Zásobuje zdarma jídlem lidi, kteří se dostali do nouze a nemají peněz nazbyt. Potravinovou banku Libereckého kraje však teď během druhé vlny epidemie trápí prázdnější sklady.

Veřejná potravinová sbírka se na jaře kvůli nouzovému stavu nekonala a i ta podzimní je v ohrožení. Trvanlivé potraviny, které lidé darují, tu tak chybí. Organizaci naopak pomohlo nedávné uzavření stravovacích podniků, které jí darovaly čerstvé potraviny, jako je pečivo, ovoce a zelenina či mléčné výrobky.

„Chybí nám potraviny, které bychom normálně získali v jarní sbírce. Jedná se především o masové konzervy, konzervy s hotovými jídly, sáčkové polívky a dětskou výživu. Takové těstoviny dojdou během dvou až tří týdnů,“ popisuje situaci ředitel Potravinové banky Libereckého kraje Josef Vlček.

Jak teď v době sílící epidemie zajišťujete provoz potravinového banky?
Střídáme se obden po dvoučlenných týmech, abychom na co nejdelší dobu prodloužili fungování potravinové banky. V okamžiku, kdy by jeden z nás onemocněl koronavirem, museli bychom ji zavřít.

Jak nyní předáváte potraviny? Minimalizovali jste nějak kontakty?
Vše máme připraveno na rampě, po příjezdu si dotyčná organizace balíčky naloží a odjíždí. To samé platí u klientů, kterým rozvážíme zásoby my. Snažíme se, aby došlo k co nejmenšímu kontaktu.

Jarní potravinová sbírka neproběhla, jak to vypadá s tou podzimní?
Zatím čekáme na rozhodnutí, mělo by padnout brzy. Upřímně moc nevěříme, že by proběhla v takovém formátu, v jakém ji známe doposud. Nabízí se možnost statické sbírky bez dobrovolníků, ta ale nepřináší takový úspěch. Během podzimní sbírky získáváme 13 tun potravin a v okamžiku jejího výpadku máme obavy, že ho nebudeme schopní pokrýt. Obecně sbírky představují jen část potravin, které k nám chodí. Na konci loňského roku jsme převzali 133 tun potravin, sbírky z toho dělají kolem 20 tun. Naštěstí nadále pokračuje spolupráce s obchodními řetězci.

Změnila se v souvislosti s epidemií koronaviru cílová skupina, kam potravinová pomoc míří?
Nejdříve je potřeba zmínit, že my jako banka nedáváme potraviny napřímo. Vždy to je přes organizace, se kterými uzavřeme smlouvu. Ať už se jedná o charity, sociální odbory měst či Člověka v tísni. A právě ony nám pak selektují skupiny obyvatel, které jsou v nouzi. Aktuálně převažují maminky – samoživitelky, které pracovaly na dohodu a najednou se ocitly bez příjmu. Dále to jsou osamělí senioři či vícečlenné rodiny, kde je matka na mateřské a živitel rodiny z důvodu uzavření provozu přišel o práci. Takže ano, ta struktura se mění.

Děje se i to, že vás tito lidé přímo kontaktují s prosbou o pomoc?
Ano, je tomu tak. Jedná se především o telefonáty a maily. Vysvětlíme jim situaci a dostanou od nás kontakty na organizace, které jim mohou účelně pomoci. Snažíme se, aby alespoň získali informace a neodcházeli s prázdnou.

Pokud bude chtít člověk pomoci, jaké má možnosti?
Nejjednodušší je napsat mail nebo zavolat a domluvíme se, co konkrétně chybí a co bychom ocenili. Jsme ochotní si pro to i přijet. Máme zrovna čerstvou zkušenost, kdy manželé z České Lípy přes zásilkovou službu poslali sunary. Jiný pán zase po našem telefonátu nakoupil potraviny v hodnotě tisíc korun a přivezl nám je na rampu. Zatím evidujeme jednotky takových případů.

Řada lidí má tendenci nekupovat základní potraviny, ale chce dopřát především dětem různé pochutiny. Je to v této době žádoucí?
Pokud by proběhla podzimní potravinová sbírka, všichni naši dobrovolníci by byli proškoleni k tomu, aby při vstupu lidem říkali, že je opravdu potřeba koupit trvanlivé potraviny. Chipsů, bonbonů, žvýkaček a čokolád máme plný regál. Jedná se o příjemné zpestření, ale nenasytí.

Spolupracujete se školami, které se starají o děti příslušníků Integrovaného záchranného systému?
Speciálně se Základní školou Barvířská v Liberci. Dodáváme jim svačinky v podobě mléčných výrobků, pitíček a ovoce.

Jak nyní funguje spolupráce mezi potravinovými bankami v rámci republiky?
Zatím bez problémů, máme i centrální sklad v Praze, kam si jezdíme pro dary nadnárodních výrobců. Nadále spolupracujeme s potravinovou bankou v Sasku, kam jednou měsíčně jezdíme pro mražené jídlo a mléčné výrobky. Byli jsme tam zrovna minulý týden.

Kdyby došlo k nejčernějšímu scénáři a banku byste museli kvůli nákaze uzavřít, existuje nějaká alternativa?
Problém je v tom, že jsme registrovaný potravinářský podnik, takže to, že by převzal kdokoliv jiný naši činnost, by nemohlo ze zákona fungovat. Se řetězci by šlo telefonicky vykomunikovat, aby nám zboží schovaly ve svých skladech. Nicméně by došlo k výpadkům dodávek potravinových balíčků.

Když porovnáte jarní a podzimní vlnu epidemie, co byla pro vás největší výzva?
Potravinové balíčky jsme připravovali už před první vlnou. Byl to najednou obrovský nápor, jejich počet se zdesetinásobil. Zvykli jsme si na to a teď na podzim jsme zvládli plynulejší náběh. Víme, co čekat a jsme schopní lépe reagovat i přesto, že těch potravin máme méně.

Potravinová banka Libereckého kraje letos zažívá paradoxně kvůli koronaviru rekordní rok. Už na konci září tu nashromáždili více jídla než loni za celý rok. Napomohla tomu situace na jaře, kdy náhle zavřely školy (a jejich jídelny), které nakoupené jídlo potravinové bance darovaly.
„K 30. září 2020 jsme překonali množství získaných potravin a drogerie za celý rok 2019, ve kterém bankou prošlo 133 tun. Za měsíce leden až září 2020 je to již 136 tun,“ napsala na svém webu organizace.