Bezmoc. První slova, která se po deseti letech vybaví Jaromíru Hanzlovi z Raspenavy. „Když přišla první vlna, zvedla hladinu o pět metrů. Nedalo se dělat vůbec nic, lidé zůstali uvězněni v patrech domů,“ popisuje první hodiny sobotního dopoledne před deseti lety raspenavský místostarosta Jaromír Hanzl.

Vlna povodní zaplavila centrum Chrastavy. Nejhorší situace nastala podél říčky Jeřice v ulici Frýdlantská a Nádražní.
ZÁPLAVY: Zachraňovali životy celou noc

Tehdy působil jako velitel směny hasičů HZS LK, stanice Raspenava. V pátek před osudnou sobotou nastoupil do služby, která trvala bez přestávky čtyři dny. V Raspenavě voda brala vše, co jí stálo v cestě. „Vzpomínám si, že najednou přišla třímetrová vlna, která spláchla všechny lávky a stále stoupala. Vidět místa, která znáte, úplně pod vodou, bylo hrozné,“ vypráví Hanzl.

Odříznuti od světa

Raspenava patřila k nejpostiženějším, koryto Smědé se táhne celou obcí v délce několika kilometrů. Voda přišla tak rychle, že odřízla přístupové cesty. Pomoc zvenčí tak do Raspenavy dorazila až za čtyři dny. Lidé si museli pomoci sami, zdejší hasiči, profesionální i dobrovolní, zachraňovali majetek i životy po obou stranách rozvodněných břehů. Většina z nich měla přitom podle Hanzla sama domy pod vodou.

Na Liberecku se prudce zvedla hladina říčky Jeřice v Mníšku, Chrastavě a následně i Nisa v Bílém Kostele, Chotyni a Hrádku nad Nisou až o čtyři metry. Mníšek, křižovatka na Frýdlant.
ZÁPLAVY: Frýdlantsko, nejhorší situace na Smědé a Řasnici

Ten víkend začal vydatným deštěm. Pršet začalo nad Jizerskými horami už v pátek v noci, ale na to jsou lidé v místě přezdívaném ještě nedávno „nočník Evropy“ zvyklí. Prudké lijáky trvaly celou noc a menší toky, zejména na Liberecku, se začaly rozvodňovat a zaplavovat okolí.

Ráno už byl nejvyšší, třetí stupeň povodňové aktivity vyhlášen na Lužické Nise v Hrádku nad Nisou a na Smědé v Předláncích. Tou dobou už hasiči zasahovali v Chrastavě, Bílém Kostele, ve Frýdlantu a v okolí Mníšku. Šlo to rychle. „Než jsme lidem stačili říci vystěhujte si věci o patro výš, voda už byla v domech,“ vzpomíná velitel liberecké stanice HZS LK Jaromír Mottl. Na mnoha místech zkolabovala doprava, nešel proud.

Vzpomínka hasičů na twitteru

„V noci jsem se byl podívat na stoupající řeku. Pohledem jsem zavadil o auto. Za dvacet minut jsem se brodil po kolena. Teď už neujedeme, blesklo mi hlavou. Nad ránem voda vyrazila dveře. V kuchyni mi sahala po prsa. Stačil jsem otevřít okna, aby protekla domem a nesrovnala ho se zemí. Utekli jsme do patra. Zezdola se ozývaly strašlivé rány. To jak do sebe narážely plovoucí lednička, sporák, nábytek,“ popisoval hodiny hrůzy Antonín Zátka z Bílého Kostela nad Nisou.

Na pomoc vyrazily i vrtulníky letecké záchranky a armády. Záchranu ale ztěžovala špatná viditelnost. „Vrtulník nad námi přelétával, ale neviděl nás. Nevěděli jsme, kdy se dům sesune,“ popisovala Zdena Zátková, která k sobě tehdy ve vikýři domu otřásajícího se v základech tiskla šestiletou dceru.

Vlna povodní zaplavila centrum Chrastavy. Nejhorší situace nastala podél říčky Jeřice v ulici Frýdlantská a Nádražní.
ZÁPLAVY: Redaktor Deníku uvízl v zatopené Chrastavě

Vrtulník se záchranářem na laně nakonec nad jejich hlavou zakroužil a příběh skončil šťastně. Stejně jako pro dva obyvatele Mníšku, pod nimiž se sesula část domu, který se najednou ocitl uprostřed rozbouřené řeky. „Žádali jsme o leteckou podporu, ale vzhledem k počasí to nebylo možné. Vytvořili jsme lanový traverz, po kterém jsme přelezli ke 20 metrů vzdáleného domu. Nejobtížnější bylo dostat k nim lano, ale podařilo se a oba jsme zachránili,“ popsal tehdejší velitel lezeckého družstva krajských hasičů Jiří Košek.

V Chrastavě vystoupala nenápadná říčka Jeřice do čtyřmetrové výšky a zaplavila téměř celé město. Ve Frýdlantě zkroutila valící se vodní masa železný most jako dětskou hračku. „Že je zle, jsem si uvědomil hned ráno, když jsem přijel do centra a uviděl, jak pan Simon stojí po pás ve vodě vedle Betléma. Čapkovou ulicí tekla jedna řeka, ulicí vedle Lidlu druhá,“ vybavuje si frýdlantský starosta Dan Ramzer.

Velká solidarita

Řada lidí z Liberecka, Frýdlantska, Hrádecka, ale později i Zákup či Cvikova nebo Mimoně, kde Ploučnice vystoupala na historickou hranici 258 centimetrů, našla dočasné domovy ve školách a dalších azylech. „U nás voda zatopila 70 procent obce. Povodeň přišla strašně rychle a zanechala za sebou nesmírnou zkázu. Když jsem si teď znovu prohlížel deset let staré fotografie, uvědomil jsem si, že se proti takové spoustě vody nedá ochránit. Také si vzpomínám na tu obrovskou vlnu solidarity z celé republiky. Doufám, že už se nic takového nestane,“ poznamenává starosta Bílého Kostela nad Nisou Jiří Formánek.

Val letos pomohl

Události z roku 2010 urychlily některá protipovodňová opatření. Že jsou účinná, prověřily nedávné povodně na Frýdlantsku. Třeba v obci Víska, kde místní ochránil protipovodňový val. Investice, která se v minulosti setkala i s kritikou. Za pravdu dala nakonec těm, kteří ji prosadili. „Ukázalo se, že všechna protipovodňová opatření byla strategická a účinná,“ shrnuje starosta Frýdlantu Dan Ramzer. 

Jak vypadaly povodně na Frýdlantsku.
OBRAZEM: Jak vypadaly povodně na Frýdlantsku? Vodní živel ukázal svoji sílu

Povodně 2010 a jejich oběti
Bleskové povodně si v okrese Liberec vyžádaly pět mrtvých . Polsko mělo tři mrtvé včetně jednoho hasiče.
Nejpostiženější byly Heřmanice, Raspenava, Chrastava, Hrádek nad Nisou, Frýdlant a Lindava.
V Polsku to byla města Bogatynia a Zgorzelec.