Davy zvědavců mířily o třetím červencovém pátku do areálu Vratislavické kyselky, aby nahlédly do útrob zdejší výrobny a zároveň svlažily hrdla tradiční minerálkou. Těm starším připomněla jejich mládí, kdy pro ni chodili se síťovkami do obchodů. „Vybavuji si, že kyselka byla neodmyslitelnou součástí nedělních obědů. Když jsem před rokem vyzkoušel citrónovou příchuť, jako bych se vydal na cestu časem do bezstarostného dětství,“ svěřil se padesátiletý Václav.

Právě její typická chuť patří mezi hlavní lákadlo, o čemž se na vlastní kůži mohli přesvědčit návštěvníci druhého ročníku Dne Vratislavické kyselky. Zatímco běžně si mohou zájemci koupit minerálku čistě přírodní, citrónovou a pomerančovou, speciálně pro tuto akci stočili Vratislavickou kyselku s příchutí maracuja, která navazuje na oblíbený Kitl Syrob se stejnou příchutí. Z originálního dárku se tak mohl radovat každý, kdo v pátek dorazil. „Musím se přiznat, že jsem hodně konzervativní a nedovedla jsem si představit, jak bude tato kombinace chutnat. Nakonec jsem byla mile překvapená,“ řekla Jana, která dorazila do Vratislavic nad Nisou s celou rodinou.

Bohatý doprovodný program doplnily přednášky, které se uskutečnily v místním zámečku. Vedoucí oddělení hygieny vody v Centru zdraví a životního prostředí František Kožíšek se celoživotně zabývá oblastí pitné vody a věnoval se tématu kohoutkové a balené vody. Zdeněk Třískala z Českého inspektorátu lázní a zřídel si připravil přednášku na téma Mikronutrienty v minerální vodě. Podle něj je Česká republika zcela unikátní svou geologickou stavbou, na tak malém území máme naprosto chemicky rozdílné vody. České minerální vody jsou oproti jiným evropským velmi specifické. „Vratislavická kyselka je jedna z těch poměrně unikátních v rámci českého trhu,“ podotkl.

Vratislavická kyselka je jímána z hloubek větších než 200 metrů. Čerpají ji ze dvou zdrojů, a to z vrtu TV 4 Jablonec o hloubce 202 metrů z roku 1964 a vrtu HJ 8 Liberec o hloubce 221 metrů z roku 1983. Minerálka je výjimečná obsahem křemíku ve formě kyseliny křemičité. Klíčovou roli hraje také technologie. Voda se cestou z vrtu přes úpravnu, kde se odfiltruje nadbytečné množství železa, až do lahve setkává pouze s ušlechtilou nerezovou ocelí. Všechny tři varianty Vratislavické kyselky jsou zcela bez konzervantů, barviv a umělých aroma.

„Naší vizí je mít tu nejkvalitnější vodu v celé České republice. Pracujeme na tom od výroby až po samotnou distribuci,“ sdělil Jan Vokurka, majitel společnosti Kitl, díky které se před pěti lety začala psát novodobá historie kyselky. Vokruka jako první v Česku získal před rokem mezinárodní certifikaci vodního sommeliera. Tradiční minerálku stáčí do skla, které je ušlechtilým materiálem. Rozhodli se pro cestu vratných lahví, která je z obchodního hlediska limitující. Obchodník totiž přijímá lahve zpět a následně si je výrobce sváží, aby je znovu využil. „Voda ze skla chutná nejlépe. Zároveň jsme takoví pionýři, kteří se snaží systém vratných lahví vrátit zpět na trh,“ zdůraznil Vokurka.

Během roku investovali hlavně do technologií jako například kombinované myčky na lahve a přepravky či robotické paže. Jedna vkládá naplněné lahve s Vratislavickou kyselkou do přepravek a druhá přepravky skládá podle požadovaného paletizačního schématu. Kapacita tohoto pracoviště je 4 000 lahví za hodinu. Společnost vyhlásila soutěž na jejich pojmenování a nakonec zvítězil návrh Mirka Siudy z Frýdku-Místku a roboti dostali jména Lahvič a Bednič. Na pořadu dne je nyní výstavba skladových hal. „V budoucnosti počítáme i s obnovou zámečku. Jelikož jsme ho dali i na etiketu, je to pro nás závazek,“ zdůraznil majitel společnosti.

Jak sám přiznal, na začátku úplně nevěděli, do čeho jdou a jak se produkt ujme. Ten se těší oblibě a zatímco značka Kitl je vnímána celorepublikově, Vratislavická kyselka je zatím záležitost regionu. „Máme neuvěřitelné množství fanoušků, chodí mi každý den zprávy od lidí, kteří si minerálku zamilovali a chutná jim,“ uzavřel Vokurka.