Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Postavil můstek na Ještědu, stačil mu k tomu sen a bohaté zkušenosti

Liberec – Skokanské můstky patří k Ještědu stejně jako Ještěd k Liberci. Má je „na svědomí“ Miloslav Bělonožník – sportovec, trenér a světově uznávaný expert na skoky na lyžích. Narodil se před jedenadevadesáti lety a na dobu, kterou strávil s ještědskými můstky, vzpomíná rád.

31.12.2009
SDÍLEJ:

Skokanské můstky na Ještědu. Ilustrační foto.Foto: Denik

Rodák ze Zlaté Olešnice stál na můstku už v devíti letech. „Závody se tehdy sice jezdily až od deseti, ale já si to doslova vybrečel a mohl se jich zúčastnit. To nebyly ještě ani skočky, skákal jsem na normálních lyžích,“ vzpomíná Miloslav Bělonožník.

Jeho první výkon na sněhovém můstku byl 18 metrů. Tehdy ještě sám netušil, že se na olympiádě v roce 1948 ve Svatém Mořici umístí na krásném 16. místě a že se jednou stane prvním českým, tehdy ještě československým, přemožitelem rekordní stometrové hranice se skoky 102 a 107 metrů.

„Bylo to na můstku v Oberstdorfu v roce 1955. Na nohou jsem měl úplně nové lyže, které jsem poprvé nazul těsně před samotným skokem,“ vzpomíná bývalý reprezentant pražské Slavie.

To už bylo v době, kdy tento bývalý úředník z pojišťovny a později brusič v rýnovické automobilce nastoupil dráhu profesionálního trenéra. Nejprve trénoval všechny lyžařské disciplíny, později se v liberecké Dukle začal věnovat pouze skokanům. Bylo však potřeba vyřešit jeden problém – kde skákat.

„Jediný můstek, ještě předválečný, byl na Pláních. Tvrdil jsem, že když chce mít Liberec nějaké skokany, musejí mít na čem skákat. Opravili jsme ho a postupně se podařilo vybudovat dva malé můstky v Pilínkově a první s umělým povrchem ve Vratislavicích, které později doplnil druhý v areálu tehdejší vysoké školy. Snil jsem o můstku na Ještědu,“ přiznává Miloslav Bělonožník.

Tehdejší trenér se kvůli tomu stal v roce 1959 členem komise cestovního ruchu při městě a snažil se ostatní přesvědčit, aby stavbu zahájili a sehnali na ni prostředky. Podařilo se získat tři sta tisíc v rámci „akce Z“, což zdaleka nestačilo, ale byla to první kapka a mohlo se začít se zemními pracemi.

S manželkou jsme proměřovali metr po metru

„Pozval jsem firmu z Ústí nad Labem. Přivezly se stroje, a za dva měsíce se neudělalo téměř nic a ještě chtěli 250 tisíc! Tak jsem jim dal pět tisíc, jen ať koukají zmizet. Získal jsem buldozer od ČSTV a začali jsme to stavět vlastně sami. Neměl jsem přitom žádné odborné vzdělání, nebyl jsem stavař ani konstruktér.

Jedinou kvalifikací byly zkušenosti ze skokanské komise FIS, v rámci níž jsem navrhoval můstky po celém světě. Musel jsem tedy o nich něco vědět. Nakonec jsem řídil i stavební práce, bylo nás tam s brigádníky pár. S manželkou jsme proměřovali metr po metru a zapisovali údaje, abychom se neodklonili od propočtů,“ vypočítává pan Bělonožník, který se tak stal nejen navrhovatelem, konstruktérem, ale i stavbyvedoucím při budování velkého ještědského můstku s takzvaným konstrukčním bodem K 115.

V roce 1967 se začalo skákat. Už při pořádání prvních závodů nebyly sněhové podmínky ideální a podle slov Miloslava Bělonožníka se kvůli oblevě musel vozit sníh z Jizerských hor.

„V té době byli lidi ochotnější, firmy nám půjčily náklaďáky, celkem se jich tam navozilo čtyřicet, ale protože bylo teplo, polovička roztála…“ Ale skákalo se a později se tu konala celá řada dalších závodů včetně MS Juniorů v roce 1975.

„Mým velkým ideálem bylo uspořádat na Ještědu mistrovství světa,“ říká Miloslav Bělonožník. Sen se mu splnil v roce 2009. „Byl jsem spokojen, cítil jsem, že se naplnilo mé životní dílo. Byl jsem rád, že se to podařilo, i když zákulisí provází dohady. Musí se ale oddělit sport a to ostatní.“

Další vzpomínky Miloslava Bělonožníka můžete číst v zimním vydání časopisu Véčko – Vesele i Vážně V Libereckém kraji.

31.12.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jaderná elektrárna Temelín. Ilustrační foto.

ANKETA: Měla by se rozšířit jaderná elektrárna v Temelíně?

Prezident Miloš Zeman. Ilustrační foto

ANKETA: Měly by být pravomoci prezidenta posíleny?

V liberecké knihovně propuknou Dny česko-německé kultury

Liberec – Přednáška zakladatele turistické cesty Via sacra, film o netradičních leč účinných metodách výuky, fotografická výstava nebo koncert vážné hudby. 

Naši prvňáci ze ZŠ Vrchlického v Liberci

Každou středu vám představíme čerstvé prvňáčky z Liberecka.

Tento víkend bude v Liberci patřit mladým šermířům

Liberec – O víkendu se do Liberce sjede na 200 mladých šermířů z devíti zemí. Utkají se na už druhém ročníku turnaje Babylon Cup.

ANKETA: Měla by vláda zrušit plánované rozšíření EET?

Liberecký kraj - Dvacet zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím devíti stran v Libereckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení