V osmdesátých letech minulého století dosáhlo město pod Ještědem významného milníku. Liberec totiž 16. dubna 1984 dosáhl počtu 100 tisíc obyvatel, a stal se tak v pořadí osmým velkoměstem Československé socialistické republiky. Přitom rok 1980 neznamenal podle Knihy o Liberci zásadní předěl. K 1. listopadu 1980 podle sčítání lidu, bytů a domů měl Liberec 97 450 obyvatel, tedy o 11 751 lidí více než při sčítání před deseti lety. Větší změny nenastaly ani o rok později, kdy se s otevřením Kolosea většina schůzí a slavnostních shromáždění přesunula do libereckých Pavlovic. Rok 1984 se nesl v duchu otevírání nových staveb, ať už se jednalo o městský bazén na Tržním náměstí, Památník odboje proti fašismus či dobudování první etapy studentského městečka v Harcově.

Ilustrační foto. Elektrokoloběžka.
Jel na koloběžce bez řidičáku, kvůli novým pravidlům mu hrozí 2 roky vězení

„Stotisícím občanem Liberce se stal syn manželů Dostálových Martin, narozený 15. června 1984. Ovšem porodnost měla od poloviny sedmdesátých let klesající tendence a přirozený přírůstek se zmenšoval. Nedostatek dětí vedl k tomu, že jesle na Husově ulice byly uvolněny pro záchrannou službu. Ke stoupajícímu počtu obyvatel přispívaly největší měrou připojované okolní obce,“ stojí v Knize o Liberci.

Rozrůstání města do šířky dospělo k maximu, 1. ledna 1986 byly k němu připojeny Dlouhý Most, Jeřmanice, Minkovice a Šimonovice jako 36. až 39. městská čtvrť.

Mohlo by vás zajímat: FOTO, VIDEO: V Liberci rozkvetly sakury, ulice se zahalily do růžové barvy

Zdroj: Martin Štefanov