Pomohl tomu nejen rozsudek Nejvyššího soudu, který rozhodl o podobné kauze v Neratovicích a fakticky řekl, že město může podíly převést za jednu korunu, jak je napsáno v uzavřených smlouvách. Ale za družstevníky se postavila i dotčená ministerstva, která ve společném stanovisku vydala návod obcím, jak postupovat při převodech majetkových podílů v bytových družstvech.

„Jsme rádi, že stanovisko naplňuje legitimní očekávání desetitisíců občanů, kteří se ne vlastní vinou dostali do problematické situace v jedné ze základních lidských potřeb – bydlení,“ komentovala tehdy vyjádření ministerstev vnitra, financí a ministerstva pro místní rozvoj Lenka Šlapáková, předsedkyně spolku Spravedlnost pro bytová družstva.

Šlapáková, která bydlí v domě bytového družstva Tyršova v Liberci, se dlouhodobě v kauze angažuje a zastává názor, že smlouvy uzavřené před 20 lety jsou platné a město by je mělo dodržet. Právě spor o platnost či neplatnost smluv mezi městem a bytovými družstvy se teď vrátil do hry a řešení kauzy zkomplikoval.

Už tento týden ve čtvrtek, tedy 29. dubna, bude liberecké zastupitelstvo schvalovat záměr převodu podílů města na družstevních bytech. Z dostupných informací ale vyplývá, že se zastupitelé stále nedohodli na tom, jestli naplní znění uzavřených smluv nebo je budou považovat za neplatné a s bytovými družstvy uzavřou smlouvy nové. „Ministerstva řekla, že jsou dvě cesty, jak problém řešit. Buď považovat smlouvy za platné a respektovat závazky, nebo jsou smlouvy neplatné a je potřeba sjednat nové smlouvy. Jelikož se nechceme soudit, musíme přijmout stanovisko právníků, že jsou smlouvy neplatné a připravit smlouvy nové s řádným odůvodněním, proč prodáváme podíly družstevníkům a proč je prodáváme za korunu,“ řekl Deníku zastupitel Michal Hron, člen pracovní skupiny, která se snažila najít shodu v postupu napříč politickým spektrem.

Podle Jaromíra Baxy se to podařilo. „Výsledkem bylo domluvené společné znění materiálu, kde zbývaly k dořešení dvě nebo tři drobné záležitosti, kde přetrvával rozpor. K těm se měla vyjádřit právní kancelář AK Razinger a partneři. Záměr byl jasný - jeden materiál,“ vysvětlil Baxa Deníku.

Jenže právě zmiňovaní právníci stanovisko změnili. „Text jde daleko za rámec toho, co bylo domluveno. Oproti původnímu textu je v rozporu s původní dohodou. Všechny tyto změny mohou mít důsledky pro družstevníky s ohledem na možnou daňovou povinnost a na konkrétní formulace smluvních podmínek. Nejde jen o formalitu,“ uvedl Baxa.

Hlavní rozpor textu je v tom, že právníci navrhují, aby obsahoval formulaci, že uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné. Podle zatím neověřených informací za tím může stát soudní spor, který vede Liberec s firmou Interma. V tom se řeší stejná věc, tedy převod podílů města, nikoli však na družstevníky, ale na zmíněnou firmu. Město ve sporu tvrdí, že smlouvy s Intermou jsou neplatné a pokud by v podobném sporu s družstvy přistoupilo na to, že smlouvy jsou platné, poškodilo by svoji pozici u soudu.

„Připadáme si jako rukojmí. Aktuálně čekáme na vyjádření našich právníků, kteří celou věc posuzují. Musíme to vyřešit do čtvrtka,“ okomentovala situaci Lenka Šlapáková.

Pokud se brzy nepodaří najít vhodné řešení nebo politickou shodu, městu hrozí, že se dostane do soudního sporu s dalšími bytovými družstvy. Týká se to především Bytového družstva ALFA, které je první z deseti, kterému vyprší termín, po který je nutné se vypořádat s městem.

Jablonec schválil převod bytů na Horní Proseči 

Naopak Jablonec se stal jedním z měst, kde se podařilo nalézt smírné řešení problému. Město upřednostnilo při majetkoprávním vypořádání dohodu s Bytovým družstvem Horní Proseč. Výhodou pro družstevníky je, že zaplacené prostředky zůstanou na Horní Proseči. „V rozpočtu města bude vytvořena pro tuto lokalitu kapitola, z níž se pak budou čerpat finance na projekty týkající se území obytného souboru, jako jsou opravy chodníků a komunikací, hřišť a podobně,“ řekl primátor Jablonce nad Nisou Jiří Čeřovský.

Problém vznikl v 90. letech 20. století, kdy město využilo bezúplatný převod pozemků od Pozemkového fondu ČR ke vzniku obytného souboru na Horní Proseči. Následovala výstavba necelých tří stovek bytů v několika etapách a realizovalo ji společně město a bytové družstvo včetně společného financování a s využitím státní dotace. „Právě podmínky dotace určovaly povinnost, aby město vlastnilo po dobu dvaceti let 51% podíl na všech nově vzniklých nemovitostech. Předpokládalo se, že po skončení této doby získají byty družstevníci, kteří v nich žijí a prostřednictvím družstva uhradili také značnou část nákladů výstavby,“ vysvětlil Čeřovský.

Převod podílů města nebyl z hlediska platné legislativy jednoznačnou a jednoduchou záležitostí, neboť město je při majetkoprávních operacích vázáno povinností převádět nemovitosti za ceny v místě a čase obvyklé, tedy pokud není řádně odůvodněn zájem města na jiném postupu. Jednotlivé podíly družstevníkům nakonec Jablonec převedl za ceny mezi 40,5 až 111 tisíci korun na bytovou jednotku. „Družstevníci mohou odkoupit spoluvlastnické podíly na bytech a pozemcích až do konce roku 2025, jelikož někteří nemají dosud splacené úvěry za koupi podílu od družstva,“ dodala vedoucí oddělení majetkoprávního jabloneckého magistrátu Libuše Pavízová.