Prevencí proti nebezpečnému onemocnění je očkování

Stalo se loňského července. Simona Zeráková se vrátila se svým přítelem z chalupy poblíž Sychrova. Léto v plném proudu, kdy se na nějaký ten štípanec nekouká. Ani na klíště. Severní Čechy nejsou navíc infikovanou oblastí. A pořádný chlap a navíc sportovec se přeci nebude sledovat, jestli se mu někde neudělal červený flíček…

Začalo to nenápadně

„Asi za čtrnáct dní si přítel začal stěžovat na bolest hlavy. Kdo si na ni dneska nestěžuje. Dala jsem mu ibalgin a tím to skončilo. Druhý den mi ale volal, že bolesti se stávají nesnesitelnými, dokonce ani nemohl řídit, bylo mu špatně, citlivě reagoval, na světlo, přestával vidět. Druhý den jsme se vypravili na obvod, odebrali mu krev, na nic zásadního nepřišli a diagnostikovali mu migrénu. Stav se ale zhoršoval, teploty překročily čtyřicítku, přítel ztrácel vědomí, mluvil z cesty. Zavolali jsme rychlou. V nemocnici vyslovili podezření na užívaní toxické látky. To bylo naprosto nesmyslné. Naštěstí se tam objevil jeden pan doktor a teprve od něj zaznělo slovo klíšťová encefalitida,“ vypráví dramatický příběh o život svého přítele Zeráková.

„Následoval rychlý převoz na kliniku do Prahy, kde tři dny bojoval o život se silnými antibiotiky, která se sháněla po celé republice. Díky tomu, že je člověkem v dobré zdravotní kondici a sportovec, řekli mu, že slezl hrobníkovi z lopaty. Já bych to pravděpodobně nepřežila. Nikomu bych nepřála ty strašné hodiny, kdy nikdo neví, zda váš nejbližší člověk přežije a s jakými následky. Nevíte, zda zůstane ochrnutý nebo dementní. Proboha, jestli je šance vyhnout se téhle hrůze očkováním, ať nikdo neváhá,“ netají se se svým příběhem Simona z Liberce.

Před sezónou klíšťat

Klíšťata, která přenášejí virus klíšťové encefalitidy, se vyskytují po celé České republice. Nebezpečnou nemocí se přitom můžete nakazit už teď, zjara.

„Klíšťata začínají být aktivní už při teplotách nad šest stupňů Celsia,“ upozorňuje Jana Prattingerová z Krajské hygienické stanice v Liberci. Jedinou možností prevence je vakcinace. Očkovat se dá celoročně, ale nejvhodnější doba pro zahájení očkování je právě nyní.

„Jde o to, že právě teď má tělo dost času připravit si protilátky, ale očkovat se dá i ve zrychleném režimu na začátku léta,“ připomíná epidemioložka.

„Protilátky se v těle postupně vytvářejí již od očkování první dávkou, ale je třeba myslet na to, že člověk je plně chráněn až 14 dní po druhé vakcíně. Neznamená to však, že kdyby chytil infikované klíště po prvním očkování, že se průběh nemoci zhorší, právě naopak,“ dodává docent Rastislav Maďar z Očkovacího centra Avenier.

close zoom_in Dvoufázové onemocnění

Virus se do našeho organismu dostane slinami klíštěte během několika minut. Nejprve vnikne do buněk v okolí místa přisátí a během krátké doby do mízních uzlin, kde se rozmnoží a putuje dále tělem. Nejvážnější následky má jeho přítomnost v mozku.

Inkubační doba klíšťové encefalitidy trvá 7 – 14 dní, někdy až měsíc. Nemoc probíhá ve dvou fázích, ale u jedné třetiny pacientů první fáze zcela chybí.

„Nemoc nejprve připomíná lehkou chřipku s tradičními projevy, jako jsou bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost, bolest svalů a kloubů. Poté zpravidla následuje období jednoho až dvou týdnů bez příznaků a u některých pacientů dokonce dojde k úplnému uzdravení,“ vysvětluje docent Rastislav Maďar z Očkovacího centra Avenier.

Ve druhé fázi nastupují silné bolesti hlavy provázené horečkou a třesavkou. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení, při poškození nervového systému dochází ke ztuhlosti svalů na šíji, závratím, nervové obrně, poruchám spánku a paměti. U dospělých a starších osob bývají následky onemocnění vážnější než u dětí,“ varuje lékař.

Pokud virus postihne mozkové pleny, má nemoc lehčí průběh. Jestliže je napadena mozková tkáň, hrozí i trvalé následky, mezi něž patří obrna horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace a intimní oblasti, zvláště u mužů, a deprese. Ve výjimečných případech může dojít i k úmrtí.

Trvalá ochrana

Nakazit se můžeme při rekreačních aktivitách v přírodě, a to i ve vyšších nadmořských oblastech, dokonce i při procházkách v městském parku. Nebezpečí nákazy hrozí také při odstraňování klíštěte ze srsti domácích zvířat. Nízká proočkovanost obyvatel v České republice ukazuje, že mnoho lidí zatím bere klíšťovou encefalitidu na lehkou váhu. „V roce 2008 u nás onemocnělo klíšťovou encefalitidou 631 lidí, v roce 2009 nastal 30% nárůst na 816 lidí a v roce 2010 byl zaznamenán pokles na 589 lidí, který byl způsobený především dlouhou zimou,“ upozorňuje.

Správně absolvovaná prevence představuje dvojí očkování brzy po sobě, tj. v období 1 – 3 měsíců, třetí maximálně po roce od druhé dávky a následující přeočkování vždy každých 3 – 5 let. Tento způsob nás před klíšťovou encefalitidou ochrání zhruba 14 dní po podání druhé dávky a při pravidelném přeočkování už prakticky navždy.

Lékaři doporučují zahájit očkování u dětí po ukončení základního očkovacího kalendáře. Pokud se s dětmi chystáte do oblastí, kde se nachází velký close zoom_in výskyt infikovaných klíšťat, je možné je nechat očkovat už velmi brzy. „Skutečně už od jednoho roku věku,“ potvrzuje Jana Pratttingerová.

„Očkovat se můžete nechat v ordinacích praktických i dětských lékařů, Krajské nemocnici Liberec, Zdravotním ústavu na Nové Rudě, infekční ordinaci v Hanychově či Očkovacích centrech Avenier,“ dodává lékařka.

Očkovací látku je nutno hradit. Cena jedné dávky vakcíny je zhruba 550 korun. Většina zdravotních pojišťoven na ni poskytuje svým klientům příspěvek.

„Pojištěnci si mohou vybrat jeden ze dvou motivačních programů Zdravý život a Zdravá rodina. Druhý z nich je je zaměřen na děti do 14 let včetně. Maximální výše příspěvku je 500 korun,“ potvrdil mluvčí Krajské pobočky VZP v Liberci Stanislav Šetina.

Výskyt infikovaných klíšťat na území ČR se za posledních dvacet let dramaticky zvýšil. Zatímco do roku 1989 patřily mezi vysoce infikované oblasti jen malé území na jihu Čech a sever Moravy, dnes jsou to celé jižní a střední Čechy, jižní Morava a také oblast Šluknovského výběžku. „Souvisí to nejen se změnami klimatických podmínek, ale i tím, že přibývá neupravených ploch lesů a luk a přemnožením hlodavců,“ dodává epidemioložka Jana Prattingerová.

Mýty o klíšťatech