Nedáme ani korunu navíc, vzkázal do Liberce starosta Chrastavy Michael Canov. Minulý týden přišel do Chrastavy dopis od libereckého náměstka primátora pro školství Ivana Langra. V něm žádá po všech devadesáti okolních obcích doplatek za jejich žáky, kteří navštěvují základní školy v Liberci. Konkrétně sedm tisíc za každého. „Liberec totiž na ně jenom letos doplatí bezmála 4,5 milionu, což není spravedlivé zejména vůči našim vlastním občanům."

Podle Langra navštěvuje liberecké ZŠ 618 dětí, které mají bydliště jinde než v Liberci. „Roční náklady na jednoho žáka přitom činí přes 14 000 korun. My ale od obcí dostaneme prostřednictvím rozpočtového určení daní jen polovinu. Rozdíl tak dotujeme ze svého na úkor jiných věcí," vysvětluje Langr. Tím ale píchl do vosího hnízda.

V Chrastavě, odkud dojíždí do Liberce 46 dětí, už odmítli cokoliv doplatit. Podobně se k tomu staví i Hodkovice, odkud jezdí 17 dětí. „Pro nás je směrodatný zákon, který jednoznačně praví, že náklady za žáky jsou hrazeny z rozpočtového určení daní (RUD). Povinnost obcí platit za dojíždějící žáky byla zrušena novelou školského zákona v lednu 2013," uvádí starosta Chrastavy Michael Canov. Podle něj chodí do chrastavské školy 64 žáků odjinud, z toho 15 z Liberce. „Nikdy by nás nenapadlo za ně požadovat od sousedů doplatek, bylo by to nad rámec zákona," dodal. Jenže náměstek Langr to vidí jinak. „Zákon nám přirozeně dává možnost žádat po okolních obcích příspěvek na úhradu výdajů školských zařízení nad rámec RUD, a to formou individuální dotace. Potvrzuje nám to i výklad ministerstva financí."

Bez školy a bez peněz

Téměř likvidační dopad by to přitom mělo na Šimonovice nebo Jeřmanice. Z Šimonovic jezdí do Liberce 91 dětí. Obec by tak měla městu zaplatit ročně 637 000 Kč. „Na investice nám v rozpočtu zbývají pravidelně necelé dva miliony. Když skoro půlku dáme za žáky, nezbude nám už skoro na nic," vysvětluje starostka Lenka Vránová. „Dřív pro nás byla spádová škola ve Vesci, pak v Doubí. Ale to zrušili, i když jsme chtěli přispět na rozšíření kapacity. Vlastní školu v obci nemáme, na Dlouhých Mostech je jen první stupeň, někam ty děti přeci chodit musí," zoufá si Vránová. Podle ní Šimonovice na stavbu vlastní základní školy nemají. „To by bylo tak za 70 milionů, na to nebudeme mít ani za 10 let."

V Liberci ale mají jasno. „Proč máme mít první třídy narvané 31 32 žáky, když pro liberecké děti leckde stačí 25 míst? Naší povinností není tyto mimoliberecké děti přijímat, pokud nejsou součástí spádových obvodů, což opravdu nejsou. Nemusíme a ani to činit nebudeme, respektive budeme silně doporučovat ředitelům škol, aby tak nečinili," uvedl Langr v jedné internetové diskuzi. Nejvíc přespolních dětí přitom chodí na ZŠ 5. května (74), ZŠ U Školy (61), ZŠ a ZUŠ Jabloňová (57) a ZŠ Česká (56).

Ze Stráže nad Nisou jezdí do Liberce 67 dětí, tedy v pořadí druhé nejvyšší číslo. „U nás je ale situace jiná," popisuje starosta Karel Jäschke. „Od nás jezdí do Liberce 67 dětí, ale přibližně 50 libereckých zase chodí k nám. To jsou děti z Machnína, Krásné Studánky nebo Radčic. Máme dohodu s Libercem, že si navzájem tyto děti proúčtujeme a rozdíl pak doplácíme."

Jak úspěšná Langrova výzva okolním obcím bude, ale není v tuto chvíli jasné. Většina starostů se k tomu staví spíš odmítavě, zvláště tam, kde vlastní základní školu nemají. „Chci se obrátit na krajský úřad a svolat jednání starostů všech dotčených obcí. Tohle není věc, kterou by měl vyřešit nějaký dopis z magistrátu, musíme se vzájemně nějak rozumně dohodnout," říká starostka Šimonovic Vránová.

Podle chrastavského starosty Canova je problém i v tom, že někteří rodiče vozí své děti do školy do Liberce i v případě, že v obci vlastní školu mají. „Proč bychom měli platit za ně, bylo to jejich rozhodnutí, kde se děti budou učit. My pro naše děti školu a místo máme a každého tu rádi uvítáme, bez doplatku." Liberecká radnice ale upozorňuje na to, že 618 dojíždějících dětí zabírá místo žákům libereckým. „618 dětí, to už je jedna velká škola. Pokud by tyto děti do Liberce nedojížděly, neměli bychom navzdory nepříznivým demografickým predikcím žádný problém s kapacitami a tedy i s vynucenými investicemi na rozšiřování některých škol," dodal Langr.