VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pravěcí lidé byli šikovnější. Nebyli zamořeni teorií, říká restaurátorka

Hrádek nad Nisou /FOTOGALERIE/ – „Copak jste to už holky od pravěku zapomněly, vždyť to bývala vaše doména. Kluci jsou mnohem šikovnější.“ Tak tahle slova pronesla žena, o níž mluví s úctou a respektem většina českých archeologů. Restaurátorka Anna Kellerová z Kutné Hory.

2.6.2011
SDÍLEJ:

RESTAURÁTORKA Anna Kellerová ukázala dětem nejen pravěkou nádobu z Příšovic, ale naučila je i zajímavé technice, jakou pravěcí lidé vyráběli keramiku před vynálezem hrnčířského kruhu. Foto: Deník/Jan Škvára

Na speciálním pracovišti v Bilanech u Kutné hory dává už mnoho let dohromady střepy pravěkých nálezů a slepuje z nich nádoby, jaké užívali a vyráběli lidé zhruba čtyři až pět tisíc let před Kristem.

Jako v pravěku

Na chlup stejnou metodu, jako lidé z neolitu si mohly včera vyzkoušet děti z hrádeckých škol. Kromě rekonstrukce historických nádob a sestavování replik včetně a laboratorního zpracování pravěkých nálezů, připravuje Anna Kellerová speciální projekty na výuku dějepisu pro žáky základních škol. Jezdí za nimi do škol a muzeí.

„Je to určitě mimořádná nabídka. Když děti kdykoliv v budoucnu uslyší o pravěku, vybaví si, jak vypadá pravěká nádoba, vždyť takovou přece samy vyráběly. Je to práce, která má velký smysl,“ říká s nadšením ředitel ZŠ Lidická v Hrádku nad Nisou Jaroslav Poláček. Se svými žáky statečně sedl za stůl v hrádeckém multifunkčním centru a podle instrukcí Anny Kellerové vyráběl číšku pomocí válečkové metody.

„V době neolitu se ještě nepoužíval hrnčířský kruh, běžná byla tato metoda,“ vysvětluje Anna Kellerová a současně ukazuje malby, které pro dotvoření představy dětem přivezla. Vlakem… Jsou na nich vyobrazeni lidé, kteří v domech, které obývalo hned několik rodin, tkají nitě nebo primitivním drtidlem připravují obilí na hrubé placky.

„Lidé žili v matriarchátu, to znamená, že dcery si do domova přiváděly muže,“ končí Anna Kellerová úvodní část o období doby kamenné a rozděluje hrudky vláčné, světle hnědé pozdišovské hlíny z východního Slovenska. Kolem kulatého dna obtáčí váleček a staví z něj stěnu.

„Mnohokrát jsem měla v ruce střepy, na kterých byly ještě patrné lomy válečků, takže to opravdu není nic vymyšleného. Vidíte, jaké se primitivní metodou, jen se šikovnýma rukama a z hlíny dají dělat skvosty,“ ukazuje vypálené repliky a zároveň dětem s velikou trpělivostí a zaujetím ukazuje, jakou fintou lze válečky uhladit tak, aby stěny nepropouštěly vodu. „Nádoby se pak vypalovaly v primitivních pecích. V jedné takové připravuji repliky nalezených nádob. To víte, muzea nerada ukazují vzácné originály,“ vysvětluje a dává mi na malou chvíli podržet skutečný unikát. Jednu ze 750 pohřebních nádob nalezených u Příšovic.

Naleziště, které je naprostým unikátem v rámci celé Evropy a na které by se do jiné části světa sjížděli lidé ze široka daleka. Češi si tam raději místo dalších průzkumů nejstaršího osídlení vystaví domky či výrobní haly. Ale to je trochu jiná historie… Vraťme se raději zpátky do Hrádku. Anna Kellerová ukazuje dětem způsob zdobení pravěkých nádob.

„Používali k tomu vše, co bylo dostupné – kosti, dřívka, ale i vlastní nehty. Kostmi vypichovali ornamenty, klacíkem kreslili lineární výzdobu a pomocí nehtů zdobili nádobky jemnými hrbolky,“ vysvětluje a šikovné ruce kreslí jeden ornament za druhým. Ukazuje i nejobtížnější plastickou výzdobu, kdy se jemné válečky přichycují po okraji nádobky. Ještě nožky či držadlo a nádoba je hotová. „To je hustý!“ neodpustí si sedmáci svérázný projev obdivu. „Tohle je mnohem záživnější než ve škole u tabule, i když dějepis máme rádi, máme dobrého učitele,“ hodnotí Klára Robová.

