Transbordér je tvořený dřevěnou kabinkou, která se pohybuje od břehu ke břehu na kladce. Kabinku ovšem dávají do pohybu sami cestující, a to tak, že se ke břehu přitahují lanem. Dostat se na druhý břeh tedy stojí špetku vlastní námahy.

„Jelo nás jen pár, takže přitahování lanem byla docela makačka. Lidi to svezení prostě nemají zadarmo. K tomu se kabinka lehce pohupuje. Slabší nátury mohou mít z toho nepříjemný pocit. Ale je to úžasný zážitek,“ svěřila se se svými pocity z jízdy Hana Čejková, která se přijela podívat až z Liberce.

Transbordér navrhl pražský architekt Martin Rajniš. Zařízení může najednou přepravit až šest osob a jeho výstavba trvala pouhých osm dní. Lávka by měla odolat i velké vodě. Transbordér, který se používá místo můstku ve světě už stovky let, stál zhruba 650 tisíc korun. Překonává vzdálenost 23 metrů.

„Měli jsme štěstí, že starosta Canov měl připravena stavební povolení pro všechny lávky, které ve městě voda vzala, takže nás ve stavbě nic nebrzdilo,“ poznamenal Martin Rajniš. Stavbu chrastavského transbordéru financovaly sponzorsky soukromé firmy i občané Prahy. „V roce 2002 postihly obdobné povodně hlavní město, proto víme, jaké to je, a také, že rychlá pomoc je nejúčinnější,“ řekl náměstek pražského primátora Pavel Klega.

Pro Chrastavu je podle starosty Michaela Canova transbordér velkou pomocí. Vyrostl na místě kovové lávky, která byla rekonstruovaná v roce 2007, ale neodolala velké vodě. Obyvatelé místní části Kolonka lávku využívali mimo jiné k cestě na vlak, který má nad řekou zastávku. „Je to hezký. Bez lávky by museli lidé místo asi kilometr obcházet, takhle to bude pro ně úleva,“ podotkl Miroslav Slabý z Chrastavy.

Otevření lávky přilákalo přes stovku zvědavců. Hrála tu cimbálovka, naléval se alkohol, opékaly buřty. „Je obdivuhodné, že lávku postavili za tak krátkou dobu. Možná proto, že se blíží volby. Je krásná, z přírodních materiálů, zapadá do krajiny,“ zdůraznila za chrastavské Jiřina Suchanová.

S přispěním ČTK