešli jsme se už před čtvrtstoletím při Lékaři umírajícího času, kde ztělesnil Keplera,“ řekl v minulosti scénárista Vladimír Körner.

Proslavili je filmaři, dnes často chátrají. Deník mapuje opuštěné stavby

Česko

A právě v lazaret se proměnilo Wolkerovo sanatorium. Během scény, kdy ošetřovatelka Simona Stašová provádí s dětmi rozcvičku na schodech, může pozorný divák detailně spatřit vchod do omšelé a léta neudržované budovy. Právě tato patina se filmařům hodila do scénáře, neboť sanatorium patřilo židovskému lékaři, jemuž jej za války zabrali. V době, kdy se film odehrává, tedy nebylo z nejnovějších. Ve filmu si tehdy zahrálo poměrně dost Liberečanů a lidí z okolí, obvykle ve vedlejších rolích nebo jako kompars. Do role zloducha v německé uniformě se zuřivým psem se zapojil i Jiří Kolář z Liberce a jeho tehdejší pes Ben.

Upoutávka na film Krev zmizelého

„Dostal jsem se k tomu vlastně náhodou. Asi půl roku před začátkem natáčení jsem jednou měl telefon do kynologického klubu. Volali filmaři, že chtějí natáčet v srpnu film a potřebovali by někoho se psem, pokud možno nějakým drsnějším,“ svěřil se Kolář. Na place nakonec zažil řadu příhod a dones vzpomíná na setkání s českými herci.

play_fill

Wolkerovo sanatorium prožilo tragický příběh. Na plátně i ve skutečnosti

Volný čas

Aktuálně Lesní vilu, která přes třicet let chátrala, vlastní liberecký hoteliér Lukáš Pytloun, jenž byl nejvíce okouzlen zdejším výhledem. „Na vilu jsem narazil před lety s manželkou, když jsme byli v okolí na procházce. Bylo mi líto, že chátrá a je ponechána napospas osudu,“ řekl Pytloun. Tehdy za nemovitost která se rozkládá na pozemku o rozloze osmi tisíc metrů čtverečních, zaplatil přibližně 26 milionů korun. Prvotním záměrem bylo vilu rekonstruovat a přeměnit na butikový, privátní hotel. Z toho nakonec sešlo a hoteliér se rozhodl dát přednost jiným projektům. Ať už se jedná o rozšiřování libereckého hotelu Imperial, kde má být kromě wellnessu a bazénu i padesát pokojů, výstavba pětihvězdičkových hotelů v Praze.

„Za tu dobu jsme zadělali díry ve střeše a vilu pronajali spolku, který zde uspořádal několik akcí. Naším cílem bylo zabránit dalšímu chátrání, což se podařilo. Bývalé sanatorium si rozhodně zaslouží nový začátek,“ zdůraznil Pytloun. Objekt je na prodej od minulého týdne a prodejní cena se vyšplhala na 39 milionů korun. „Už se objevil jeden zájemce, ale dokud není podepsaná smlouva, nic to neznamená,“ dodal.

play_fill

Máte rádi příběhy a disponujete miliony? Lesní vila v Liberci je opět k mání

Liberecko

V okolí vily navíc došlo v roce 1966 k neobjasněné vraždě. Na tělo mrtvé ženy narazil svědek, kterého k němu dovedljeho pes. Vyšetřování odhalilo, že se jednalo o čtyřiatřicetiletou zdravotní sestru Soňu Kučerovou, která pracovala a bydlela v nedalekém Wolkerově sanatoriu. Svobodná žena ukončila studium sociologie a 1. dubna si vyšla na osamělou lesní vycházku. „Kriminalisté tehdy vyslechli několik náhodných svědků, kteří ženu viděli. Napřed samotnou u Strážního buku a odtud stoupala lyžařskou sjezdovkou. Další svědci ji spatřili jen několik set metrů odtud, kde sní hovořil neznámý mladík. Podle svědků šli oba spolu po cestě až do Rudolfova a vraceli se strmou výstupovou cestou zase k Liberci. Pak je již nikdo nespatřil,“ popsal událost Miloslav Nevrlý v Knize o Jizerských horách.

Žena byla zabita mnoha bodnými ranami a nedaleko jejího těla leželo několik ložiskových kuliček. Po dvou letech od vraždy se objevila nová souvislost po výpovědi dvou zlodějů, kteří v Harcově přepadli v jedné továrně noční stráž a odcizili jí pistoli. Když byli zatčeni, zbraň sice neměli, ale prozradili, že si ji u sebe ponechal třetí komplic, dvaadvacetiletý Bohuslav F., kterého ale liberecká Veřejná bezpečnost nedopadla. „Měl za sebou kriminální minulost. Bylo po něm vyhlášeno celostátní pátrání, zejména když se ukázalo, že v srpnu 1968 byly revolverem stejné ráže, jaký byl v červenci ukraden v Harcově, zastřeleny v Prokopském údolí u Prahy dvě dívky. To již byl ale Bohuslav F. za hranicemi,“ doplnil Nevrlý s tím, že už se nikdy nedozvíme, zda vraždy opravdu spáchal on.