„Hele, ty bys mohl být pravěká žena, častuje spolužačka svého šikovného kamaráda. To já bych radši chodila na ty mamuty,“ moří se jedna z dívek s nepovedenou hlínou.V duchu ji dávám za pravdu, nepozorovaně odkládám svůj nepovedenec a raději se znovu ujímám své tužky. V pravěku by ze sedmáků nechtěl žít nikdo. Zato jejich mladší spolužáci by jej brali hned. Podezírám je, že to trochu souvisí s mytím rukou… „Tak to je dobře, pochvaluje si Anna Kellerová. „To znamená to, že se vám to tady líbilo,“ dodává spokojeně žena, která se práci pro Archeologický ústav Akademie věd věnuje přes dvě desítky let. Díky šikovnosti, s jakou se ujímá nalezených úlomku a s nekonečnou trpělivostí je skládá dohromady, případně dotváří chybějící části ze sádry, se můžeme ve skleněných vitrínách vydávat zpátky časem.

Hrádek není jen Vampýr

Netradiční hodina dějepisu úzce souvisí s výstavou Znovunalezená minulost, která mapuje archeologické nálezy Trojzemí v Hrádku nad Nisou.

Od samého začátku jsme si řekli, že nechceme jen samotnou expozici, že je nutné ji ještě rozšířit. Proto jsme uspořádali celý cyklus přednášek na téma výzkum a zpracování archeologických nálezů či využití DNA v antropologii,“ vysvětluje Vít Štrupl, ředitel společnosti Brána Trojzemí, který má archeologické projekty v Hrádku na starosti. Workshop, kterého jsme se zúčastnili, navázal na jednu z z přednášek. Pravěké nádoby si mohli vytvořit ještě před školáky i dospělí. „Hrádecká minulost a zdejší unikátní nálezy, to není jen pověstný vampýr,“ zmiňuje Vít Štrupl proslavené kosterní pozůstatky, objevené díky archeologického průzkumu a – přiznejme si to – vstřícnosti vedení města.

„Je to například základ unikátní stavby z počátku 13. století, nejstarší svého druhu na sever od Prahy. Jsou to objevy z nalezených hrobů – keramiky a šperků, studna, objevená na náměstí nebo 300 let stará dlažba, jež vedla zhruba 2 až 4 metry pod dnešní úrovní. Díky archeologickým nálezům objeveným při rekonstrukci tohoto domu se do Hrádku znovu po dlouhých šedesáti letech vrátilo muzeum. A zdejší lidé tak mohou objevovat minulost města v němž žijí,“ dodává k archeologickým aktivitám Vít Štrupl.

Autor: Jana Švecová

2.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bílí tygři Liberec. Archivní foto

Liberci moravský trip nechutnal, po Zlínu prohrál i v Olomouci

Ilustrační foto.

Polovinu extraligy uzavřelo derby. Liberec ho ovládl a je lídrem

Knižní tipy jako inspirace pro Ježíška

Kniha se hodí jako správný doplněk ke každé příležitosti. Ve spolupráci s Knihkupectvím a atikvariátem Fryč vám přinášíme vybrané knižní tipy. Mohou posloužit jako inspirace pro Ježíška, vždyť kniha vždy potěší.

Hlasujte pro nejhezčí miminko 49. týdne roku 2017

Liberecko - /GALERIE, HLASOVÁNÍ/ - Představujeme vám miminka vyfocená ve 49. týdnu roku 2017. Hlasujte pro to nejhezčí!

Volejbalové derby severu bude mít grády! Ústí cítí šanci. Zaskočí Duklu?

Severní Čechy – Volejbalové derby velkých severočeských konkurentů letos nabídne podívanou jako za dob jejich největší slávy.

"Koncert je energetický zážitek," říká kapelník Big'O'Bandu Marek Ottl

Liberec - Liberecký Big'O'Band Marka Ottla odehraje svůj tradiční vánoční koncert tentokrát dvakrát. Poprvé v neděli 10. prosince v libereckém divadle a následně o den později v jabloneckém Městském divadle. Při té příležitosti nám kapelník Marek Ottl (MO) a moderátorka večera Eliška Jansová (EJ) odpověděli na pár otázek týkajících se nejen koncertu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT